Výkonný představitel Komise pro hazardní hry popírá, že by vítěz franšízy National Lottery „koučoval“.

Výkonný představitel Komise pro hazardní hry popřel „koučování“ vítěze lukrativní franšízy National Lottery tím, že mu poskytl zpětnou vazbu na zásadní část jejich nabídky.
Andrew Wilson, obchodní ředitel Komise pro hazardní hry (GC), trval na tom, že veškeré rady poskytnuté úspěšnému uchazeči Allwynovi byly nadstandardní.
Uvedl, že zpětnou vazbu dostali i další žadatelé o desetiletou licenci na provozování Národní loterie a upozornil, že nikdo nezná podrobnosti žádostí ostatních.
Pan Wilson podával svědectví u Nejvyššího soudu, kde GC bojuje proti obviněním, že se dopustila „zjevných chyb“ ve výběrovém řízení, z něhož vyšel Allwyn jako vítěz.
Mediální magnát Richard Desmond byl také v soutěži, ale jeho New Lottery Company (TNLC), dceřiná společnost Northern & Shell, skončila třetí.
Camelot, předchozí držitelé, obsadil druhé místo a od té doby je koupila společnost Allwyn, kterou vlastní český miliardář Karel Komárek.
TNLC tvrdí, že Komise pro hazardní hry udělala v nabídkovém řízení „zjevné chyby“.
Kdyby k těmto chybám nedošlo, existovala „velmi reálná“ vyhlídka, že by TNLC vyhrála, řekl soud.
Výkonný představitel Komise pro hazardní hry popřel „koučování“ vítěze lukrativní franšízy National Lottery
|
GETTYTNLC a Northern & Shell v případu žádají až 1,3 miliardy liber.
Mezi údajnými nedostatky byla zpětná vazba poskytnutá všem účastníkům po první fázi soutěže.
To jim umožnilo zlepšit svá podání před vstupem do poslední fáze dvě.
Dnes Nejvyšší soud vyslechl, jak Allwyn předložil údaj o „podílu provozovatele na přebytku“ ve výši 10 procent – ve skutečnosti jde o zisk, který by si provozovatel vzal po započtení nákladů.
I když to Allwyn ve své první fázi popsal jako „vysoce konkurenční“, bylo to mnohem vyšší než u kteréhokoli z ostatních žadatelů.
Ve skutečnosti byla tak velká, že pan Wilson předpokládal, že to mohla být chyba.

Allwyn i Gambling Commission tato tvrzení popírají
|
PAAčkoli se neočekávala zpětná vazba na část podání OSS, Allwyn byl GC upozorněn, že počet je vysoký, řekl soudu.
„Camelot neobdržel žádnou zpětnou vazbu (na toto téma) a ani TNLC,“ řekl Daniel Toledano KC, zastupující společnost pana Desmonda.
Pan Wilson poskytl důkazy prostřednictvím odkazu na video a trval na tom, že tato zpětná vazba neposkytla Allwynovi výhodu, protože jim nebyly poskytnuty žádné srovnávací informace o konkurenčních nabídkách.
Řekl, že byl tak překvapený desetiprocentním číslem OSS, které se opakovalo po celou dobu Allwynova podání, že si myslel, že by to mohla být chyba.
Řekl: „Vypadalo to jako podezřele zaokrouhlené číslo ve srovnání s podrobnostmi v jejich obchodním plánu. Rozhodně jsme nečekali, že budeme takto popisovat řadu zakázek.“
Soudu bylo řečeno, že Allwynovo číslo bylo „dvojnásobek vrcholu očekávaného rozsahu“.
Byla tak vysoká, že pan Wilson věřil, že „to vypadalo jako chyba“ nebo zástupný symbol, číslo používané pouze pro fázi jedna, které se později změní.
Pan Toledano navrhl, že tím, že je informoval o tom, jak vysoké toto číslo je, GC nejen pomohl Allwynovi, ale také odhalil informace o konkurenčních nabídkách.
Řekl: „Komise považovala Allwynovu OSS za vysokou ve srovnání s ostatními žadateli. Pokud jste jim řekli, že jejich OSS je vysoká, hned věděli, že ostatní museli být nižší.“
„Říká se jim, že jsou v porovnání s ostatními nabídkami vysoké.“
Ale pan Wilson odpověděl: „Prostě si nemyslím, že tomu tak je. Neučinili jsme žádné odkazy na jiné žadatele – odkazovali jsme na Allwynův obchodní plán.“
Pan Toledano také zpochybnil návrh pana Wilsona, že Allwynovo číslo nebylo skutečné číslo, které zamýšleli předložit.
Řekl: „Způsob, jakým to Allwyn popsal, jasně ukázalo, že to nebyla chyba ani zástupný symbol. Popsali to jako „vysoce konkurenční.“
„Allwyn možná chtěl jen vysoké OSS, aby si ponechal velkou část přebytku. Byla by to možnost, ne? Uvažoval jsi tehdy o této možnosti?“
Pan Wilson odpověděl: „Udělali jsme. Podívali jsme se na naše očekávání a nedokázali jsme pochopit, jak by ve světle jejich podnikatelského plánu mohli dát tak vysoké číslo. Zdálo se to naprosto v rozporu s jejich obchodním plánem.“
Pan Toledano u soudu řekl, že chybu v tak důležité oblasti by pravděpodobně zachytili vyšší manažeři v Allwynu před předložením.
Řekl: „Chcete vážně naznačit, že to někdo z Allwynu udělal omylem? A co starší lidé v Allwynu, kteří přezkoumali nabídku? Mysleli jste si, že přehlédnou tuto část nabídky – možná nejdůležitější část z komerčního hlediska?“
Pan Wilson řekl: „Mysleli jsme, že je to pravděpodobně zástupný symbol. Jediným dalším vysvětlením byla chyba. Zdálo se nám, že toto jsou jediná dvě vysvětlení.“
Pan Toledano se zeptal: „Myslel jste si, že někdo z Allwynu, který připravoval tuto nabídku, měl v úmyslu uvést nízké číslo, ale omylem položit všude deset procent?“
Pan Wilson řekl: „Nepokoušel jsem se vžít do myslí žadatelů. Jen jsme se podívali na data.“
Pan Toledano soudu řekl, že ve zpětné vazbě existuje nebezpečí „koučování“, které by mohlo umožnit jednomu přihlášenému získat výhodu nad ostatními.
„V té době jste věděli, že koučování je v této souvislosti skutečným problémem,“ řekl. „Koučování ve vztahu k jakémukoli aspektu zpětné vazby první fáze bylo problémem. Pokud byste poskytovali zpětnou vazbu ve vztahu k jiným nabídkám, dali by jim představu, kam zacílit.“
Ale pan Wilson trval na tom: „Koučování uchazečů v jakékoli oblasti jejich zpětné vazby bylo něco, co jsme si velmi vědomi nedělali.“
Pan Toledano pokračoval: „Poskytl jste Allwynovi zpětnou vazbu, protože jste si myslel, že jejich (číslo) je vysoké ve srovnání s ostatními uchazeči a museli jste sestoupit.“
Ale pan Wilson odpověděl: „Mysleli jsme si, že je to nepřiměřené jejich další práci, nikoli vzhledem k ostatním žadatelům.
Pan Toledano navrhl, že pokud by skutečně šlo o chybu, mohla Komise jednoduše požádat Allwyna o vysvětlení.
Ale pan Wilson řekl, že nevěřil, že by to bylo vhodné.
„Nechtěli jsme se nechat zatáhnout do diskusí se žadatelem nebo zatáhnout do relativních srovnání,“ řekl soudu.
Soud, který má trvat sedm týdnů, vyslechl tvrzení, že Komise pro hazardní hry zaostala v řadě problémů.
Kromě zpětné vazby, která podle TNLC umožnila společnosti Allwyn utvářet svou nabídku výhodněji, se tvrdilo, že během procesu udělování licencí společnost Allwyn „opakovaně porušila“ protokol o propagaci, který měl zajistit „rovné podmínky“ mezi uchazeči.
Tvrdí se také, že Allwyn i Camelot měli být vyloučeni z procesu pro vážná selhání ve svých nabídkách.
Každému však bylo povoleno pokračovat.
Dále TNLC říká, že podmínky smlouvy byly upraveny po oznámení vítěze.
Pokud by TNLC o těchto úpravách věděla, její nabídka mohla být odlišná a výsledek ovlivnil.
Tvrdí se také, že Allwyn není vhodný k provozování loterie, protože její mateřská společnost KKCG má vazby na ruské podniky, včetně Gazpromu.
Allwyn i Gambling Commission tato tvrzení popírají.
Případ pokračuje.



