školství

Záhada římského sčítání lidu v době Ježíšova narození

Představení Ježíše Krista v chrámu od Philippe de Champaigne. Kredit: Public Domain

V příběhu Narození mají Josef a Marie cestovat do Betlém být registrován při římském sčítání lidu. Toto sčítání lidu je pro příběh životně důležité, protože je to celý důvod, proč se Ježíš nakonec narodil v Betlémě, a nikoli ve svém rodinném domě v Nazaretu.

Kolem této události panují značné kontroverze. Někteří vědci tvrdí, že k tomuto sčítání lidu nikdy nedošlo. Jiní tvrdí, že bible spisovatel špatně umístil pozdější sčítání lidu, které se skutečně stalo dlouho po narození Ježíše. Co skutečně ukazují důkazy?

Kdy se narodil Ježíš?

Aby bylo možné posoudit, zda v té době probíhalo římské sčítání lidu Ježíšovo narozenísamozřejmě musíme nejprve zjistit, kdy se Ježíš narodil. Podle podrobné zprávy v Lukášově evangeliu začal Ježíšův příbuzný Jan kázat v Tiberiově patnáctém roce. Ten rok zahrnoval období mezi 28. srpnem a 29. srpnem našeho letopočtu.

John, který byl synem kněze, pravděpodobně začal kázat ve 30 letech. Tehdy kněží normálně začínali svou službu. Ježíš byl o šest měsíců mladší než Jan a Lukáš nám přímo říká, že Ježíšovi bylo asi 30 let, když začal se svou kazatelskou prací.

Pro tyto a další důvodyje zřejmé, že Ježíšovi bylo v roce 29 n. l. 30 let. Když si uvědomíme, že neexistuje žádný rok 0, znamenalo by to, že se narodil v roce 2 před naším letopočtem.

I když to odporuje populárnímu datu smrti Heroda Velikého na rok 4 př. n. l., mnoho učenců souhlasí s tím, že Herodes skutečně zemřel v roce 1 př. Kr.

Kontroverze kolem římského sčítání lidu a Ježíšova narození

Podle Lukášova evangelia proběhl v době narození Ježíše římské sčítání lidu. Luke říká toto:

„V těch dnech vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byla zapsána celá obydlená země. (Toto první zapsání se uskutečnilo, když byl Quirinius místodržitelem Sýrie.)“ – Luke 2:1, 2

Jak můžeme vidět z tohoto stručného popisu, toto římské sčítání lidu v době Ježíšova narození se údajně odehrálo, když byl Quirinius místodržitelem Sýrie. To je problém, protože podle nebiblických zdrojů se Quirinius stal guvernérem Sýrie teprve v roce 6 našeho letopočtu a právě v tomto roce nařídil provést sčítání lidu.

To se neshoduje s rokem 2 př. n. l. pro Ježíšovo narození. Existuje nějaké možné vysvětlení této zjevné nekonzistence? Mýlil se Lukáš ve svém tvrzení o římském sčítání lidu v době Ježíšova narození?

Dvě různá sčítání lidu

Když se pozorně podíváme na Lukášova slova, všimneme si, že rozhodně odkazuje na římské sčítání lidu v době Ježíšova narození jako na „první registraci“. To ukazuje, že věděl o jiném. V Knize Skutků, napsané později stejným autorem, se skutečně odvolává na sčítání Quirinia v roce 6 n. l.

To ukazuje, že Lukáš si byl dobře vědom sčítání lidu z roku 6 n. l., které provedl Quirinius. Jeho slova jasně ukazují, že o tom nemluvil v souvislosti s Ježíšovým narozením. Kromě toho se toto sčítání dotklo pouze těch v římské provincii Sýrie. Na druhé straně Lukáš hovoří o sčítání lidu v době Ježíšova narození jako o registraci „celé obydlené země“.

Jednalo se tedy o všeobecnou registraci celé římské říše. Nebylo to sčítání pouze jedné provincie. Proto informace poskytnuté Lukášem ukazují, že nemluvil o sčítání lidu Quirinius 6 nl.

Římské sčítání lidu každých pět let

Augustův chrám v Ankaře, kde najdeme kopii Res GestaeAugustův chrám v Ankaře, kde najdeme kopii Res Gestae
Augustův chrám v Ankaře, kde najdeme kopii restae. Kredit: Wikimedia Commons, CC-by

Přesto nám stále zbývá otázka, zda v době Ježíšova narození proběhl či neproběhl římský census. Jak jsme právě viděli, Lukáš mluvil o obecné registraci celé římské říše. Ty se objevovaly každých pět let. Doprovázela je oběť za očištění římského lidu, známá jako lustrum.

z Výsledek featto víme Augustus sám předsedal tomuto obřadu v letech 28 př. n. l., 23 př. n. l., 8 př. n. l. a 14 n. l. To neznamená, že to byly jediné sčítání lidu, které Římané v té době provedli. Spíše to jednoduše znamená, že to byly jediné roky, ve kterých Augustus sám prováděl obřad lustrum.

Je pozoruhodné, že tato posloupnost let dobře odpovídá sčítání, které probíhá v pětiletých intervalech, jak bychom očekávali. Výjimkou je rok 14 našeho letopočtu, který je o rok dále, než by měl být. Jedno ze tří sčítání lidu mezi lety 8 př. n. l. a 14 n. l. bylo evidentně o rok opožděno.

Římské sčítání lidu z roku 2 před naším letopočtem

Od Dio Cassia najdeme záznam o sčítání lidu v Itálii v roce 4 našeho letopočtu. Mělo se jednat o všeobecné sčítání lidu, ale Augustus se rozhodl kvůli tehdejší politické situaci vyloučit chudé a ty mimo Itálii, ze strachu z vyvolání povstání v lidech.

To tedy ukazuje, že to muselo být právě toto sčítání nebo to před ním, které bylo o rok zpožděno. Dio Cassius nenaznačuje, že by sčítání v roce 4 n. l. bylo zpožděné. Nejlogičtějším závěrem proto je, že sčítání lidu z roku 3 př. n. l. bylo odloženo na rok 2 př. n. l.

Někteří učenci se pokusili spojit toto sčítání s jinou částí Výsledek feat. V tomto zdroji Augustus zmiňuje, že byl oficiálně prohlášen za otce země v roce 2 př.nl. Podle některých učenců by to byl přirozený okamžik k provedení sčítání lidu Římské říše.

Ať už tyto dvě události spolu souvisely nebo ne, můžeme vidět, že existují dobré důkazy, že k univerzálnímu římskému sčítání lidu skutečně došlo v roce Ježíšova narození, 2 př. Kr.




Zdrojový odkaz

Related Articles

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button