In this photo released on Monday, June 23, 2025, by Iranian army press service, Iran’s army commander-in-chief Gen. Amir Hatami, center, accompanied by high ranked army commanders, speaks in a video call with top commanders of the army, in Zolfaghar central headquarters, Iran, as portraits of the late revolutionary founder Ayatollah Khomeini, left, and Supreme Leader Ayatollah Ali Khamenei visí na zdi. (Tisková služba íránské armády prostřednictvím AP)
DUBAI, Spojené arabské emiráty – Írán zahájil v pondělí na americkou vojenskou základnu v Kataru omezený raketový útok, který odvetil za americké bombardování svých jaderných míst, ale naznačoval, že byl připraven ustoupit od stupňování napětí v těkavé oblasti. Američtí úředníci nehlásili žádné oběti.
Katar odsoudil útok na útok letecké základny Al Udeid, ale řekl, že úspěšně zachytil balistické střely s krátkým a středním doletem.
Írán uvedl, že útok odpovídal počtu bombů, které Spojené státy o víkendu upustily do íránských jaderných míst. Írán také uvedl, že se zaměřil na základnu, protože byla mimo obydlené oblasti.
Tyto komentáře, učiněné ihned po útoku, naznačovaly, že Írán se chce sescalovat se Spojenými státy, něco, co prezident Donald Trump sám řekl po stávkách brzy v neděli v Íránu.
Izraelská válka s Íránem však pokračuje, přičemž izraelská armáda rozšiřuje svou kampaň v pondělí na cílení na stránky symbolické pro teokracii země.
Írán oznámil útok na státní televizi, když hrála bojová hudba. Titulek na obrazovce to nazval „mocnou a úspěšnou reakcí“ na „americkou agresi“.
Iráčané uvedli, že američtí úředníci byli informováni o tom, že rakety byly zahájeny směrem k základně Ain Al-Assad, které by usilovaly o americké jednotky v západním Iráku, ale rakety nikdy nedorazily, irácký bezpečnostní úředník, který nebyl oprávněn veřejně komentovat agenturu agentury na podmínku anonymity.
Americký vojenský úředník uvedl, že v Iráku nedošlo k žádnému potvrzenému útoku na základnu. Také hovořil o podmínce anonymity, protože nebyl oprávněn komentovat.
Katarské ministerstvo zahraničí uvedlo, že útok íránských revolučních strážců byl „zjevným porušením Katarovy suverenity, jejího vzdušného prostoru a mezinárodního práva“.
Al Udeid je také domovem Kombinovaného leteckého operačního centra, které poskytuje velení a kontrolu vzduchové energie v celém regionu, stejně jako 379. vzduchové expediční křídlo, největší takové křídlo na světě.
Těsně před výbuchy íránský prezident Masoud PezEshkian napsal na sociální platformě X: „Neza inicializovali ani válku, ani ji nechali.
Odveta přišla den poté, co USA v neděli ráno zahájily překvapivý útok na třech íránských jaderných místech.
Izrael rozšiřuje válku o symbolické cíle
Začátkem dne Izrael udeřil do brány vězení Teheránu notoricky známou za držení politických aktivistů a zasáhl sídlo vojenské síly, která potlačila nedávné protesty.
Když se nad Teheránem vzrostly, Izrael byl napaden dalšími palbami íránských raket a dronů. Trvalý oheň se stal realitou pro civilisty v obou zemích od doby, kdy Izrael zahájil válku, aby se zaměřil na teheránský rychle se rozvíjející jaderný program.
11. den konfliktu Izrael uvedl, že zaútočil na „režimové cíle a vládní represivní orgány v srdci Teheránu“, ale izraelští úředníci trvali na tom, že nehledali svržení íránské vlády, jejich archenemii od islámské revoluce v roce 1979.
Izraelská armáda varovala Íránce, že bude i nadále útočit na vojenské místa kolem Teheránu v „nadcházejících dnech“, protože se její zaměření přesunulo také na symbolické cíle. Armáda vydala varování na sociální platformě X, ačkoli Íránci se snaží získat přístup k vnějšímu světu, protože internetové odstavení zmrzačilo zemi.
Nejnovější stávky se rozvinuly jen hodiny poté, co Trump otevřeně zvýšil možnost sám po pouhých dnech dříve vložením Ameriky do války s její bezprecedentní stávkou tajného bombardéru na třech íránských jaderných místech.
„Pokud současný íránský režim není schopen znovu udělat Írán skvělým, proč by nedošlo ke změně režimu ???“ Zeptal se na jeho sociální webové stránky pravdy.
Tisková sekretářka Bílého domu Karoline Leavitt později popsala Trumpa jako „jednoduše vyvolávající otázku“. Návrhy na svržení íránské vlády však z Teheránu čerpaly nový hněv, který trvá na tom, že v tuto chvíli nebude vyjednávat.
Teherán zasáhne novou kapitolu války
V úderech Teheránu Izrael otevřel bránu ve vězení Evin. Íránská státní televize sdílela černobílé sledovací záběry stávky v zařízení, které je známé pro držení duálních státních příslušníků a obyvatel Západu, které Írán často používají jako vyjednávací čipy při jednáních se Západem.
Evin má také specializované jednotky pro politické vězně vedené polovojenským, dobrovolným revolučním strážcem, která odpovídá pouze na nejvyšší vůdce Ayatollah Ali Khamenei. Zařízení je cílem sankcí USA i Evropské unie.
V Íránu neexistovaly žádné okamžité zprávy o obětích ani o významné škodě, ačkoli polooficiální tisková agentura Tasnim uvedla, že po izraelských úderech bylo hlášeno snížení elektřiny.
Íránská státní televize také vysílala záběry, které popsal jako zastřelení uvnitř Evin, s vězněmi pod kontrolou uvnitř zařízení. Centrum pro lidská práva se sídlem v Washingtonu Boroumand však v Íránu však vyjádřila starosti o stav vězňů.
„Mnoho rodin současných zadržených vyjádřilo hluboké obavy ohledně bezpečnosti a stavu jejich blízkých držených uvnitř vězení,“ uvedl.
Začátkem pondělí íránský gen. Abdolrahim Mousavi, šéf společného štábu ozbrojených sil, varoval Washington, že jeho stávky daly íránským silám „volnou ruku“, aby „jednali proti americkým zájmům a její armádě“.
Desítky tisíc amerických vojáků sídlí na Středním východě.
Izraelská armáda také potvrdila, že zasáhla silnice kolem íránského obohacovacího zařízení Fordo, aby bránila přístupu na místo. Podzemní místo bylo jedním z těch zasažených v nedělním útoku Spojených států na třech jaderných zařízeních. Izraelská armáda se nezpracovala.
„Íránský diktátor bude potrestán plnou silou za útok na izraelskou domácí frontu,“ uvedlo izraelské ministerstvo obrany.
Podle izraelského úředníka obeznámeného s vládní strategií se Izrael zaměřuje na tato místa, aby vyvíjel tlak na íránskou správu, ale aktivně se ji nepokouší svrhnout. Úředník hovořil pod podmínkou anonymity, aby diskutoval o interních vládních jednáních.
Jaderné obavy po nás zasáhnou
Ve Vídni, vedoucí jaderného hlídacího psa OSN, uvedl, že očekává, že po nedělním americkém leteckém úderu tam bude velké poškození s sofistikovanými bunkr-busterovými bombami.
S údery neděle na íránských jaderných lokalitách se Spojené státy vložily do izraelské války, což vyvolalo obavy z širšího regionálního konfliktu. Írán uvedl, že USA překročily „velmi velkou červenou linii“ s riskantním gambitem, aby udeřily na třech místech raketami a 30 000 liber bunker-bomby.
Několik íránských úředníků, včetně atomové energetické organizace íránské mluvčí Behrouz Kamalvandi, tvrdilo, že Írán předem odstranil jaderný materiál z cílených míst.
Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, řekl pondělí radě guvernérů agentury, že ho íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi 13. června informoval, že Írán „přijme zvláštní opatření k ochraně jaderného vybavení a materiálů“.
„Uvedl jsem, že jakýkoli převod jaderného materiálu ze zachráněného zařízení na jiné místo v Íránu musí být prohlášen,“ řekl Grossi, aniž by řekl, zda Írán odpověděl.
Írán tlačí na útok na Izrael
Írán popsal svůj pondělní útok na Izrael jako novou vlnu své „Operace True Promise 3“, což podle íránské státní televize zaměřilo na izraelská města Haifa a Tel Aviv.
V Jeruzalémě byly také slyšeny exploze, možná ze systémů protivzdušné obrany v akci, a izraelská záchranná záchranná služba Magen David Adom uvedla, že nedošlo k žádné zprávě o zraněních.
V Izraeli bylo zabito nejméně 24 lidí a ve válce bylo více než 1 000 zraněno. Izraelské údery na Írán zabily nejméně 950 lidí a zranily 3 450 dalších, podle skupin se sídlem v oblasti lidských práv se sídlem v Washingtonu.
Skupina, která poskytla podrobné údaje o oběti z íránských nepokojů, jako jsou protesty kolem smrti Mashy Amini v roce 2022, uvedla o těch zabitých, identifikovala 380 civilistů a 253 personálu bezpečnostních sil.
Rusko je jedním z nejbližších íránských spojenců a v pondělí prezident Vladimir Putin řekl po setkání v Moskvě s Araghchi, íránským ministrem zahraničí, že prozkoumali „jak se můžeme dostat z dnešní situace“.
Putin nazval izraelské a americké útoky na Írán „naprosto nevyprovokovanou agresi“.
___
Lidman informoval z Tel Avivu, Izraele. Spisovatelé spisovatelů associated Press Josef Federman v Jeruzalémě, Qassim Abdul-Zahra v Bagdádu, Elise Moulon v Londýně, Geir Moulson v Berlíně, Ella Joyner v Bruselu a Stephanie Liechtenstein ve Vídni.
