Německý holocaust přeživší Margot Friedländer mrtvý v 103

Jeden z nejvýznamnějších německých přeživších holocaustu zemřel v pátek ve věku 103 let – jen jeden den poté, co země připomněla 80. výročí konce druhé světové války.
Margot Friedländer, který byl 23 let starý, když byla po 15 měsících zajata po úkrytu a poslána do koncentračního tábora Theresienstadt, zemřela v Berlíně ve stejný den, kdy byla oceněna velkým křížem zásluh, oznámila její nejvyšší německá nejvyšší čest, oznámila její nadace.
Příčina její smrti nebyla okamžitě jasná.
„Margot Friedländer byl jedním z nejsilnějších hlasů naší doby: pro mírové soužití, proti antisemitismu a zapomínání,“ německý kancléř Friedrich Merz Zveřejněno na X Friday.
„Svěděla nás svým příběhem. Je to náš úkol a naši povinnost předat ho dál. Truchlíme s její rodinou a přáteli.“
Friedländer se narodila Margot Bendheim 5. listopadu 1921 v Berlíně a byla aspirující švadlena a módní návrhářka, dokud nezměnila svůj vzhled a v lednu 1943 se skrývala poté, co byla její matka a bratr odvezena a později zavražděna v Osvětimi.
Její otec, zdobený válečný veterán, který bojoval v první světové válce, byl nacisty v roce 1942 zabit.
Friedländer byla zajatá v dubnu 1944 a dorazila do Theresienstadtu, v tom, co je nyní Česká republika, o dva měsíce později, kde byla svědkem vyhazovaných vězňů, kteří byli před jeho osvobozením nuceni na pochodu smrti z Osvěti.
Tam se také setkala s Adolfem Friedländerem – a oni se vzali krátce po osvobození tábora.
V roce 1946 se pár přestěhoval do New Yorku a stal se občany USA. Pracovala jako krejčí a později provozovala cestovní kancelář, dokud se nerozhodla vrátit do své rodné země o 64 let později.
Friedländer navštívila Německo poprvé v roce 2003 – šest let poté, co byla ovdovělá – a nakonec se v roce 2018 přestěhovala zpět do Berlína a zbývající roky strávila proti zvěrstvům, nenávisti a antisemitismu, kterého byla svědkem a zažíváním.
„Dala naší zemi dar usmíření-navzdory všemu, co jí Němci udělali jako mladý člověk,“ řekl ve svém prohlášení německý prezident Frank-Walter Steimer.
„Za tento dárek nemůžeme být dost vděční.“
S poštovními dráty