Rabín doručuje na Štědrý den 5000 dárků nežidovským lidem, kteří pracují
Britský rabín vede celosvětové hnutí, jehož cílem je doručit více než 5 000 dárků lidem pracujícím na Štědrý den.
Rabín Albert Chait MBE z Leedsu založil A Time To Say Thank You již v roce 2018 poté, co navštívil místní hasičskou stanici a porodnici, kde se 25. prosince narodily jeho tři děti.
Navzdory tomu, že se na Štědrý den navštívili, provoz stále běžel jako obvykle – porodní asistentky stále pomáhaly ženám při porodu, zatímco hasiči zůstali v pohotovosti.
Bylo to něco, co dělal se svou rodinou několik let, ale tentokrát chtěl mít větší dopad.
„Bylo to opravdu v roce 2018, kdy jsem si myslel, že to dělám rád. Znamená to tolik, máme nejlepší čas a je to tak oceňováno. Proč neposílit ostatní lidi, aby udělali totéž?“ Pan Chait řekl GB News.
Začal s iniciativou, že každý rok se někteří členové jeho místní komunity na Štědrý den vzdají pouhou jednu hodinu svého času, aby doručili čokoládové zboží těm, kdo ve sváteční den slouží komunitě.
Od prvního ročníku se jich na pomoc přišlo pár stovek. Pak to rostlo a nyní pan Chait očekává, že asi 5 000 lidí věnuje jednu hodinu svého dne doručování čokoládových kytic těm, kteří slouží komunitě.
Pan Chait popsal růst hnutí: „Lidé by se přihlásili, každému bychom přidělili místa a oni by navštěvovali oddělení a nemocnice v oblasti, hasičské stanice, policejní stanice, útulky pro bezdomovce.
Rabín Albert Chait spolu s komunitou v Leedsu, která loni dodala stovky čokoládových kytic
|
JE ČAS DĚKOVAT
„Dokonce jsme našli restauraci, která se otevírala bezdomovcům na obědy, také útulky pro ženy, hospice, pečovatelské domy v okolí. Opravdu to rostlo a rostlo, jak to šlo.“
Vysvětlil, jak používání sociálních médií přilákalo k jeho nápadu mnoho dalších po celé zemi – i mimo ni.
Protože to není jen Leeds – A Time To Say Thank You propojila komunity v Manchesteru, Londýně, Liverpoolu, Glasgow a dokonce i v Austrálii.
„Někdo byl v kontaktu z Austrálie a řekl, že se nám tento nápad líbí,“ odpověděl pan Chait na otázku, jak se tento nápad dostal na druhý konec světa.
„Není v tom žádná politika, žádné hranice, žádná agenda. Je to prostě něco velmi, podle mého názoru, krásného a snadného. Laskavost je k nezaplacení, a přesto je tak cenná.
Dobrovolníci navštěvují místní nemocniční oddělení, hasičské stanice, policejní stanice a útulky pro bezdomovce
|
JE ČAS DĚKOVAT
Stovky čokoládových kytic se rozdávají v „místních centrech“, než jsou distribuovány těm, kteří slouží komunitě
|
JE ČAS DĚKOVAT
„Takže jsme dostali zprávu od někoho z Austrálie, abychom řekli, je to něco, co bychom mohli udělat? Jsme v kontaktu, abychom zajistili, že celý projekt zůstane stejný na každém místě, ať je kdekoli – stejná značka, stejné všechno – jsme součástí velkého týmu lidí, které máme, a každý rok se to tam zvětšuje.“
Na jejich webové stránce atimetosaythankyou.com se uvádí, že během období rostoucího antisemitismu si pan Chait „uvědomil, jakou příležitostí by mohl být projekt, jako je tento, při opětovném nastolení nebo opětovném uspořádání v širším smyslu toho, čím by měli být Židé známí: laskavostí, soucitem, díkůvzdáním a blahobytem“.
Vlastními slovy rabína: „Děkujeme lidem, kteří by měli být doma se svými blízkými, kteří by měli být doma slavit, kteří by si během tohoto svátku měli udělat čas, ale nejsou.
„Slouží komunitě. A to je tak hluboké, tak krásné, smysluplné a tak inspirativní, že chci, aby jim židovská komunita poděkovala.“
Iniciativa má štědré sponzory, kteří věnují čokoládové kytice „místním uzlům“, jako jsou synagogy nebo komunitní centra, po celé zemi, přičemž lidé věnují jen svůj čas, aby je věnovali těm, kteří slouží komunitě během svátečního období.
„Spoléhá výhradně na štědrost a dary lidí,“ řekl pan Chait pro People’s Channel. „Nežádáme žádné peníze, od nikoho nic nečekáme, ale evidentně přežíváme z štědrosti lidí.
Yoni Finlay, který přežil manchesterskou synagogu, bude letos součástí iniciativy
|
INSTAGRAM /albychait
„Lidé, kteří vyrábí naše čokoládové kytice, jsou společností na jihu. Je to pro ně velká zakázka a my tu podporu milujeme.“
„Nekupujeme to od Cadbury’s nebo něco podobného; nikdo nám to nedává zadarmo. Je to velmi soběstačné.“
Lidé z celé země i mimo ni se mohou přihlásit k hnutí na webových stránkách a budou jim přiděleny určité oblasti zájmu poblíž jejich „místního centra“.
A ti, kteří dary obdrží, nejsou předem informováni – dobrovolníci se s dary jednoduše objeví na jejich prahu a řeknou „děkuji za všechno, co děláte“.
Vytvořilo také několik inspirativních osobních příběhů. Pan Chait popsal, jak se někteří vraceli do porodnic, kde se jim narodily děti, nebo jiní, kde ztratili své blízké.
Jeden z jeho přátel byl zastřelen během říjnového teroristického útoku na manchesterskou synagogu. Vrací se na nemocniční oddělení, které mu zachránilo život.
Pan Chait uznal násilí, kterému letos některé komunity čelily: „Židovská komunita má za sebou opravdu těžkých pár let.
„Ale myslím si, že nejdůležitější komoditou, na kterou lidé zapomínají a která je tak rozšířená a tak skutečná v židovské komunitě, je laskavost.
„Jde pouze o to ukázat širší komunitě, že si jich vážíme.“
Rabín na závěr podrobně popsal své výroční poselství, čemuž se věnuje ve svém projevu, což se v rámci iniciativy stalo tradicí.
„Je tu tolik politiky a rozdělení a v dnešním světě je tolik bariér. Snažíme se stavět mosty,“ řekl.
„Každý rok se snažím vymyslet citát na téma, které popíše, čeho se snažíme dosáhnout. Letos to je: vděčnost je most, který spojuje komunity. Myslím, že to je pro nás letos velmi silná věc.“
