Vysvětlení
Írán zůstává americkým protivníkem na Středním východě od islámské revoluce z roku 1979 vedenou Ayatolláhem Ruholláhem Khomeinim.
Napětí v USA a íránu se v desetiletí objevilo na nejvyšší bod poté, co prezident Donald Trump v neděli nařídil přímým úderům, že „vyhlazený“ klíčová jaderná zařízení po celé zemi Středního východu.
Írán zůstává největším protivníkem USA v regionu od islámské revoluce z roku 1979 vedenou Ayatolláhem Ruholláhem Khomeinim svrhl pro-západní Mohammad Reza Pahlavi. Od té doby se tyto dva národy procházely nad množstvím problémů, včetně íránských jaderných ambicí, Íránské podpory zástupců v regionu a amerického politického zasahování.
Izrael, který dlouho považoval Írán za hrozbu, zahájil minulý týden bezprecedentní stávky po celém Íránu poté, co obvinil zemi z vývoje jaderných zbraní. Izraelská tvrzení nebyla podpořena žádným důvěryhodným důkazem, ale Trump vtáhl USA do války po izraelských úderech.
V neděli USA přímo zasáhly Írán v tom, co Trumpova administrativa nazvala vysoce sofistikovaným skrytým útokem, který zahrnoval více než 125 amerických letadel a 75 přesných bomb. Washington uvedl, že to „devastoval“ íránských jaderných míst, ale Teherán varoval, že to bude odvetu.
Zde je časová osa vztahů mezi USA-Iran od roku 1953:
- (1953) Převrat a reinstalaci Shaha: Napětí zpočátku začalo vařit přes demokraticky zvolené íránského premiéra Mohammada Mosaddegha o znárodnění anglo-íránské ropné společnosti (nyní BP). Britská koloniální síla ovládala majoritní podíl ve společnosti společných podniků od doby, kdy byla ropa objevena na počátku 20. století. Mosaddegh se pohybuje k znárodnění společnosti poté, co jeho volby z roku 1951 rozhněvaly Brity. Americká ústřední zpravodajská agentura podporovala Spojené království v inženýrství převrat a podpory kdysi uznávaného panovníka Pahlavi zpět do moci jako Shah.
- (1957) Atomy pro mír: Ambice Šáha pro Írán s jaderným poháněním získaly podporu od USA a dalších západních spojenců. Obě země podepsaly jadernou dohodu o civilním využití jaderné energie v rámci tehdejšího prezidenta atomů Dwighta D eisenhowera pro mírový program. O deset let později USA poskytly Íránu jaderný reaktor a uran, aby jej podpořil. Jaderná spolupráce tvoří základ pro současnou jadernou otázku.
- (1979) Islámská revoluce: Zatímco vztahy mezi Teheránem a Washingtonem vzkvétaly, Íránci zasténali pod diktaturou Šáha a odolávali vnímanému přesahu západního vlivu na jejich podnikání. Revoluční protesty začaly houpat po zemi na konci roku 1978 a donutily Šáha uprchnout v lednu 1979. Exilovaný islámský učenec Ayatollah Ruhollah Khomeini se vrátil, aby vládl nové islámské republice.
- (1980) US Snižuje diplomatické vazby: Po americkém kroku přiznání šáha za léčbu rakoviny po jeho vyhnanství se íránští studenti vloupali do amerického velvyslanectví v Teheránu a unesli 52 Američanů na 444 dní. Washington přerušil diplomatické vazby a uložil na zemi sankce. Šáh zemřel v exilu.
- (1980-88) USA podporují iráckou invazi: Po irácké invazi do Íránu pod Saddámem Husajnem, který se dychtil po tlaku proti Khomeiniho ideologii, USA sousedili s Irákem a prohloubili napětí mezi těmito dvěma národy. Válka trvala do roku 1988 a viděla tisíce zemřít na obou stranách. Irák také používal chemické zbraně v Íránu.
- (1984) Sponzor označení teroru: Prezident Ronald Reagan oficiálně označil Írán za „státního sponzora teroru“ po sérii útoků v Libanonu, kde byly USA přitahovány poté, co Izrael napadl zemi. Při jednom útoku na vojenskou základnu v Bejrútu bylo zabito 241 členů americké služby. USA obviňovaly Hizballáh, libanonské šíitské hnutí podporované Íránem. Později však Reagan spolupracoval s Íránem v zákulisí na osvobození amerických rukojmí, které drží Hizballáh. Když vyšlo najevo, Íránská a záležitost, jak se nazývá, byla pro Reagana obrovským skandálem.
- (1988) Air Air Flight sestřelil Írán: Uprostřed napětí války a dokonce i přímých útoků na vojenské válečné lodě druhých v Perském zálivu americká námořní loď porušila íránskou vodu a vystřelila na civilní íránský letecký let (IR655), zamířené 8. července. Všech 290 lidí na palubě bylo zabito. USA, které tvrdily, že se jednalo o chybu, se formálně omluvily ani nevztahovaly odpovědnost, ale platily rodinám 61,8 milionu dolarů za kompenzaci.
- (1995) Přísnější sankce: V letech 1995 až 1996 USA uložily další sankce. Poté výkonné příkazy prezidenta Billa Clintona zakázaly americkým společnostem jednat s Íránem, zatímco Kongres schválil zákon, který penalizující zahraniční subjekty investoval do energetického sektoru země nebo prodával Írán pokročilé zbraně. USA citovaly jaderný pokrok a podporu skupin jako Hizballáh, Hamas a Palestinský islámský džihád.
- (2002) 9/11 Aftermath: Po útocích z 11. září na USA prezident George W Bush ve stavu Unie uvedl, že Írán byl součástí „osy zla“ vedle Iráku a Severní Koreje. V té době se Írán potýkal s USA v zákulisí, aby se zaměřil na své vzájemné nepřátele-Taliban v Afghánistánu a Al-Káidu. Spolupráce byla kyselá a do konce roku 2022 mezinárodní pozorovatelé poznamenat Vysoce obohacený uran v Íránu a vyzývá více sankcí.
- (2013) Íránská jaderná dohoda: V letech 2013 až 2015 zahájil americký prezident Barack Obama s Íránem na vysoké úrovni. V roce 2015 se Teherán dohodl na jaderné dohodě, formálně známém jako společný komplexní akční plán (JCPOA), který by omezil íránské jaderné činnosti výměnou za uvolnění sankcí. Čína, Rusko, Francie, Německo, Velká Británie a Evropská unie byla také stranou dohody, která omezila obohacení íránu na 3,67 procenta.
- (2018) Trump odstoupí z jaderné dohody: Podle Trumpova prvního funkčního období USA jednostranně odstoupily z dohody v roce 2018 a plácly sankce proti Íránu. Trump a Izrael kritizovali dohodu. Írán také vyzval své závazky a začal produkovat obohacený uran nad rámec limitů, které dohoda uložila.
- (2020) AssAssinovaný vůdce IRGC: Během Trumpova prvního funkčního období USA zabily Íránce Generování rodů inženýrství Nejvyššího soudu.Vedoucí elitního quds síly íránského islámského revolučního gardového sboru (IRGC) v Bagdádu při stávce dronů. O rok dříve administrativa jmenovala Quds Force „teroristickou“ organizací. Írán odpověděl stávky na americké aktiva v Iráku.
- (2025) Dopis Teheránu: V březnu Trump vystřelil dopis íránskému nejvyššímu vůdce Ayatolláhu Ali Khamenei, který navrhl nová jednání o jaderné dohodě s termínem 60 dnů. Khamenei však nabídku odmítl a řekl, že USA se nehledají jednání s Íránem, ale spíše na něj ukládají požadavky. Rozhovory začaly neoficiálně v Ománu a Itálii, přičemž Muscat působil jako mediátor. Trump tvrdil, že jeho tým byl po několika kolech rozhovorů „velmi blízko“ k dohodě a varoval Izrael před údery. Teherán také vyjádřil optimismus, ale trval na právu obohatit uran – v rozhovorech. Izrael zahájil stávky napříč Íránem den před šestým kola rozhovorů Írán-USA.
- (2025) USA Strikes: USA bombardovaly tři klíčová jaderná zařízení v Íránu a scházely s bezpečnostními obavami a obranu Izraele.
