Plavidla čínské pobřežní stráže proplouvají Japonskem spravované ostrovy Senkaku | Zprávy o konfliktech
Hlídka přichází v době, kdy napětí mezi Čínou a Japonskem stoupá kvůli komentářům japonského premiéra o Tchaj-wanu.
Publikováno 16. listopadu 2025
Plavidla čínské pobřežní stráže proplula přes Japonskem spravované ostrovy Senkaku uprostřed rostoucího napětí mezi oběma zeměmi kvůli japonskému premiérovi Sanae Takaichimu. komentáře o Tchaj-wanu.
Čínská pobřežní stráž v nedělním prohlášení uvedla, že „prováděla hlídky“ v okolí ostrovy Senkakukteré si Peking prohlašuje za své a označuje je jako ostrovy Diaoyu.
Doporučené příběhy
seznam 3 položekkonec seznamu
„Formace plavidla 1307 čínské pobřežní stráže provedla hlídky v teritoriálních vodách ostrovů Diaoyu. Jednalo se o zákonnou hlídkovou operaci, kterou provedla Čínská pobřežní stráž, aby prosadila svá práva a zájmy,“ stojí v prohlášení.
Rozmístění kolem sporných ostrovů přichází, když v Číně roste napětí kvůli komentářům nacionalisty Takaichikterý minulý týden navrhl, že Japonsko vojensky zareaguje na čínský útok na samosprávný ostrov Tchaj-wan.
Čína, která tvrdí Tchaj-wan jako nedílná součást svého území reagovala rozzlobeně generálním konzulem v Ósace, který prohlásil, že „špinavá hlava, která trčí ven, musí být useknuta“.
Toto prohlášení zase vyvolalo formální diplomatickou stížnost z Tokia.
Čína poté předvolala japonského velvyslance a vydala a cestovní varování v pátek radí svým občanům, aby se vyhnuli cestování do Japonska.
Tři čínské letecké společnosti v sobotu uvedly, že letenky do Japonska lze zdarma vrátit nebo změnit.
Tchaj-wan byl kdysi pevnůstkou nacionalistického silného muže Čankajška, blízkého spojence Spojených států, který uprchl na Tchaj-wan poté, co byl poražen komunistickými silami na čínské pevnině v roce 1949. Od té doby si ale ostrov vyvinul svou vlastní demokratickou kulturu a politický systém a rozčiloval se proti hrozbám vojenská akce od Pekingu.
Tchajwanské úřady tvrdí, že o své budoucnosti by měli rozhodovat pouze obyvatelé ostrova, ale Peking to nikdy nevyloučil použití síly převzít kontrolu nad územím.
Japonští lídři se dříve při diskusích o takových scénářích vyhýbali veřejnému zmínce o Tchaj-wanu a odmítali zaujmout oficiální stanovisko ke sporu, než řekli, že musí být vyřešen mírovou cestou, což je postoj známý jako „strategická nejednoznačnost“.
