Francouzská unie BLOKUJE snahy zastavit malé lodě, protože Spojené království uvalilo sankce na zemi, která nedokázala přijmout nelegální migranty zpět

Francouzská policie odmítne zastavit malé čluny plné migrantů v překračování Lamanšského průlivu, což je novou ranou pro vládní snahy o kontrolu krize.
Úřady ve Francii již nebudou podnikat žádné kroky poté, co národní policejní odborová organizace rozhodla, že její členové budou stíháni, pokud v důsledku snahy deaktivovat čluny zemřou nějací přejezdci.
V rámci dohody mezi Británií a Francií byli důstojníci instruováni, aby zastavili přejezdy pomocí opatření, jako je rušení lodních šroubů.
Ujednání následovalo po roce vyjednávání mezi premiérem Sirem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a platbě 500 milionů liber Paříži za zachycení plavidel před opuštěním pobřeží.
Sir Keir v dopise svému protějšku trval na tom, že je „nezbytné, abychom tuto taktiku nasadili tento měsíc“, a varoval: „V Lamanšském průlivu nemáme účinný odstrašující prostředek“.
Francouzské námořní četnictvo mělo prosadit tato opatření, která měla zahrnovat „znehybnění je (lodí), jejich odklonění zpět do Francie a následné předání těch na palubě úřadům“.
Plány však byly upozaděny po zásahu Alliance Police nationale, která podle The Mail on Sunday představuje desítky tisíc policistů.
„Zdá se, že si lidé neuvědomují, jak nebezpečné je pokoušet se zatknout na moři a přinutit loď, aby změnila kurz,“ řekl zdroj z odborů.
Francouzský policejní svaz zablokoval snahy zabránit migrantům na malých lodích překročit Lamanšský průliv
|
GETTY
„Pokud je na přeplněné lodi 80 lidí, včetně žen a dětí, pak je extrémně nebezpečné pokoušet se je zastavit,“ varovali.
Zasvěcenec na francouzském ministerstvu vnitra vysvětlil, že imunita před stíháním byla zamítnuta žalobci, což vedlo k patové situaci.
„Policie chce záruky, že v případě smrti nebo zranění nebudou stíháni, ale podle žalobců to není možné.
„Během posledního měsíce se uskutečnila schůzka mezi právníky a policejními šéfy, ale soudní orgány zůstávají pevné – pokud se věci pokazí, nedojde ke zřeknutí se trestní odpovědnosti.
Keir Starmer a Emmanuel Macron uzavřeli počátkem tohoto roku dohodu one-in, one-out | REUTERS„Jakékoli zachycení na moři je extrémně nebezpečné a riziko musí přijmout ti, kteří se podílejí na policejní kontrole lodí s imigranty.“
Francouzské námořnictvo také protestovalo proti zadržování na moři na podobném základě.
Ministr vnitra Laurent Nunez, bývalý pařížský policejní prefekt, sdílí obavy a není příliš nadšený pro uzákonění plánů, které předložil jeho předchůdce.
„Souhlasí s tím, že zasahování do člunů na moři je neuvěřitelně nebezpečné a je třeba se mu za každou cenu vyhnout,“ prozradil zasvěcenec francouzské národní policie.
Britský pohraniční náčelník Martin Hewitt je chápán jako „frustrovaný“ zpožděním při zadržování malých člunů francouzskými úřady při startu z pláží Calais a Dunkerque.
Za poslední rok překonalo Kanál na malých lodích až 40 000 migrantů, přičemž většina pocházela ze zemí jako Írán, Afghánistán, Irák, Sýrie, Eritrea a Súdán.
Mluvčí ministerstva vnitra v reakci na neúspěch uvedl: „Nezávislé operativní záležitosti jsou na francouzských úřadech. Francie zůstává kritickým partnerem při zabezpečení našich hranic a naše společná práce letos zabránila více než 22 000 pokusům o překročení malých lodí.“
„Ministerstvo vnitra stanovilo nejrozsáhlejší reformy pro řešení nelegální migrace v moderní době. Tyto nové reformy obnoví pořádek a kontrolu na naší hranici, odstraní pobídky, které přivádějí lidi do Spojeného království nelegálně, a zvýší stěhování těch, kteří nemají právo být na britské půdě,“ zdůraznili.

Za poslední rok překonalo Lamanšský průliv na malých lodích až 40 000 migrantů
|
GETTY
Rána pro slib labouristů získat kontrolu nad britskou migrační krizí přichází, když ministr vnitra Shabana Mahmood poprvé uvalil vízová omezení na zemi poté, co odmítla přijmout zpět zločince a nelegální migranty.
Tvrdě zasáhla proti Demokratické republice Kongo (DRC) poté, co nedokázala spolupracovat na deportacích.
Dvě další africké země, Namibie a Angola, změnily svůj postoj a souhlasily s přijetím deportovaných z Velké Británie poté, co jim hrozila podobná opatření.



