„Nesouhlasíme“: Mexičanka Claudia Sheinbaumová mluví proti americkým náletům | Zprávy Donalda Trumpa

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová se vyslovila proti nedávným náletům, které Spojené státy provedly v Karibském moři a nově také v Tichém oceánu.

Na své ranní tiskové konferenci ve čtvrtek byla Sheinbaum dotázána na její postoj k bombardovací kampani.

„Samozřejmě, že nesouhlasíme,“ odpověděl Sheinbaum. „Existují mezinárodní zákony o tom, jak jednat při řešení údajné nelegální přepravy drog nebo zbraní v mezinárodních vodách, a my jsme to vyjádřili vládě Spojených států a veřejně.“

Sheinbaum je posledním latinskoamerickým vůdcem, který vyjádřil nesouhlas s nálety, při nichž od začátku kampaně 2. září zahynulo nejméně 37 lidí.

Od lednového návratu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu muselo Mexiko najít křehkou rovnováhu s USA.

Mezi Trumpovy priority druhého funkčního období patřilo zastavení přílivu nelegální imigrace přes americko-mexickou hranici a zavedení protekcionistických obchodních opatření, zejména cel, s cílem potlačit zahraniční konkurenci.

Ekonomický tlak na Sheinbaum

Aby Trump dosáhl těchto cílů, vyvinul tlak na Sheinbaumovu administrativu, aby splnila jeho požadavky.

Koncem ledna například Trumpův Bílý dům oznámil, že uvalí na sousedy a největší obchodní partnery USA – Mexiko a Kanadu – 25procentní cla na jejich vývoz.

Trumpova administrativa argumentoval strmé zvýšení daní bylo nezbytné k tomu, aby byly země „odpovědné za své sliby o zastavení nelegálního přistěhovalectví a zastavení přísunu jedovatého fentanylu a dalších drog do naší země“.

O několik dní později, 3. února, Trump souhlasil s pozastavením cel na 30 dní, ale pouze po obdržení ústupků od obou zemí.

V případě Mexika Sheinbaum souhlasil „okamžitě posílit“ svou hranici s USA o 10 000 vojáků Národní gardy ve snaze zasáhnout proti obchodu s drogami.

V telefonickém hovoru mezi vůdci Trump údajně složil Sheinbaumovi kompliment: „Jsi tvrdý.“ Sheinbaum od té doby bylo odkazováno v zprávách médií jako „Trump našeptávač“.

Ale 25procentní clo přesto vstoupilo v platnost toho března a Trumpova administrativa pokračoval vytlačit Mexiko na obchod a další záležitosti.

Trump například v červenci zveřejnil na své sociální mediální platformě Truth Social dopis adresovaný Sheinbaumovi, ve kterém pohrozil zvýšením cel proti Mexiku o 30 procent, aby si vynutil další opatření k zastavení obchodování s fentanylem.

Trump uznal svůj „silný vztah“ se Sheinbaumovou, ale obvinil její vládu, že zaostává.

„Mexiko mi pomáhá zajistit hranice, ALE to, co udělalo Mexiko, nestačí,“ řekl Trump napsal. „Mexiko stále nezastavilo kartely, které se snaží proměnit celou Severní Ameriku v hřiště pro obchodování s narkotiky.“

Pokud by Sheinbaumová odvetila vlastními cly, Trump varoval, že stejnou částku přidá k 30procentnímu clu. Nakonec Trump ustoupil před jeho hrozbou zvýšených tarifů po hovoru se Sheinbaumem.

O měsíc dříve, v červnu, také ministerstvo financí USA sankcionováno tři přední mexické banky a finanční instituce, které je obviňují z toho, že slouží k praní peněz z nelegálních drog.

Banky obvinění popřely, ale dopad byl rychlý, přičemž některé ze sankcionovaných institucí oznámily, že jejich přístup k mezinárodním finančním platformám byl přerušen.

Obavy z amerického vojenského úderu

Trumpův stále agresivnější postoj vůči kartelům pašujícím drogy však vyvolal obavy, že by jeho administrativa mohla podniknout vojenskou akci na mexické půdě.

Eskalace začala brzy v Trumpově druhém funkčním období, kdy oznámil svůj záměr označit latinskoamerické kartely za „zahraniční teroristické organizace“, což je označení, které je z velké části věnováno ozbrojeným skupinám, které se snaží destabilizovat USA pomocí násilí.

Ačkoli označení „terorista“ samo o sobě nepředstavuje oprávnění k vojenské akci, kritici se obávali, že to byl krok k takovému zásahu.

V květnu pak Sheinbaum i Trump uznal že USA nabídly, že pošlou své vojáky do Mexika bojovat proti místním drogovým kartelům. Toto odhalení přišlo, když USA vybudovaly svou vojenskou přítomnost podél společné hranice s Mexikem.

Sheinbaumová novinářům potvrdila, že ano nabídku odmítl. „Suverenita není na prodej,“ řekla. „Suverenita je milována a bráněna.“

V srpnu musel Sheinbaum opět krotit obavy z blížící se americké akce na mexické půdě. Ten měsíc se objevily zprávy, že Trump tajně podepsal rozkaz povolující americkou vojenskou sílu proti latinskoamerickým kartelům, což vyvolalo obavy z útoku na cizí půdě.

Sheinbaum však tvrdil, že USA nebudou provádět operace na území Mexika. „Spolupracujeme, spolupracujeme, ale k žádné invazi nedojde,“ řekla novinářům. „To je vyloučeno, absolutně vyloučeno. Uváděli jsme to v každém hovoru.“

Přesto Trumpova administrativa v posledních týdnech naznačila, že hrozí pozemní útok, protože provádí sérii smrtících leteckých útoků na údajné drogové dealery.

Cíl takového útoku zůstává neznámý. Trump ale ve středu na setkání v Oválné pracovně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem znovu potvrdil své plány zahájit takový úder, a to i bez souhlasu amerického Kongresu.

„Zasáhneme je velmi tvrdě, až přijdou po zemi,“ řekl Trump o údajných pašerácích drog. „A to ještě nezažili. Ale teď jsme na to úplně připraveni.“

Zatím, letecká úderná kampaň který začal v září se zaměřil na cíle v Karibském moři, poblíž Venezuely a Kolumbie. Tento týden se však tato kampaň rozšířila do Tichého oceánu poblíž západního pobřeží Kolumbie.

Trump identifikoval cíle jako malé čluny – a v jednom případě ponorku – které podle něj převážely narkotika do USA. Jeho administrativa však neposkytla žádné důkazy, které by tato obvinění doložily, a úředníci v Latinské Americe varovali, že některé z obětí jsou zřejmě rybáři.

Ekvádor například propustil jednoho ze dvou přeživších po útoku na ponorku s tím, že nemá žádné důkazy o obvinění z trestného činu proti muži.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro mezitím prohlásil, že při útocích zahynul rybář jménem Alejandro Carranza. Rodiny v Trinidadu a Tobagu, které se nachází blízko venezuelského pobřeží, rovněž vyjádřily obavy, že mezi zesnulými byli jejich pohřešovaní příbuzní.

Od září bylo proti námořním plavidlům provedeno devět úderů, poslední ve středu.

Právní experti, včetně lidskoprávních úředníků v OSN, varovali, že údery pravděpodobně porušují mezinárodní právo, které zakazuje mimosoudní zabíjení mimo boj.