(AP) – Bílý dům v úterý řekl, že „americká armáda je vždy možností“, i když řada evropských vůdců odmítla poznámky prezidenta Donalda Trumpa o snaze o americké převzetí největšího ostrova světa.
Trump od svého prvního funkčního období vznášel myšlenku koupě Grónska, které je součástí Dánského království. Ale po víkendové vojenské akci USA ve Venezuele znovu vyzval USA, aby převzaly Grónsko, přičemž uvedl strategické důvody.
„Prezident Trump dal dobře vědět, že získání Grónska je prioritou národní bezpečnosti Spojených států a že je životně důležité odradit naše protivníky v arktické oblasti,“ uvedla v prohlášení tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová. „Prezident a jeho tým diskutují o řadě možností, jak dosáhnout tohoto důležitého zahraničněpolitického cíle, a samozřejmě, že využití americké armády je vždy možností, kterou má vrchní velitel k dispozici.“
To je pozoruhodné, protože Trumpův nově jmenovaný zvláštní vyslanec v Grónsku, stejně jako zástupce šéfa Bílého domu Stephen Miller, navrhli, že vojenská akce nebude nutná. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se v úterý zeptal, zda se cítí dobře při vojenské akci v Grónsku, odpověděl: „Ne. Nemyslím si, že je to vhodné.“
Leavittovy komentáře také následovaly po vedoucích představitelích Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království, kteří se připojili k dánské premiérce Mette Frederiksenové a vydali prohlášení, v němž znovu potvrdili, že strategický, na nerosty bohatý arktický ostrov „patří jeho lidem“.
Jejich prohlášení hájilo suverenitu Grónska, které je samosprávným územím Dánska a tedy součástí vojenské aliance NATO.
„Grónsko patří svému lidu,“ stálo v něm. „Je na Dánsku a Grónsku a pouze na nich, aby rozhodovaly o záležitostech týkajících se Dánska a Grónska.“
Svou podporu vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který začátkem příštího měsíce oznámil návštěvu Grónska generální guvernérkou Kanady Mary Simon, která je inuitského původu, a ministryní zahraničí Anitou Anandovou.
„O budoucnosti Grónska a Dánska rozhodují výhradně obyvatelé Dánska,“ řekl Carney stojící vedle Frederiksena na kanadské ambasádě v Paříži.
V úterý také guvernér Louisiany Jeff Landry, kterého Trump minulý měsíc jmenoval zvláštním vyslancem USA v Grónsku, řekl, že pokud jde o uzavření dohody s Grónskem, nemá zájem mluvit s lidmi v Dánsku, kteří „naprosto jasně vyjádřili svůj postoj“.
Ani Landry nechce mluvit s evropskými diplomaty. Místo toho chce podle něj vést rozhovory přímo s obyvateli Grónska.
„Chci mluvit s lidmi, kteří chtějí příležitost zlepšit kvalitu života v Grónsku,“ řekl republikán v rozhlasové show Fox News.
Landry řekl, že si již vyměnil e-maily s Grónany, kteří se na něj obrátili.
„Říkají mi, že rádi loví, rádi rybaří, rádi se baví. Říkám si, že všichni patříte do Louisiany. Budu tomu říkat kulinářská diplomacie,“ vtipkoval Landry.
Stephen Miller, zástupce náčelníka štábu Bílého domu, v pondělí řekl, že Grónsko by mělo být součástí Spojených států navzdory varování Frederiksena, že americké převzetí by znamenalo konec NATO.
„Prezident má již několik měsíců jasno, že Spojené státy by měly být národem, který má Grónsko jako součást našeho celkového bezpečnostního aparátu,“ řekl Miller během pondělního rozhovoru pro CNN.
Dánský vůdce společně s grónským premiérem rozhodně odmítl Trumpovu obnovenou výzvu, aby se ostrov dostal pod kontrolu USA. Trump tvrdil, že USA musí ovládat Grónsko, aby zajistily jeho bezpečnost tváří v tvář rostoucím hrozbám ze strany Číny a Ruska v Arktidě.
„Právě teď je to tak strategické,“ řekl v neděli novinářům.
„Grónsko je všude pokryto ruskými a čínskými loděmi,“ řekl Trump. „Grónsko potřebujeme z hlediska národní bezpečnosti a Dánsko to nezvládne.“
Miller během svého pondělního rozhovoru přemýšlel, zda Dánsko může získat kontrolu nad Grónskem. „Co je základem jejich územního nároku,“ řekl Miller. „Jaký je jejich základ pro to, že Grónsko je kolonií Dánska?“
Ale také řekl, že není nutné zvažovat, zda americká administrativa zvažuje ozbrojený zásah. „Není třeba o tom ani přemýšlet nebo o tom mluvit v kontextu vojenské operace, na který se ptáte. Nikdo nebude bojovat s USA vojensky o budoucnost Grónska,“ řekl Miller.
Grónsko bylo po stovky let kolonií dánského království, nedílnou součástí se stalo v roce 1953. Vláda USA uznala na začátku 20. století právo Dánska na celé Grónsko.
Legislativa z roku 2009, která rozšířila samosprávu na Grónsko, rovněž uznala právo na nezávislost podle mezinárodního práva.
