Studie naznačuje, že vnitřní tělesné hodiny člověka mohou ovlivnit riziko demence, přičemž slabší cirkadiánní rytmy – charakterizované větším narušením a nepravidelností – jsou spojeny s vyšší pravděpodobností rozvoje tohoto stavu.
Cirkadiánní rytmy vrcholící později během dne, například odpoledne, namísto dřívějších, byly spojeny s o 45 procent vyšším rizikem demence.
„Narušení cirkadiánních rytmů může změnit tělesné procesy, jako je zánět, a může narušit spánek, případně zvýšit amyloidní plaky spojené s demencí nebo snížit vylučování amyloidu z mozku,“ řekla autorka studie Wendy Wangová z University of Texas Southwestern Medical Center.
Amyloidní plak je shluk proteinů v mozku, který se běžně vyskytuje u pacientů s Alzheimerovou chorobou a přispívá k demenci tím, že způsobuje buněčnou smrt.
Výzkumníci analyzovali data více než 2 100 starších dospělých s průměrným věkem 79 let, kteří na začátku studie netrpěli demencí. Účastníci nosili hrudní monitory k měření odpočinku a aktivity v průměru 12 dní.
Studie publikovaná v časopise Neurology sledovala účastníky po dobu tří let, během kterých byla 176 z nich diagnostikována demence.
Silný cirkadiánní rytmus, ve kterém jsou tělesné hodiny dobře v souladu s 24hodinovým dnem, vysílá jasné signály pro tělesné funkce – lidé mají tendenci dodržovat pravidelné časy pro spánek a aktivitu, navzdory změnám v rozvrhu nebo ročním období, uvedli vědci.
Lidé se slabým cirkadiánním rytmem – s větší pravděpodobností budou narušeni světlem a změnami rozvrhu – mají vyšší šanci na posun času spánku a aktivity se změnami ročního období nebo rozvrhu.
Studie zjistila, že účastníci s nízkým, slabším cirkadiánním rytmem měli téměř 2,5krát vyšší riziko demence ve srovnání s těmi s vysokým, silným rytmem.
„Změny cirkadiánních rytmů se dějí se stárnutím a důkazy naznačují, že poruchy cirkadiánního rytmu mohou být rizikovým faktorem pro neurodegenerativní onemocnění, jako je demence,“ řekl Wang.
„Naše studie měřila tyto rytmy klidové aktivity a zjistila, že lidé se slabšími a fragmentovanějšími rytmy a lidé s úrovní aktivity, která vrcholila později během dne, měli zvýšené riziko demence,“ řekl Wang.
Výzkumníci také zjistili, že lidé, kteří zažili vrchol aktivity tělesných hodin později odpoledne – 14:15 nebo později – ve srovnání s dřívějším odpolednem, 13:11 – 14:14, měli o 45 procent zvýšené riziko demence.
Sedm procent těch, jejichž cirkadiánní rytmy vyvrcholily na začátku dne, vyvinuly demenci, ve srovnání s 10 procenty těch s vysokým, silným cirkadiánním rytmem.
Pozdější vrchol aktivity znamená, že by mohl být rozdíl mezi tělesnými hodinami a environmentálními podněty, jako jsou pozdější hodiny a tma, uvedl tým.
Publikováno – 7. ledna 2026 09:56 IST
