Studenti středních škol s autismem získávají vysokoškolské mentory v programu NYC

Tento zvuk je automaticky generován. Pokud máte, dejte nám prosím vědět zpětná vazba.
Ponor krátký:
- Studenti středních škol v New Yorku s autismem vytvářejí pocit sounáležitosti a komunity a zároveň se učí, jak navigovat vysokou školu prostřednictvím mentorského programu, který je spáruje s vrstevníky vysoké školy s autismem na New York University.
- Začal jako pilot přes Projekt podpory hnízda na NYU – Partnerství mezi univerzitními a New York City Public School – Program Maks Mentors je podporován prostřednictvím grantu National Science Foundation ve výši 1,29 milionu dolarů a je ve druhém roce.
- Současná kohorta programu se skládá z 20 mentorů a 20 mentorů. Každá kohorta začíná na podzim, kde vybraní vysokoškolští studenti absolvují rozsáhlé školení o tom, že jsou dobrými mentory před návštěvou středních škol, aby se setkali se svými mentory.
Ponor vhled:
„Opravdu si myslím, že tím, že máme tuto příležitost jak pro mentory, tak pro mentory, měníme dynamiku od autistického studenta, který vždy potřebuje pomoc od někoho, kdo není autistický, nebo získáváme služby od někoho, kdo není autentický pro autentický vztah s někým, kdo může vidět svět podobný tomu, jak to dělá,“ řekl Kristie Patten, hlavní vyšetřovatelka programu Nest v NYU v NYU NYU SVEINHARDT CULLUTION, CULLUTION, CULTION, ANDIONAL.
Patten dodal, že většina programů pro studenty s autismem se jim pokouší pomoci „jednat méně autisticky“. Cílem mentorů se však zaměřuje na přechod od tohoto myšlení, uvedla, protože nejde o změnu chování, ale o pěstování a budování na zájmech studentů.
Mentorové a mentorové páry jsou vybírány na základě vzájemných zájmů nebo toho, co by se mententi chtěli naučit. Během roku pár pracuje na projektu, který vyvrcholí v přehlídce na konci roku, kde se představí svým vrstevníkům.
Mentor slouží jako průvodce pro podporu mentora s jakýmkoli jejich zájmem a jak mohou projekt oživit.
Program shromažďuje kvalitativní a kvantitativní data před a po každém kohortovém roce. Podle údaje o jednom z roku poskytnuté úředníkem NYU Steinhardt Public Affairs Jade McClain vykazovali mentoři 50% nárůst jejich povědomí o vysokoškolské zkušenosti a 25% zlepšilo jejich schopnost obhajovat se za sebe.
„Opravdu přebírají vlastnictví, zejména ve druhém roce, ze svých vůdčích dovedností,“ řekla Dora Onwumere, primární výzkumná asistentka projektu. „Viděl jsem jejich schopnost jen artikulovat a obhajovat to, co chtějí tak, jak se domnívají, že se nikomu necítí špatně nebo porušuje nikoho, ale to je jejich právo.“
Podle Pattena byla klíčovou součástí úspěchu a pozitivního dopadu programu Mentors Mentors ujistit se, že bude mít autistický vstup ve všech aspektech procesu plánování. Řekla, že program má konzultanta s autismem, který se podíval na školení, aby posoudil jeho účinnost.
„Když to vidíte z jejich čočky, dostanete to. Ale jako neautistický jedinec je velmi těžké to původně získat,“ řekl Patten.
Pro školy, které nemusí mít formalizované mentorské programy, jako je NYU, Patten doporučuje pozvat vysokoškolské studenty s autismem jako řečníky, kteří mohou mluvit o tom, co je užitečné vědět o žádosti a navštěvovat vysokou školu.
Onwumere také doporučuje, aby školy byly informovány o tom, jaké programy a pomoc jsou k dispozici univerzitám a vysokým školám, aby studentům nabízely autismus a aby tyto studenty učí o takových zdrojích.
„Co se stane, v K-12 je všechno předáno mnoha našim studentům. Autističtí studenti jdou na schůzku IEP (Individualized Education Program) a většinou je to pasivní zážitek,“ řekl Onwumere. „Pak jdeš na vysokou školu a hádejte co? Už není IEP. Všechny věci, které potřebujete jako ubytování, už tam nejsou. Musíte to znovu začít.“
Program je financován na další rok, ale Patten a Onwumere uvedli, že úsilí probíhá, aby zjistilo, jak učinit projekt udržitelný nad jeho současnou grant.