Vůdci NATO podepsali dohodu o zvýšení výdajů na obranu, protože každoroční summit aliance v Haagu se po dvou dnech schůzek v úterý a ve středu ukončil.
Na vrcholu programu byl velký nový cíl výdajů na výdaje na obranu, který požadoval americký prezident Donald Trump, který uvidí členové NATO 5 procent své ekonomické produkce za základní obranu a bezpečnost.
Nový cíl výdajů, kterého má být dosaženo v příštích 10 letech, má skok v hodnotě stovek miliard dolarů ročně ze současného cíle 2 procent hrubého domácího produktu (HDP).
Které země splňují současný cíl dvou procent?
V roce 2006 se ministři obrany NATO souhlasili s tím, že budou spáchat alespoň 2 procenta svého HDP na výdaje na obranu. Jen málo z nich však. Až do ruského připojení Krymu v roce 2014 se členské státy dohodly na utracení 2 procent HDP na obranu do roku 2024 na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
V současné době se tento cíl splnilo 23 z 32 členských zemí, přičemž Aliance jako celá utrácela 2,61 procent svého kombinovaného HDP na obranu v loňském roce.
Polsko vede země NATO ve výdajích na obranu a dopouští se 4,1 procenta svého HDP, následuje Estonsko a Spojené státy na 3,4 procenta, Lotyšsko na 3,2 procenta a Řecko na 3,1 procenta.
Země NATO hraničící s Ruskem, jako je Estonsko a Litva, výrazně zvýšily své výdaje na obranu – z méně než jednoho procenta svého HDP před 10 lety.
Jediná země NATO, jejíž výdaje na obranu v roce 2024 byly méně, jako procento svého HDP, než v roce 2014? Spojené státy.
Jak bude fungovat nový cíl 5 procent?
Nový cíl 5 % HDP se měří ve dvou částech:
- 3,5 procenta HDP na čisté výdaje na obranu, jako jsou vojáci a zbraně
- 1,5 procenta HDP na širší investice do obrany a bezpečnosti, například: Upgrade infrastruktury včetně silnic, mostů, přístavů, letišť, vojenských vozidel, kybernetické bezpečnosti a ochrany pro energetické potrubí
Tento nárůst výdajů na obranu NATO přichází uprostřed vnímaných hrozeb z Ruska v důsledku války Ruska-Ukrajiny.
Mark Rutte, generální tajemník NATO a bývalý předseda vlády Nizozemska, označil Rusko za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu“ pro NATO.
Očekává se, že členové Alliance budou splnit cíl do roku 2035, ale cíl bude znovu přezkoumán v roce 2029.
Odkud peníze pocházejí?
Členové NATO se budou muset rozhodnout sami, kde najdou další hotovost na přidělení obrany.
Rutte uvedla, že pro členy „není obtížná věc“, aby souhlasili s zvýšením výdajů na obranu na 5 procent HDP kvůli rostoucí hrozbě z Ruska.
Například ministři ve Velké Británii však nedali jasně najevo, kde dostanou další peníze, které utratí za obranu. Evropská unie mezitím umožňuje členským státům zvyšovat výdaje na obranu každý rok po dobu čtyř let o 1,5 procenta HDP po dobu čtyř let bez jakýchkoli disciplinárních kroků To by vstoupilo v platnost, jakmile je národní deficit nad 3 procenta HDP.
Ministři EU navíc schválili vytvoření zbrojního fondu ve výši 150 miliard EUR (174 miliard USD) pomocí půjček EU, aby poskytovali půjčky zemím na společný obranný projekt.
Na otázku, zda by se členové NATO měli zavázat k 5 % cíli, řekl americký prezident Donald Trump v pátek novinářům: „Myslím, že by měli. NATO jsme tak dlouho podporovali, v mnoha případech věřím, že platí téměř 100 procent nákladů.“
Jak se výdaje na obranu porovnávají s jinými oblastmi?
Když je země požádána, aby utratila více na obranu, musí peníze odněkud pocházet. Pokud vlády nerozšiřují své rozpočty nebo zvyšují nové příjmy, zvýšené vojenské výdaje mohou namáhat další odvětví, na které se lidé spoléhají každý den – jako je zdravotní péče a vzdělání.
V současné době žádný z 32 členů NATO nevyutává na obranu více než zdravotní péči nebo vzdělávání. Pokud by však byl přijat nový cíl 5 % výdajů na obranu, pak by 21 zemí, které v současné době investují méně než pět procent do vzdělávání, by nakonec přidělovalo více armádě než školní docházky.
Níže uvedená tabulka porovnává rozpočty zemí NATO a zdůrazňuje, jak výdaje na obranu měří proti výdajům k zdravotní péči a vzdělávání.