Napadne Amerika v roce 2026 Grónsko? Představte si, že jste tu otázku četli před pár lety. Člověk by si myslel, že jde o tiskovou chybu nebo úvodní řádek pro nějaký roubík nebo něco jiného. Ale s rukama prezidenta Donalda Trumpa na pákách moci je možné všechno. Trump jedná se slepým ignorováním pravidel.
Je to bez špetky pochybností nejnarcistický a sebeposedlý prezident v historii USA. Jeho naprostá egoistická chrabrost mu nějak umožňuje uniknout věcem, které by potopily kteréhokoli z jeho předchůdců – sexuální chvástání o „uchopení p***y“ krutých, zlomyslných komentářů o kritikech, kteří doslova právě zemřeli; šílená tvrzení o osobním ukončení válek, které ve skutečnosti pokračují v nezmenšené míře.
Některé z nedávných Trumpových projevů a prohlášení byly nad rámec bizarních – nesourodé, nesouvislé výroky, které nedávají žádný nebo vůbec žádný smysl. Někteří ve Washingtonu začínají šeptat „to Bidenovo slovo“ – demence.
Příští rok tedy anektuje Grónsko – a poté Kanadu? Prý chce. Někdy to klišé říká nejlépe. Tak tady to je. Nemohl jsi to vymyslet.
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Letos byla docela dobrá vánoční televize, že? Ale pro mě to byl sezónní speciál Amandaland, který ospravedlnil licenční poplatek. Nejen kvůli inspirovanému obsazení Joanny Lumleyové a Jennifer Saundersové (Ab-Fab, všichni), ale pro mě hlavní hlavní roli, Amandě. Inspirovaná postava Lucy Punch je prostě ta nejzábavnější věc v televizi právě teď. Je to kráska, ale také nemotorná… s absurdními přeludy vznešenosti (Amanda, která není schopna přiznat fakt, že nyní žije v nemoderním South Harlsden, trvá na tom, že tomu říká „Tak-ha“. Brilantní). Mnohem více tohoto génia v roce 2026, prosím.
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Je skoro Nový rok. Ale nebudu se dívat dopředu na příštích 12 měsíců (udělám to ve vydání těchto novin 31. prosince spolu s mými kolegy z Expressu). Ne, vrhám delší pohled než to – 50 let nebo tak do budoucnosti. Dovolte mi to vysvětlit.
Za mého života byli lidé, kteří spekulovali o tom, že na jiných světech jistě musí existovat inteligentní život – nebo k tomu dospěli jakýkoli druh života – většinou pokládáni za blázny, zbožné přání nebo dokonce za kacíře. Takové myšlení bylo považováno za nekřesťanské: Bůh považoval za vhodné učinit se tělem v lidské podobě zde na Zemi. Naznačit, že možná udělal něco podobného jinde ve svém vesmíru, se rovnalo svatokrádeži.
Ale během posledního desetiletí nebo dvou došlo k tiché revoluci v myšlení. Úctyhodné myšlení, myslím. Tento týden jeden z předních britských vesmírných vědců oznámil, že je „naprosto přesvědčena“, že mimozemšťané jsou tam venku – a že budou nalezeni (nebo najdou nás) během příštího půlstoletí.
Dame Maggie Aderin-Pocock z katedry fyziky a astronomie University College London řekla, že i když jakýkoli mimozemský život může být velmi primitivní, je zcela možné, že se brzy setkáme s přítomností s technologií „daleko lepší“, než je ta naše.
To je matematika. Matematika nám říká, že šance, že budeme ve vesmíru sami, je mizivá. Génius, kterým byl zesnulý profesor Stephen Hawking, ve své poslední knize Brief Answers To The Big Questions napsal: „Je samozřejmou pravdou, že kdyby vesmír nebyl v zásadě vhodný pro život, neptali bychom se tady, proč je pro něj (život) tak dokonale přizpůsoben.“
Nyní víme, že planety, které obíhají kolem vzdálených sluncí, jako je ta naše, mají vodu, kyslík a oxid uhličitý – základní složky života a poskytují otisky prstů života. A to je jen v naší vlastní malé, středně velké galaxii. Existují biliony galaxií. Chemie a fyzika, které umožnily vznik jednoduchého života na Zemi a poměrně rychlý vývoj v lidi, se replikují v celém vesmíru.
Proč nás tedy nekontaktovaly jiné formy života? Hawking znovu: „Byli jsme prostě přehlíženi.“ Čímž měl na mysli, že inteligentní život je tak hojný, že naše skromná verze toho ve vesmíru překypujícím životem moc nepočítá. Nebo, navrhl, ty mimozemské formy života jsou prostě tak daleko, že se k nám nemohou snadno dostat, „jinak by už Zemi navštívily. A myslím, že bychom to věděli. Bylo by to jako ve filmu Den nezávislosti.“
Skutečně, poslední Hawkingsovy myšlenky na tuto záležitost byly varovné. „Pokud někdy dostaneme zprávy od jiné vyspělé civilizace, musíme se mít na pozoru, abychom odpověděli, dokud se trochu nevyvineme… mohlo by to být trochu jako setkání původních obyvatel Ameriky s Kolumbem. Nemyslím si, že by na tom byli lépe.“
