Lékaři a zdravotní sestry, kteří zažívají násilí, pracují trvale dlouhé hodiny a pracují v směnách (zejména v noci), jsou mnohem pravděpodobnější, že budou depresivní a úzkostné a mají sebevražedné myšlenky, zpráva uvedla | Fotografie používaná pouze pro reprezentativní účely | Foto kredit: AFP
Jeden ze tří lékařů a zdravotních sester v Evropě uvádí, že trpí depresí nebo úzkostí, uvedla studie zveřejněná v pátek Evropskou pobočkou Světové zdravotnické organizace (WHO).
Míra je pětkrát vyšší než u obecné populace v Evropě, uvádí se ve zprávě.
„Krize duševního zdraví mezi našimi zdravotnickými pracovníky je krize zdravotní bezpečnosti, která ohrožuje integritu našich zdravotnických systémů,“ uvedl ve svém prohlášení ředitel Evropy Hans Kluge.
„Více než jeden z deseti přemýšlel o ukončení svých životů nebo se zranilo. To je nepřijatelná zátěž pro ty, kteří se o nás starají,“ řekl.
Lékaři a sestry, kteří zažívají násilí, pracují trvale dlouhé hodiny a pracují v směnách (zejména v noci), jsou mnohem pravděpodobnější, že budou depresivní a úzkostné a mají sebevražedné myšlenky, uvedla zpráva.
Rovněž vykazují dvojnásobnou prevalenci sebevražedných myšlenek ve srovnání s běžnou populací.
Zpráva uvedla, že zdravotní sestry a lékaři žen budou s větší pravděpodobností trpět depresí a úzkostí, zatímco lékaři se s větší pravděpodobností vyvinou závislost na alkoholu.
Zdravotničtí pracovníci v Lotyšsku a Polsku hlásili nejvyšší úroveň deprese, s téměř polovinou respondentů.
Země s nejnižší hlášenou úrovní byly Dánsko a Island, přibližně 15%.
Studie – založená na 90 000 odpovědích zdravotnických pracovníků v 27 zemích Evropské unie, jakož i Islandu a Norska – také odhalila, že třetina lékařů a sester zažila v minulém roce šikanu nebo násilné hrozby.
Deset procent zažilo fyzické násilí a/nebo sexuální obtěžování.
Zpráva uvedla, že jeden ze čtyř lékařů pracoval více než 50 hodin týdně.
Více než 30 procent lékařů a čtvrtiny sester je na dočasných pracovních smlouvách, „což je silně spojeno se zvýšenou úzkostí ohledně bezpečnosti zaměstnání“, uvedla zpráva.
Vyžádal to nulovou toleranci násilí a obtěžování ve zdravotnictví, reformu ukončení kultury přesčasů a dlouhé pracovní doby a zaručení přístupu k službám duševního zdraví pro zdravotnické pracovníky.
Opatření byla ještě naléhavější vzhledem k nedostatku zdravotnického personálu v celé Evropě, uvedla zpráva.
„S Evropou, která do roku 2030 čelí nedostatku téměř milionu zdravotnických pracovníků, si nemůžeme dovolit ztratit je na vyhoření, zoufalství nebo násilí,“ řekl Kluge.
Publikováno – 10. října 2025 03:31
