Asistované umírání „bude legalizováno v roce 2026 navzdory zbytečným změnám“ | Politika | Zprávy

Asistované umírání bude legalizován v roce 2026 navzdory maximální snaze oponentů jej zablokovat, řekl lord Charlie Falconer. Peer, který ve Sněmovně lordů sponzoruje návrh zákona o smrtelně nemocných dospělých (End of Life), řekl, že je přesvědčen, že přelomová legislativa projde. Pro Daily Express řekl: „Jsem si naprosto jistý, že v roce 2026 uvidíme zákon parlamentu, který legalizuje asistované umírání.“

Lord Falconer of Thoroton vystoupil na začátku čtvrtého dne debaty, kde si kolegové procházeli více než 1000 dodatky k historickému návrhu zákona. Příznivci tvrdí, že malá skupina zarytých odpůrců předkládá stovky zbytečných změn ve snaze zmařit parlamentní proces a uběhnout čas.

Odpůrci však tvrdí, že pouze plní svou roli a poskytují důkladnou kontrolu složitého právního předpisu.

V novém roce bylo na rozpravu vyhrazeno deset dní navíc. Aktivisté vyzvali kolegy, aby zbývající čas využili konstruktivně.

Lord Falconer, který se v pátek setkal s příznivci na Parliament Square, řekl: „Budeme pokračovat v Lords.

„Jsem si jistý, že lordi si nakonec uvědomí, že musíme tento návrh zákona prozkoumat, provést jakákoli vylepšení, která chtějí, ale nakonec to musí nechat projít, aby se vrátili na sněmovnu, protože o tom nakonec musí rozhodnout sněmovna.“

„Jsem si jistý, že se to stane. Jsem si také po celou dobu absolutně vědom, že to děláme pro lidi, jako jsou lidé, se kterými se dnes setkáváme, kteří ve velmi mnoha případech prodělali smrtelnou nemoc nebo mají milovanou osobu, která prodělala smrtelnou nemoc.“

„Není vůbec dobré, že vidí, jak se procedurální strategie používají k zablokování průchodu zákona parlamentem.“

K aktivistům se připojila také Kim Leadbeater, labouristická poslankyně, která před více než rokem představila zákon soukromého člena. Řekla: „Jsem si jistá, že zákon prosadíme včas.

„Lordové poskytují opravdu důležitou kontrolu a máme spoustu schůzek s kolegy ve Sněmovně lordů, kteří mají řadu různých názorů.

„Ale oni jsou nevolená komora. Dolní sněmovna je volená komora a jak včera řekl vůdce sněmovny na sněmovně, naši vůli jsme dali velmi jasně najevo.“

Paní Leadbeater uvedla, že nezávislé průzkumy ukázaly obrovskou podporu veřejnosti pro tuto změnu zákona.

Dodala: „Takže i když vítám práci, kterou lordi dělají, musíme mít opravdu jasno, že není jejich odpovědností blokovat legislativu, pro kterou existuje obrovský demokratický mandát.“

Ve zprávě sdílené s vrstevníky před jejich posledním dnem předvánoční debaty paní Esther Rantzenová uvedla, že se nemůže osobně účastnit akcí, „protože se šíří moje rakovina čtvrtého stupně“.

Dodala: „Pokud zákon schválí Sněmovna lordů, jak pevně doufám, nestane se zákonem včas, aby mi dal na výběr, nemám žádnou důvěru, že se mohu těšit na rychlou a bezbolestnou smrt obklopená svými milovanými.

„Ale zemřu mnohem šťastněji, když budu vědět, že budoucí generace budou mít důstojnost volby, kterou má tolik lidí v jiných zemích.“

Ostřílená vysílatelka (85) dodala, že je „extrémně znepokojena tím, že Sněmovna lordů používá proces bezprecedentním způsobem, sabotuje návrh zákona spíše než navrhování skutečných pozměňovacích návrhů, a toto filibusterství riskuje, že této záležitosti bude odepřena náležitá kontrola, kterou si zaslouží“.

Zastánci návrhu zákona doufají, že někteří kolegové, kteří se osobně staví proti legislativě, se přesto postaví za úsilí o včasné dokončení fáze výboru.

V dopise tři poslanci, kteří v Dolní sněmovně hlasovali proti, vyzvali lordy, aby pokrok nezdržovali. Bývalí ministři Justin Madders a Dame Nia Griffithová a předsedkyně užšího výboru Debbie Abrahamsová varovali, že existuje vážné nebezpečí ztráty demokratické legitimity lordů.

Ve svém vlastním dopise kolegům však sedm předních oponentů tvrdilo, že „kontrola by se nikdy neměla spojovat s obstrukcí“.

Skupina, včetně baronky Bergerové a lorda biskupa z Newcastlu, napsala: „Odmítnutí obav vznesených kolegy je hluboce politováníhodné, zejména proto, že se jedná o body, které opakuje řada profesionálních expertů a profesionálů – z nichž mnozí by byli přímo pověřeni prováděním této legislativy.

V davu aktivistů na Parlamentním náměstí byli nevyléčitelně nemocní lidé, kteří na konci svého života bojují za volbu, a také ti, kteří promluvili na památku svých blízkých, kteří utrpěli krutou smrt nebo museli odcestovat za důstojnou smrtí do zahraničí.

Sara Fenton, 63, cestovala se svým manželem Keithem a jejich dvěma dětmi do Dignitas v roce 2017. Řekla: „Měl Huntingtonovu chorobu a chtěl, aby se rozhodl o své smrti. Než věděl, že má na výběr, byl jen skořápkou sebe sama.

„Jakmile mu bylo řečeno, že může mít asistovanou smrt, všechno se změnilo. Měl to zpět pod kontrolou. Já a moje dvě děti jsme šli s ním, s velkým rizikem, že budeme zatčeni při našem návratu domů.“

„Naštěstí se to nestalo, ale lidé by tím neměli být vystaveni, když se snaží pomoci svým blízkým učinit jejich konečné rozhodnutí.“

Sara dodala: „Smutné je, že je to hrdý Angličan, byl v armádě. Nechtěl odjet zemřít do zahraničí. Slíbila jsem mu, že se připojím ke kampani za získání zákona o asistovaném umírání v Anglii, tak doufám, že k tomu směřujeme.“

Sara z Hungerfordu v Berkshire řekla, že se cítila „frustrovaná“ zdržovací taktikou, která byla zjevně nasazena ve Sněmovně lordů.

Řekla: „Cítím se velmi frustrovaná, že existuje malá menšina, která se to snaží vykolejit. Je to nedemokratické a není fér, aby těch pár popíralo naději pro mnohé.“

Na otázku, co by pro ni znamenalo, že by v roce 2026 bylo asistované umírání legalizováno, Sara se rozplakala a řekla jednoduše: „Všechno.

Během debaty kolegové diskutovali o návrhu, že kdokoli, kdo byl v posledním roce zbaven svobody podle zákona o duševní způsobilosti (2005), by neměl mít nárok na asistovanou smrt.

Lord Falconer souhlasil s tím, že namísto úplného vyloučení těchto lidí by měla existovat „nějaká forma zvýšené ochrany“ pro lidi, kteří jsou zvláště zranitelní, a nabídl setkání s kolegy, abychom našli cestu vpřed.

Mezitím několik kolegů naléhalo na kolegy, aby zvýšili tempo projednávání pozměňovacích návrhů.

Bývalá soudkyně odvolacího senátu baronka Butler-Slossová varovala, že existuje „názor, že jsme nerozumní“, a naléhala na kolegy, aby „se zachovali zdrženlivě tím, že se pozměňovacími návrhy budou zabývat relativně krátce“.

Řekla: „Nelíbí se mi návrh zákona, ale jsem tu jako jiní vznešení páni, abych se pokusila, aby to fungovalo. Potřebuje kontrolu, potřebuje zlepšení, ale musíme to dostat do třetího čtení.“

„Pokud to neuděláme, existuje velmi reálné nebezpečí, že pověst této sněmovny, o kterou se hluboce starám nejen já, ale i všechna vaše lordstva, bude, nebo možná bude, nenapravitelně narušena.“

Hlavní bič lord Kennedy ze Southwarku vyzval kolegy, aby „dnes udělali podstatně větší pokrok“ než v předchozích třech dnech výboru.

Dodal: „Očekávám, stejně jako věřím, že všichni urození lordi, že navzdory upřímně zastávaným názorům a rozdílům v názorech se budeme vždy chovat zdvořile a respektovat jeden druhého a ukážeme veřejnosti, jak sleduje naše debaty, Sněmovnu lordů v tom nejlepším možném světle. Takže se prosím zdržte čehokoli, co by to zpochybnilo.“