Rutinní data z laboratoří odhalují pokles hladin vitaminu D během pandemie Covid-19, zejména u starších žen a obyvatel měst.
Pandemie Covid-19 měla dopady na lidské zdraví daleko za hranicemi samotných infekcí. Výzkumný tým vedený epidemioložkou LMU profesorkou Evou Grillovou poprvé na úrovni populace prokázal, že hladiny vitaminu D byly během pandemie výrazně nižší než dříve.
Za jejich studii, která vyšla v r Příroda komunikacevýzkumníci analyzovali anonymizovaná rutinní data od 292 187 pacientů z celého Bavorska, pokrývající jak hospitalizované, tak ambulantní pacienty. Údaje pocházejí z laboratorních informačních systémů, které tvoří součást výzkumné platformy vyhovující ochraně dat.
Významný pokles hodnot vitaminu D během pandemie
Vědci porovnávali laboratorní hodnoty z období dvou let bezprostředně před pandemií (březen 2018 až únor 2020) a dvou let během pandemie (březen 2020 až únor 2022). Jejich výsledky ukazují, že průměrná hladina 25-hydroxy vitaminu D v séru během tohoto období klesla z 26,7 µg/l na 26,0 µg/l. Zároveň se zvýšil podíl lidí s nedostatkem vitaminu D (pod 20 µg/l) z 31,2 na 35,2 procenta.
Tyto rozdíly byly statisticky významné (p < 0,001) a zůstaly i po úpravě podle věku, pohlaví a ročního období.
Možným vysvětlením je, že uzamčení, práce v domácí kanceláři a změněné návyky ve volném čase snížily vystavení mnoha lidí slunečnímu záření.“
Profesorka Eva Grill, epidemioložka LMU
K ověření výsledků vědci použili tři různé statistické metody – klasické deskriptivní analýzy, párování propensity score a strojové učení. Všechny metody nezávisle potvrdily snížení průměrné hladiny vitaminu D a zvýšení míry deficitu.
Postiženy jsou zejména starší ženy, mladí dospělí a obyvatelé měst
Hodnocení navíc odhalilo významné rozdíly mezi skupinami populace. Snížením hladiny vitaminu D byly během pandemie postiženy zejména starší ženy nad 60 let. Mezitím také mladí dospělí ve věku 18 až 39 let vykazovali silný nárůst nedostatku vitaminu D – míra jejich nedostatku vzrostla z 34,6 na 37,8 procenta. Vitamin D je životně důležitý nejen pro zdraví kostí, ale má také imunomodulační účinek. Nedostatek vitaminu může zvýšit riziko infekcí, autoimunitních onemocnění a zlomenin kostí.
Kromě toho existuje rozdíl mezi městem a venkovem: V městských oblastech byla míra nedostatku trvale vyšší než ve venkovských oblastech. „Životní podmínky ve městech – méně slunečního záření v důsledku hustoty zástavby, omezené zelené plochy, vyšší znečištění ovzduší – dále zhoršují syntézu vitaminu D,“ poznamenává Grill.
Vědci také interpretovali svá data na pozadí genderově specifických rozdílů v chování. Zatímco ženy v průměru užívají doplňky vitaminu D častěji než muži, zaznamenaly během pandemie také silnější poklesy hladiny vitaminu D. Podle Grill by to mohlo být „indikátorem toho, že pro ženy hrály roli sociální a psychologické faktory, jako je další zátěž, stres a omezený přístup k nabídkám zdravotní péče“.
Rutinní data jako cenný nástroj pro výzkum veřejného zdraví
Kromě překvapivých poznatků „naše studie ukazuje, že údaje o běžné lékařské péči mohou být systémem včasného varování pro veřejné zdraví,“ zdůrazňuje Grill. „Umožňují nám rychle rozpoznat trendy, jako je pokles hladiny určitých živin nebo nárůst rizikových faktorů – aniž bychom museli čekat na časově náročné průzkumy.“
Grill také vidí cestu vpřed pro podávání zpráv o zdraví v návrhu studie. Prostřednictvím integrace laboratorních, fakturačních a zdravotnických údajů je možné sledovat vývoj ve věcech, jako jsou mikroživiny, metabolické parametry a míra očkování, s malým časovým zpožděním – což je důležitý krok směrem k preventivní politice založené na datech.
