Nigérie „vítá americkou pomoc“ v boji proti „terorismu“ po Trumpových hrozbách | Zprávy

Mluvčí nigerijského prezidenta vítá americkou pomoc, „pokud uznává naši územní celistvost“.
Publikováno 2. listopadu 2025
Nigérie říká, že by uvítala pomoc Spojených států v boji proti ozbrojeným skupinám, pokud bude respektována její územní celistvost po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi hrozila vojenská akce v západoafrické zemi kvůli tomu, co tvrdil, bylo pronásledování tamních křesťanů.
V sobotním příspěvku na sociálních sítích Trump uvedl, že požádal ministerstvo obrany, aby se připravilo na případnou „rychlou“ vojenskou akci v Nigérii, pokud nejlidnatější africká země nedokáže zakročit proti „zabíjení křesťanů“.
Doporučené příběhy
seznam 4 položekkonec seznamu
Mluvčí nigerijského předsednictví Daniel Bwala v neděli řekl agentuře Reuters, že země by „vítáme pomoc USA, pokud uznává naši územní celistvost“.
„Jsem si jistý, že v době, kdy se tito dva vůdci setkají a zasednou, by naše společné odhodlání bojovat proti terorismu přineslo lepší výsledky,“ dodal Bwala.
Trump ve svém příspěvku uvedl, že USA okamžitě přeruší veškerou pomoc zemi, „pokud nigerijská vláda bude i nadále povolovat zabíjení křesťanů“.
Dříve nigerijský prezident Bola Tinubu odmítal tvrzení o náboženské nesnášenlivosti a hájil úsilí své země chránit náboženskou svobodu.
„Od roku 2023 naše administrativa udržuje otevřenou a aktivní spolupráci s křesťanskými i muslimskými vůdci a pokračuje v řešení bezpečnostních problémů, které ovlivňují občany napříč náboženstvími a regiony,“ uvedl Tinubu v prohlášení.
„Charakterizace Nigérie jako nábožensky netolerantní neodráží naši národní realitu ani nebere v úvahu důsledné a upřímné úsilí vlády o ochranu svobody náboženství a přesvědčení pro všechny Nigerijce.“
Nigérie, země s více než 200 miliony obyvatel, je rozdělena mezi převážně muslimský sever a převážně křesťanský jih.
Ozbrojené skupiny jsou zapojeny do konfliktu, který se z velké části omezuje na severovýchod země a vleče se již více než 15 let. Analytici uvedli, že zatímco křesťané byli zabiti, většina obětí byli muslimové.
„Žádná křesťanská genocida“
Zatímco skupiny pro lidská práva naléhaly na vládu, aby udělala více pro řešení nepokojů v zemi, která zažila smrtící útoky Boko Haram a další ozbrojené skupinyodborníci tvrdí, že tvrzení o „křesťanské genocidě“ jsou nepravdivé a zjednodušující.
„Všechna data odhalují, že v Nigérii neprobíhá žádná křesťanská genocida,“ řekl Al-Džazíře Bulama Bukarti, nigerijský humanitární právník a analytik konfliktů a rozvoje. Jde o „nebezpečný krajně pravicový narativ, který doutná již dlouhou dobu a který dnes prezident Trump umocňuje“.
„Je to rozdělující a bude to jen dále zvyšovat nestabilitu v Nigérii,“ dodal Bukarti a vysvětlil, že ozbrojené skupiny v Nigérii se zaměřují jak na muslimy, tak na křesťany.
„Bombardují trhy. Bombardují kostely. Bombardují mešity a útočí na každé civilní místo, které najdou. Nedělají rozdíly mezi muslimy a křesťany.“
Ebenezer Obadare, vedoucí pracovník afrických studií na Radě pro zahraniční vztahy se sídlem ve Washingtonu, DC, souhlasil a řekl, že Trumpova administrativa by měla spolupracovat s nigerijskými úřady na řešení „společného nepřítele“.
„To je přesně ten okamžik, kdy Nigérie potřebuje pomoc, zejména vojenskou,“ řekl Obadare. „Špatná věc je napadnout Nigérii a potlačit úřady nebo autoritu nigerijské vlády. Udělat to bude kontraproduktivní.“



