Starší migranti žijící v pečovatelských zařízeních byli znevýhodněni úmrtností COVID-19

Podle nové studie vědců ze Stockholmské univerzity, zveřejněné v European Journal of Public Health, migranti ze zemí s nízkými příjmy, kteří žijí v pečovatelských zařízeních ve Švédsku, měli větší pravděpodobnost úmrtí na Covid-19 než lidé narození v zemi během prvního roku pandemie. Toto zjištění je pozoruhodné, protože starší migranti v každodenní péči mají obvykle vyšší průměrnou délku života než jedinci narození ve Švédsku za podobných okolností.

Migranti v pečovatelských zařízeních obvykle demonstrují to, co výzkumníci nazývají výhoda úmrtnosti migrantů. Předpandemické údaje z roku 2019 tento vzorec potvrzují a ukazují, že starší migranti ze zemí s nízkými a středními příjmy v ústavní péči měli v podobných prostředích nižší úmrtnost než senioři narození ve Švédsku. Tato výhoda úmrtnosti byla trvale pozorována u různých populací migrantů v zemích s vysokými příjmy, zejména mezi přistěhovalci z nezápadních zemí. Během pandemie Covid-19 došlo ke změně výhody úmrtnosti.

Tento výsledek mě velmi překvapil. To představuje významný odklon od typických vzorců a podtrhuje neúměrný dopad, který měla pandemie na populaci migrantů, a to i v rámci dobře regulovaného švédského systému péče. I po kontrole předchozích nemocí znevýhodnění migrantů stále přetrvává.“

Eleonora Mussino, výzkumná pracovnice v oblasti demografie, Stockholmská univerzita

Z předchozích studií je známo, že migranti ve Švédsku měli vyšší úmrtnost na COVID-19 než domorodci, zejména během prvního roku pandemie. To se někdy vysvětluje rozdíly v pohybu a socializačních vzorcích. Proto Eleonora Mussino a její kolegové očekávali, že život v pečovatelských zařízeních bude mít velký vyrovnávací účinek na úmrtnost.

Místo toho vědci zjistili, že nastavení péče mělo mírný dopad a že rozdíl v úmrtnosti mezi migranty a domorodci byl stále významný.

„Věřili jsme, že každý, kdo žije v pečovatelském prostředí, bude vystaven stejnému typu rutiny. Je tedy velmi zvláštní zjistit, že někteří lidé mají nevýhodu, přestože žijí ve stejném kontextu se stejnými lidmi,“ říká Eleonora Mussino.

Přetrvávání rozdílů mezi jedinci narozenými ve Švédsku a migranty i ve vysoce kontrolovaných institucionálních prostředích podle výzkumníků naznačuje, že k těmto nerovnostem mohou přispívat faktory přesahující rozdíly na úrovni zařízení – jako jsou systémové bariéry, komunikační problémy nebo rozdílné zacházení v rámci stejných zařízení.

„Tyto výsledky zdůrazňují naléhavou potřebu cílených strategií veřejného zdraví během budoucích pandemií, které se zabývají nejen institucionálními protokoly, ale také spravedlností v rámci zařízení,“ říká Eleonora Mussino.

Zatímco studie poskytuje zásadní důkazy o přetrvávajících rozdílech v úmrtnosti v různých zařízeních péče, zůstávají zásadní otázky ohledně základních mechanismů, které tyto nerovnosti řídí, vysvětluje Eleonora Mussino.

„Naše zjištění poukazují na složité systémové faktory, které vyžadují interdisciplinární šetření. Pouze identifikací těchto základních příčin můžeme vyvinout cílené zásahy, abychom zajistili skutečně spravedlivou připravenost na pandemii napříč všemi populacemi bez ohledu na zemi původu,“ říká Eleonora Mussino.

O studiu

Metody
Na základě údajů o celkové populaci ve Švédsku (2019–2022) výzkumníci stratifikovali účastníky ve věku 70+ podle nastavení péče a stavu migrace. Analyzovali první pandemický rok (březen 2020–únor 2021) a druhý rok (březen 2021–únor 2022) spolu s údaji o předpandemické úmrtnosti pro kontext. Výsledná opatření zahrnovala všechna úmrtí na Covid-19 a další příčiny. Byly použity Coxovy modely proporcionálních rizik přizpůsobené sociodemografickým a zdravotním proměnným.

Autoři
Studii „Zažili migranti nevýhodu v úmrtnosti na Covid-19 ve švédském prostředí péče? Observační kohortová studie o typu péče a úmrtnosti mezi staršími migranty ve Švédsku“ sepsali Eleonora Mussino, Sol P. Juárez, Karin Modig, Gunnar Andersson a Sven Drefahl.