Řecko znamenalo nešťastné nejprve mezi národy EU, pokud jde o materiální deprivaci dětí, nejnovější údaje od Eurostatu.
Šokující zpráva, zveřejněná v pátek, zjistila, že jedno ze tří dětí mladších 16 let v Řecku bylo v roce 2024 materiálně zbaveno a nejprve umístilo Řecko do 27-členné Evropské unie s 33,6 procenty, následovalo Rumunsko s 31,8 procenty a Bulharsko s 30,4 procenty.
Materiární deprivace byla definována jako vynucený nedostatek nejméně tří položek (zboží nebo služeb) ze sady sedmnácti, z nichž dvanáct je specifických pro děti a pět specifických pro domácnost. Tyto položky jsou považovány za nezbytné nebo žádoucí, aby lidé měli „přijatelnou“ životní úroveň.
Analýza porovnávala děti různých věkových skupin a také zkoumala dopad vzdělání jejich rodičů.
Všechna čísla byla založena na statistikách EU Příjmy a životní podmínky K dispozici z online databáze Eurostatu.
Sedm z deseti dětí rodičů s nižším vzdělaným v Řecku je materiálně zbaveno
Průměr EU pro deprivaci materiálu u dětí mladších 16 let činil 13,6 procenta. Nejnižší sazby byly zaznamenány v Chorvatsku (2,7 procenta), Slovinsku (3,8 procenta) a Švédsku (5,6 procenta).
V roce 2024 čelilo materiálové deprivaci 13,6% dětí EU
Nejvyšší sazby v:
Řecko (33,6%)
Rumunsko (31,8%)
Bulharsko (30,4%)
Nejnižší v:
Chorvatsko (2,7%)
Slovinsko (3,8%)
Švédsko (5,6%)
Další informace
https://t.co/ojkwliq62k pic.twitter.com/vnnmmuik20
– EU 13. června 2025
„Jedním z faktorů, které ovlivňují materiální deprivaci dětí, dále k redukčnímu účinku, který mohou mít cílené sociální převody, je úroveň vzdělání jejich rodičů, která je do značné míry spojena s jejich situací na trhu práce,“ poznamenává zpráva.
Děti, jejichž rodiče dosáhli nižší úrovně vzdělání, častěji zažívají materiální deprivaci ve srovnání s dětmi, jejichž rodiče dosáhli úrovně vysokoškolského vzdělání, protože úroveň vzdělání dospělých ovlivňuje typ zaměstnání, ke které jednotlivec má přístup.
Pouze 5,6 procenta dětí EU, jejichž rodiče měli terciární vzdělání, tedy čelilo materiální deprivaci, ve srovnání s 39,1 procenty dětí, jejichž rodiče měli nanejvýš nižší sekundární vzdělání.
V Řecku však tato výhoda nebyla tak zřejmá, protože země zaznamenala některé z nejvyšších akcií dětské materiálové deprivace jak v domácnostech, kde dospělí měli vyšší, tak i u nižších vzdělání.
Řecko mělo nejen třetí nejvyšší podíl (77,2 procenta) dětí nižších vzdělaných rodičů, kteří čelili materiální deprivaci-po Slovensku (88,6 procenta) a Bulharsku (84,1 procenta)-, ale také nejvyšší podíl mezi domácnostmi, kde rodiče měli terciární vzdělání a děti byly materiálně zbaveny bez ohledu na to.
To je 17,6 procenta Řecké děti V této kategorii, následované Španělskem (11,6 procenta) a Bulharsko (8,1 procenta), což naznačuje, že znepokojující trend, že vysokoškolské vzdělání nezaručuje vždy výhodné postavení na trhu práce v těchto zemích.
