Dne 23. dubna 2010 vstoupilo Řecko do éry záchrany tím, že požádalo své partnery EU a MMF, aby zachránily svou ekonomiku, která se zkrachovala.
Dramatická výzva k pomoci byla učiněna z malého Egejského ostrova Kastellorizo Do té doby premiér George Papandreou, který v historii země uvedl temnou kapitolu askeze a lidské utrpení.
Nosit černý oblek a tmavě růžovou kravatu Papandreou oslovil národ prostřednictvím živého televizního spojení a dal Řekům špatnou zprávu, zatímco malebné domy Kastellorizo se koupaly na jarním slunci.
„Zdědili jsme (od předchozí konzervativní vlády) loď připravenou k potopení,“ řekl Papandreou. „Zdědili jsme zemi, která ztratila důvěryhodnost a respekt svých přátel a partnerů,“ dodal před varováním Řeků, že věci budou těžké.
Papandreou požádal partnery EU, aby aktivovali podpůrný mechanismus: „bezprecedentní mechanismus v historii a praxi Evropské unie.“
Mechanismus podpory, který zavedli evropští hlavy státu a vlády a dále propracovaní ministry eurozóny, je evropský mechanismus, ke kterému MMF je spojena s financováním a zahrnuje komplexní tříletý ekonomický program a podmínky financování.
Dne 23. dubna 2010 oznámila Dominique Strauss-Kahn, generální ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF), že Řecko požádalo o dohodu.
Papandreou a jeho ministryně financí Giorgos PapakonStantinou se podařilo přesvědčit MMF a EU, aby se zúčastnili balíčku záchrany 110 miliard EUR dne 9. května 2010. Řeckoova svrchovaná dluhová krize, zvažována část evropské sovereign dluhu krize, byla označena masivními stávkami a demonstracemi.
Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnové fond půjčovaly dluhové zadlužení v Řecku celkem 289 miliard EUR (330 miliard USD) ve třech po sobě jdoucích programech v roce 2010, 2012 a 2015.
Řecko utrpělo ekonomický zásah srovnatelný s velkou depresí v USA ve 30. letech 20. století. Lidé se stali chudšími, stovky tisíc podniků se staly poprsí, emigrovali kvalifikovaní pracovníci a extremističtí politici dosáhli zisků.
Časová osa výpočtu a askeze v Řecku
Zde je časová osa výpočetních let od první záchrany v roce 2010.
- 2. května 2010: Země eurozóny souhlasí s záchranou Řecka s půjčkami za tři roky s 110 miliardami EUR (v současné době 125 miliard USD).
- 5. května 2010: V den hromadných protestů a nepokojů proti záchraně, Tři lidé umírají uvězněni v hořící bance v Aténách.
- 29. června 2011: Parlament prochází 28 miliardami euro balíček výdajů a daňových túry tváří v tvář dvou dnů násilných protestů, které vidí zranění asi 300 protestujících a policie.
- 27. října 2011: Evropští vůdci dosáhnou dohody s řeckými držiteli dluhopisů, kteří by viděli, jak soukromí investoři dělají 50 % snížení v nominální hodnotě svých dluhopisů. Vůdci se také v zásadě souhlasí s tím, že Řecku poskytne nový balíček 130 miliard euro.
- 31. října 2011: Papandreou oznamuje referendum o programu záchrany, šokující věřitele a trhy. O tři dny později zruší plán.
- 9. března 2012: Řecko provádí největší restrukturalizaci dluhů v historii a odepzuje 105 miliard eur dlužných soukromým věřitelům.
- 10. dubna 2014: Řecko se poprvé vrací na trhy dluhopisů za deset let a prodává pětileté dluhopisy.
- 25. ledna 2015: Obecná volby vyhrává Syriza v levá lišta a zavázala se roztrhnout dohody o úsporných opatřeních spojených s výpomocí. Vztahy s věřiteli se rychle zhoršují.
- 28. června 2015: Uprostřed obav, že Řecko vypadne z eura, vláda omezuje toky peněz a výběry bank, aby se zabránilo finančnímu kolapsu.
- 30. června 2015: Řecko propadne platbu za půjčku MMF.
- 5. července 2015: V referendu nazvaném vládou Řekové odmítli navrhovanou dohodu o záchraně.
- Premiér Alexis Tsipras přesto dohodu přesto přijme.
- 13. července 2015: Řecko se v příštích třech letech přihlásí do třetího programu záchrany v hodnotě 86 miliard EUR.
- 22. června 2018: Země eurozóny se dohodnou na podmínkách, aby usnadnily rozvrh splácení dluhů Řecka a schválily poslední podrobnosti o plánu ukončení programu záchrany Řecka 20. srpna.
