Asi 4 roky po útěku z Afghánistánu se skupina uprchlíků vrací do mezinárodní soutěže
Čtyři roky poté, co hráčky ženského národního týmu Afghánistánu uprchly ze své vlasti uprostřed převratu Talibanu, řada spoluhráček znovu reprezentuje svou zemi na fotbalovém turnaji. Tentokrát jen jako uprchlíci.
Turnaj představuje první velký krok v boji o oficiální uznání jako národní tým na celosvětové scéně. Společně si říkají Afghan Women United.
„Je opravdu vzrušující vidět se, objímat se a konečně sdílet a hrát si spolu,“ řekla kapitánka Fatima Haidari, která žije v Itálii. „Jako sportovec říkám, že budete ve svém životě čelit výzvám a potížím, ale vždy se můžete překonat a nikdy se nevzdávat. Nikdy se nevzdávat.“
Odstartování
FIFA, mezinárodní fotbalový řídící orgán, pořádá v Maroku přátelský turnaj čtyř týmů, který zahrnuje tým uprchlíků spolu s Čadem, Libyí a Tuniskem. Událost s názvem FIFA Unites: Women’s Series 2025 začala v neděli.
Turnaj přichází po letech lobbování hráčů, bývalé kapitánky a aktivistky Khalidy Popalové a skupin pro lidská práva, aby usnadnili návrat týmu do soutěže.
„Se všemi výzvami, kterými jsme prošli, všemi překážkami, kterým jsme čelili, nakonec po čtyřech letech a několika měsících dívky hrají fotbal jako afghánský tým,“ řekl Popal, „ale bez titulu.“
„Jsem rád, že holky hrají. Je to dost? Ne. Ale je to dobrý začátek.“
Turnaj byl původně naplánován na Dubaj a měl zahrnovat Čad, Libyi a pořádající Spojené arabské emiráty. V Austrálii, kde se někteří členové týmu usadili, se v médiích objevily zprávy, že hráčům se nepodařilo získat víza. FIFA tento krok neuvedla.
Výzvy
Afghánský ženský národní tým odehrál svůj poslední oficiální soutěžní zápas v roce 2018. Návrat režimu Talibanu k moci v roce 2021 zastavil všechny ženské sporty.
Ale ještě před zánikem týmu byla afghánská fotbalová federace vyšetřována pro pochybení týkající se ženského programu, včetně obvinění ze znásilnění a fyzického týrání. Prezident federace Keramuddin Keram dostal od FIFA doživotní zákaz činnosti.
Hráči uprchli z Afghánistánu, když vládu převzal Taliban, ze strachu z pronásledování. Někteří mluvili o trýznivém utrpení, spálili své soupravy, aby se vyhnuli odhalení, a snažili se dostat ven.
„Čelili jsme výzvám nebo potížím, které si ani nechci pamatovat, protože to bylo opravdu hořké,“ řekl Haidari. „Je to o opuštění své vlasti a všech svých přátel, rodiny a všech lidí, které znáte. Co mě mrzí, je, že stále ještě některé dívky a ženy nehrají, ale doufají, že budou na mezinárodním hřišti jako my, jako jsme teď my. Chceme být jejich hlasem.“
Budoucnost
Zatímco mnozí skončili v Austrálii, existují afghánští hráči po celé Evropě a někteří ve Spojených státech. FIFA uspořádala identifikační tábory v Austrálii a Anglii, kde povolala 70 hráčů a poté snížila soupisku na 23 pro turnaj, uvedla trenérka Pauline Hamill.
„Chceme ukázat, co dokážeme v budoucnu, chceme ukázat náš potenciál. A pak jde od tohoto výchozího bodu o to, jak se pohneme dál,“ řekl Hamill. „Takže vrátit se na hřiště pro tyto hráče je velká výhra. Čekali na to dlouho. A tento turnaj… nám dává perfektní šanci zahrát si spolu zápasy a pak se opravdu těšit z budoucnosti.“
Přestože má afghánská federace podle stanov FIFA povinnost vyhýbat se diskriminaci, nebyla vyloučena z mezinárodního fotbalu, přestože neuznala ženský tým.
Hráči a jejich obhájci bojovali o oficiální uznání. V květnu Rada FIFA schválila Akční strategii pro afghánský ženský fotbal. Tým ale zatím nemůže reprezentovat Afghánistán v kvalifikaci na mistrovství světa žen nebo na asijských šampionátech.
Zatímco turnaj v Maroku je prvním krokem, cílem je stát se nezávislým na FIFA, řekl Popal. Chtěla ale zdůraznit, že hráči jsou organizaci vděční za tento důležitý krok.
Popal řekl, že hráči usilují o smysluplné uznání jako národní tým a nezávislá národní fotbalová federace, „aby skutečně řídili týmy a zajistili, že dívky nebudou umlčeny“.
„Naši hráči o toto právo bojovali tak dlouho,“ řekl Popal. „Samozřejmě, v této iniciativě a pilotním projektu není správa, ale rádi bychom ji měli v budoucnu.“
Sen
Afghan Women United prohrály 6:1 ve svém prvním zápase s Čadem v neděli v Casablance, přičemž jediný gól uprchlického týmu vstřelil Manozh Noori.
Pro hráče nejsou hry o výhrách a prohrách. Dělají prohlášení.
„Cítím se v bezpečí. Cítím se svobodná jako dívka, jako žena, mít normální život, hrát si, snít,“ řekla Haidari. „Vlastně proto, nejen ve svých snech, ale nosím sny všech dívek a žen v Afghánistánu, které chtějí hrát.“
___
AP fotbal: https://apnews.com/hub/soccer
