Mají Írán a USA „přímé“ rozhovory o jaderném souboru? | Zprávy o konfliktu Izrael-Palestiny
Na tiskové konferenci 7. dubna prezident Spojených států Donald Trump uvedl, že mezi Íránem a jeho administrativou proběhly přímé rozhovory o budoucnosti jaderného programu Teheránu.
„Přímé rozhovory s Íránem,“ řekl Trump. „V sobotu máme velmi velké setkání.“
Írán odmítl přímé rozhovory, ale připuštěné rozhovory se uskutečnily prostřednictvím Ománského mediace.
Trumpovo oznámení bylo pro mnohé překvapením, protože Írán již dlouho odmítl vést přímé rozhovory. Takže se něco změnilo?
Tady je vše, co zatím víme.
Co řekl Trump?
Zajímavé je, že se zdvojnásobil na rozhovory „přímé“ a řekl, že začaly a příští schůzka bude v sobotu.
„Mnoho lidí říká, ach, možná procházíte náhradníky nebo se nezabýváte přímo, jednáte o jiných zemích,“ řekl.
„Ne, jednáme s nimi přímo. A možná bude uzavřena dohoda.“
„Uskutečnění dohody by bylo výhodné, aby se zřejmé,“ řekl, pravděpodobně s odkazem na útok na regionální gigant, něco, co myly spojenec Izrael za posledních 12 měsíců udělal dvakrát dvakrát.
Na začátku března, Trump řekl novinářům Že napsal íránským úřadům požadujícím rozhovory o jaderném programu země a ohrožoval vojenskou akci, pokud nedošlo k odpovědi.
Íránský nejvyšší vůdce Ayatollah Ali Khamenei v té době řekl, že Írán nebude jednat s „šikanovacími vládami“.
Trump až dosud aplikoval to, co nazývá politikou „maximálního tlaku“ na Írán, sestávající z intenzifikovaných sankcí.
Co řekl Írán?
Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi uvedl, že nepřímé rozhovory mezi sebou a americkým zvláštním vyslancem pro Středního východu Steve Witkoff se budou konat v Ománu.
„Je to stejně příležitost jako test,“ napsal Araghchi na X.
Írán již dlouho uvedl, že nebude mít přímé rozhovory s USA, ale souhlasil, že bude pracovat prostřednictvím Ománského zprostředkovatele, kterého íránská státní média oznámila, že je Ománským ministrem zahraničí Sayyid Badr Albusaidi.
Írán a Spojené státy se v sobotu setkají v Ománu za nepřímé rozhovory na vysoké úrovni.
Je to stejně příležitost jako test. Míč je na americkém soudu.
– Arghchi (@araghchi) (@araghchi) 7. dubna 2025
Íránské zprávy oscilovaly mezi otevřeností k vyjednávání a odmítnutí ohrožující taktiky USA.
Íránský prezident Masoud Pezeshkian v září řekl, že přímé rozhovory jsou možné, pokud USA ukázaly, že je možné pro rozhovory v dobré víře.
„Nejsme vůči USA nepřátelští. Měli by vůči nám ukončit své nepřátelství tím, že v praxi ukazují svou dobrou vůli,“ řekl v té době Pezeshkian. „Jsme také bratři s Američany.“
Začátkem tohoto týdne však Araghchi dotazoval Washingtonovu upřímnost Při volání po jednáních a v neděli řekl: „Pokud chcete jednání, jaký je smysl ohrozit?“
Co by Trump chtěl vyjednávat?
Navzdory bombardování Jemenu a umožnění Izraeli mít volnou ruku v Libanonu a Sýrii a také restartovat válku s Gazou, Trump říká, že chce být považován za „mírotvorce“.
Říká, že chce vyjednat íránský jaderný program, aby se ujistil, že Írán nikdy nestaví jadernou zbraň.
Během svého prvního funkčního období Trump ve skutečnosti stáhl USA z jaderné dohody mezi Íránskými a světovými mocnostmi, které omezily íránský jaderný program výměnou za úlevu o sankcích.
Po odstoupení Trump znovu použil sankce. Řekl, že jakákoli dohoda s Íránem by musela omezit i jeho konvenční arzenál zbraní, nejen jaderný program.
V posledních týdnech řekl, že Írán významně pomáhá Jemen’s Houthis, kdykoli obviňují Írán Houthis zahájil útok na Izrael nebo to, co říkají, je doprava vázaná na Izrael v arabském nebo červeném moři.
Není jasné, zda se to objeví v jednáních.
Trump může také chtít diskutovat o zvýšeném prodeji Íránu do Číny.
Co by Írán chtěl vyjednávat?
Írán má zájem o úlevu o sankcích, aby zmírnil ekonomický tlak na Teherán, protože země trpí hospodářskou krizí, která zasáhla všechna odvětví společnosti.
To by zahrnovalo ujištění, že Írán by měl přístup k systému převodu peněz Swift a mezinárodní investice.
Írán však chce také uznání svého jaderného programu, včetně práva na určitou úroveň obohacení a používání jeho odstředivek, postavených od roku 2018.
To znamená, že počáteční pozice obou stran jsou dále od sebe, než když vyjednávání poprvé zahájila společný komplexní akční plán (JCPOA), široce známý jako „íránská jaderná dohoda“.
Írán žádá o rozsáhlejší úlevu od sankcí, než je stanoveno pod Obamou, zatímco Trump hrozil bombardování Íránu, pokud neřeší dohodu.
Neexistuje již dohoda o jaderném programu Íránu?
Ano, JCPOA.
Jak jsme zmínili výše, vyměnila si ujištění z Íránu o omezení jeho jaderného programu za úlevu z sankcí.
Trump stáhl USA z dohody v roce 2018 a jeho blízký spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanyahu, byl jedním z nejhlasitějších hlasů proti JCPOA.
Trump a Netanyahu se shodují a tvrdí, že JCPOA nešel dostatečně daleko dost dlouho, s odkazem na JCPOA pouze zakazující určité jaderné činnosti po dobu 10 až 15 let.
Uvedli, že íránský konvenční zbraňový program by měl být zahrnut do jakékoli dohody s Íránem a že jakákoli úleva, kterou íránská ekonomika dostává, by Teheránu umožnila financovat své regionální spojence provádět činnosti, které předpokládají „ohrožení bezpečnosti Izraele“.
Jak blízko je Írán k jaderné zbrani?
Nikdo to opravdu neví.
Írán říká, že jeho jaderný program je pro mírové účely a nechce vyvinout jadernou zbraň.
Nejvyšší vůdce Khamenei vydal v roce 2003 náboženské rozhodnutí, a to byl od té doby základním kamenem íránské jaderné politiky.
Někteří západní analytici tvrdí, že z hlediska schopností je Írán neuvěřitelně blízko jaderné zbraně.
V březnu 2025 vznesl Rafael Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, obavy z obohacení uranu íránu. Írán má zásobu uranu obohacenou na asi 60 procent, jediný nenukleární stát, který to má.
Zatímco Írán tvrdil, že nechce jadernou zbraň, íránští vůdci objasnili, že rozhodnutí spočívá pouze s nimi.
V březnu Khamenei řekl: „Kdybychom chtěli stavět jaderné zbraně, USA by to nemohly zastavit.“
