„Přestaň bla-bladolů s plynem v Asii,“ skanduje skupina aktivistů na chodbách COP30 v brazilském Belému, zatímco zvedají barevné transparenty a transparenty odsuzující těžbu ropy a zemního plynu.
Stěny tohoto rozlehlého místa, kde se konaly rozhovory o klimatu – kdysi letiště tohoto přístavního města – jsou provizorní a porézní a tyto zpěvy pronikají do temnějších místností, kde týmy delegátů z koalice zemí – téměř všechny jsou asijské – dláždí společnou půdu do kamenné zdi a oddalují rozhodné kroky na vyhýbání se používání fosilních paliv. Souhrnně se nazývají „stejně smýšlející rozvojové země (LMDC).
Saúdská Arábie je hlasitým představitelem LMDC, která zahrnuje několik zemí produkujících ropu a plyn a vzhledem k kritičnosti fosilních paliv pro jejich ekonomiky se léta bránila plánu postupného vyřazování fosilních paliv. „Podobné smýšlení“ těchto zemí je nejasné.
Indie, která není petrostátem, má příjmy na hlavu hluboko pod úrovní zemí produkujících ropu a v posledním desetiletí hlasitě prosazuje masivní rozšiřování kapacity obnovitelné energie. Spolu s touto skupinou však tlačí na bohaté, industrializované – převážně západoevropské národy –, aby poskytly biliony dolarů na financování klimatu.
Rozhovory o klimatu v Baku v loňském roce skončily tím, že bohaté země slíbily, že do roku 2035 budou dodávat 300 miliard dolarů ročně, což je považováno za nedostatečné k tomu, aby se svět nezahříval nad 2 °C a aby byl odolný vůči již probíhajícím klimatickým změnám. Odrazem proti tomuto – postoji Celsia, který Indie nezávisle několikrát vyjádřila – je to, že tyto částky nejsou nikdy dostupné jako levné půjčky nebo granty a jsou dostupné převážně jako součást obchodních transakcí.
„Granty a zvýhodněné zdroje mohou snížit kapitálové náklady, usnadnit robustní zásobování investic v rozvojových zemích a učinit tyto investice udržitelnějšími snížením kapitálových nákladů,“ řekla zde jménem LMDC Indie 15. listopadu. „Transparentnost, předvídatelnost a spolehlivost finančních toků jsou ústředním bodem všech opatření v oblasti klimatu. Absence mnohostranně dohodnuté a nedostatečně dohodnuté definice finančních obav rozvojových zemí v oblasti podávání zpráv o klimatu.“
Na druhou stranu pozorovatelé v rámci evropských delegací tvrdí, že několik západoevropských zemí dosáhlo „maxima“, které mohou z hlediska veřejných financí poskytnout. „Ačkoli je dobře známo, že (rozvojové) země mají svá vlastní omezení a plánované cesty, pokud jde o jejich závislost na fosilních palivech, smyslem je, že maximum finančních prostředků, které mohou být uvolněny jako veřejné finance, tak již bylo učiněno. Proto by to vyžadovalo soukromé finance a také závazky z více zemí, aby omezily emise a pomohly s adaptací,“ řekl Jen Mattias Clausen, programový ředitel Evropské unie Conci pro jednání v Dánsku, který je součástí think-tanku C detocade se sídlem v Dánsku.
Dokonce i plán doručit 300 miliard dolarů byl zárodečný. „Toto COP musí objasnit finanční cestu – jak Indie neustále požaduje – nejen to, jak se přesuneme z 300 miliard dolarů na 1,3 bilionu dolarů, ale také to, jak věrohodným a předvídatelným způsobem nejprve dosáhneme 300 miliard dolarů. Především potřebujeme strukturální opravy: snížení nákladů na kapitál, obnovení důvěry a zajištění toho, aby financování klimatu a energetika skutečně využívaly investice, generální ředitel, Rada pro životní prostředí, Ghash,“ Arunab Vyslanec na COP30 zastupující jižní Asii, uvedl v prohlášení.
Tento základní logjam vede pokusy prezidenta vyjednávání COP, v současnosti Andrea Laga z Brazílie, rozhodnout se pro proces, při kterém se všechny země – téměř všechny, které jsou součástí asi 19 vyjednávacích bloků – budou cítit vyslyšeny, místo aby vytvářely ambiciózní rozhodnou dohodu, která by omezila opatření v oblasti klimatu. To, když bylo COP30 před dvoutýdenním jamboree navrženo jako „..COP implementace“.
Za současné situace ve středu (19. listopadu 2025) předsednictví požádalo země, aby se dohodly na čtyřech nejnaléhavějších otázkách klimatu – financích, obchodu, transparentnosti a skutečnosti, že plány zemí na snižování emisí – známé jako národně stanovené příspěvky nebo NDC, nejsou dostatečné k omezení nárůstu teploty na 1,5 °C, což je cíl Pařížské dohody.
K tomu dochází i ve chvíli, kdy se očekává, že brazilský prezident Lula Da Silva později během dne učiní prohlášení, v němž vyjádří odklon od „závislosti na fosilních palivech“, a skupina 80 zemí – včetně asijských a evropských zemí – hlasitě požaduje plán pro ukončení používání fosilních paliv.
Jiní odborníci tvrdí, že proces COP je dále oslaben nepřítomností těch ve vládě, kteří přijímají finanční rozhodnutí. „Závazky týkající se financování klimatu přijaté na COP se často nedaří proměnit ve skutečné peníze, protože ti, kdo kontrolují národní finance – ministerstva financí a ministři financí – na COP nevyjednávají. Místo toho jsou rozhovory vedeny ministerstvy zahraničí nebo životního prostředí s omezeným vlivem na rozpočty. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) nemůže zajistit financování klimatu; v nejlepším případě může pouze signalizovat směr vládám a veřejné politice a mezinárodním trhům Bhushan.“ pro Environment, Sustainability & Technology (iFOREST), řekl Hinduisté.
Publikováno – 20. listopadu 2025 02:35 IST
