Lekce pro potenciální zahraniční studenty o policejní kontrole černochů

Minulý týden jsem mluvil s mladým mužem Pinotem, když jsem byl v jiné zemi. Řekl mi, že opravdu chce navštívit Ameriku, ale jedna věc ho vážně děsí: možnost, že ho policisté zastaví, budou ho obtěžovat a případně na něm působit násilí. Zeptal se mě, jestli se tyto situace opravdu stávají tak často, jak se zdá. Pinot je černý. Tato konverzace mě přiměla přemýšlet, kolik talentovaných, černých potenciálních zahraničních studentů sdílí stejné obavy a nakonec se odhlásili z přihlášky na americké univerzity.
Včera jsem procházel jednu ze svých časových os sociálních sítí a viděl toto video CBS News policistů v Jacksonville na Floridě terorizujících Williama McNeila Jr. Cítil jsem, jak můj krevní tlak a úzkost stoupá, když jsem to sledoval. Dříve jsem to neviděl, ale možná Pinot ano. Je pravděpodobné, že to mají i ostatní po celém světě. Videa jako tato učí mladé lidi v USA i v zahraničí souborem srdcervoucích, neomluvitelných pravd o zločinech spáchaných na černochech v Americe.
Jak tomu bylo v minulém týdnu rozhovoru s Pinotem, nebyl bych schopen říci talentovanému mladému černošskému potenciálnímu uchazeči o vysokou školu z Afriky, Jamajky, Londýna, Paříže nebo kdekoli jinde, že to, co viděl v televizi nebo na sociálních sítích, jsou vzácné, izolované případy. Lhal bych. Pravdou je, že k rasovému profilování a policejní brutalitě dochází až příliš často. Jak jsem řekl Pinotovi: „To, co o tom vidíte a slyšíte, není ne věrný.“ Existuje příliš mnoho důkazů, že zůstává všudypřítomná.
Často jsem publiku sestávajícímu ze stovek (někdy i tisíců) v USA vyprávěl osobní příběh, který jsem se rozhodl nesdílet s Pinotem, protože jsem nechtěl prohlubovat jeho obavy z toho, co by se mu mohlo stát, kdyby někdy navštívil Ameriku. Zde rekapituluji událost.
V červenci 2007 jsem se stal profesorem Ivy League. Také jsem si koupil svůj první dům. Byl jsem 31letý černoch s Ph.D. Se třemi přáteli jsme šli do nočního klubu, abychom oslavili svou novou práci na University of Pennsylvania a koupi domu. Bary a kluby zavírají ve 2:00 ve Philadelphii. S přáteli jsme viseli na rohu a loučili jsme se poté, co byl noční klub uzavřen. Několik dalších okolních podniků se také právě uzavřelo. Proto bylo na dalších třech rozích a podél ulic spousta lidí.
Kolem mých přátel a mě projel policista a řekl něco, co jsme neslyšeli, protože kolem nás bylo hodně plno a hluk. Nedělali jsme nic špatného, a proto jsme neměli důvod věřit, že mluvil přímo s námi čtyřmi. O několik sekund později vyskočil ze svého hlídkového vozu, položil ruce na obušek a zakřičel na nás: „Řekl jsem, vypadněte z toho zasraného rohu!“ Byli jsme v šoku a vyděšení. Situace nás také bolela a rozzlobila, ale v tu chvíli jsme byli kolektivně bezmocní. Zvedli jsme ruce a v klidu odešli. Během cesty domů jsem nekontrolovatelně plakal.
Zmínil jsem se, že jsem byl profesorem Ivy League s Ph.D. Moji tři kamarádi tehdy také pracovali na vysoké škole (a dodnes). Jsou to také černoši. Každý z nich má titul Ph.D. Nikdo, bez ohledu na dosažené vzdělání, socioekonomický status nebo profesní úspěchy, si nezaslouží, aby se s ním zacházelo jako s námi oné noci. Je však pozoruhodné, že naše doktoráty a univerzitní příslušnosti nám neposkytly žádnou imunitu před pochybením policie. Pro toho policajta jsme byli jen čtyři obtěžovatelní černoši stojící na rohu ulice.
Chtěl jsem Pinotovi říct, že je nepravděpodobné, že by ho zastavili, nezaslouženě terorizovali a potenciálně zavraždili policisté v Americe bez důvodu. Ale nemohl jsem. Když se nad tím zamyslím, zajímalo by mě, kolik dalších mladých černochů z jiných zemí říká „ne, díky“ návštěvě USA nebo žádosti o přijetí na naše univerzity kvůli obavám, které mi Pinot vyjádřil. Kdyby viděli McNeilovo video a další podobné na sociálních sítích, YouTube nebo jinde, měli by právo pochybovat o mém nebo kohokoli jiném naléhání, že interakce s americkými donucovacími orgány jsou obecně bezpečné pro občany, návštěvníky nebo zahraniční studenty, kteří jsou černoši.
Mimochodem, možná je dobře, že se mě Pinot nezeptal, jak byl nakonec pohnán k odpovědnosti policista, který McNeilovi rozbil okno na autě, udeřil ho pěstí do obličeje, shodil na zem a napadl. Podle článek NPR zveřejněné tento týden, že policista byl nedávno zproštěn obvinění z nepřiměřené síly. Určitě bych u Pinota ztratil veškerou důvěryhodnost, kdybych se ho pokusil přesvědčit, že by byl nějak absolutně v bezpečí před podobnými činy policejní brutality jako černoch v Americe.



