Fuente Ovejuna znamená pro španělsky hodně. Je to trochu jako „Hamlet“ pro domorodé britské lidi – něco, co čtete ve škole, a které zaujímá své místo v rámci národní kultury.
Než se do toho dostaneme, rychlé slovo o angličtině a o tom, jak se liší od všech ostatních evropských jazyků. Země jako Španělsko a Francie mají „jazykovou akademii“, která rozhoduje, která slova jsou oficiálně povolena.
Například nedávno španělská akademie oznámila, že je nyní v pořádku používat „sólo“ bez přízvuku (slovo bývalo „sólo“). Angličtina nemá žádné takové kontroly: je to zcela demokratický jazyk. Lidé se rozhodnou, jak jej používat. Kdyby vám někdo před 50 lety řekl, že jejich žehlicí deska byla „uživatelsky přívětivá“, výraz by neměl smysl, ale teď to všichni přijímáme.
Dnešní diskuse ve vesnici se buď nazývá „Fuente Ovejuna“, nebo „Fuenteobejuna“. Oba jsou správné. Španělská akademie říká, že „B“ a „V“ jsou zaměnitelné.
Vesnice
Na západní straně se středo-jižní Španělsko skládá ze tří velkých teritorií: je zde extrémadu, země dobyvatelů a La Mancha, doména Don Quijote a samozřejmě Andalucía, domov Flamenca a býčí zápasy.
Fuente Ovejuna stojí na hranici všech tří. Ve skutečnosti je součástí Andalucíy, která se nachází 60 mil severozápadně od Córdoby, ale je to do značné míry pohraniční město. Existuje nějaký spor o jménu vesnice. Je zřejmé, že „fuente“ znamená „jaro“, jako v „zavlažovací díře“. Někteří odborníci říkají, že celé jméno znamená „ovčí zavlažovací díra“, zatímco jiní lingvisté naznačují, že „Ovejuna“ pochází z „Abeja“, což znamená „včela“.
Olive Press apeluje na zdravý rozum jeho čtenáře-ovce pravděpodobně používají zavlažovací díru než včely! V roce 1476 se lidé z Fuente Ovejuna vzbouřili proti jejich vládci a zabili ho.
Dramatik
Lope de Vega je často označován jako španělský Shakespeare. Narodil se dva roky před Shakespearem a přežil ho o dvě desetiletí. Oba muži jsou často porovnáni a v některých ohledech jsou Lopeovy úspěchy působivější: máme 37 her Shakespeare, z nichž některé byly pravděpodobně napsány s dalšími dramatiky a 100-lichými sonety.
Lope’s hraje číslo 500 a nechal nám 3 000 sonetů. Také psal náboženské básně a devět románů v poetické podobě. Lope de Vega nejen našel čas na to všechno, a zároveň udržoval pět milenek šťastných – byl také knězem! Jeho největší hra, jak se všeobecně dohodne, byla „Fuente Ovejuna“. Bylo napsáno v roce 1612, v roce, kdy Shakepeare napsal „The Tempest“.
Drama
Vesnice byla „obsazena“ skupinou rytířů z La Mancha. Vůdce rytířů považuje občany za své vassaly a ženy za své hračky.
Znázorňuje jednu z vesnických dívek a lidí, aniž by přemýšlel o důsledcích jejich jednání, zaútočil na něj a zabil ho.
V té době král cestoval po zemi, „držení soudu“ – doslova posuzoval velké trestní případy v každé komunitě. Král Ferdinand dorazí do Fuente Ovejuna a požaduje vědět, kdo zabil Rodriga, hlavu rytířů. Vloží každého vesničana do boxu svědků a položí stejnou otázku – „Kdo je zodpovědný za smrt tohoto muže?“ Každý vesničan dává stejnou odpověď: „El Pueblo.“
Myšlenka
Ve španělštině nese „El Pueblo“ dva významy. Znamená to „lidi“ a také to znamená „vesnici“. Král je ohromen, že tito slušní občané jednali společně, když byla jejich čest pobouřena, a vládne, že neexistoval žádný individuální vrah – „Pueblo to udělal.“ Hra je drahá španělskému publiku, protože jde o dvě ctnosti: občanská hrdost a spolehlivý morální kompas.
Dnes
Každé léto si lidé z Fuente Ovejuna zařadili na produkci „jejich“ hry na hlavním náměstí vesnice. Nepotřebují divadlo, protože tato horká oblast nedostává mezi březnem a říjnem žádný déšť a herci mohou hrát a publikum může pohodlně sledovat na veletrhu. Jediným omezením je, že herci musí být občané Fuente Ovejuna!
