Když povstalecké síly převzaly Sýrii, oni zavázaný Sjednotit nesourodé ozbrojené skupiny země do sjednocené národní armády.
Největší výzvou pro ně zdaleka byla v severovýchodní Sýrii, autonomní oblasti provozované kurdskou menšinou země, kde podezření z nového vedení vede hluboko.
V minulých letech se rebelové a Kurdové navzájem bojovali. Ale s povstalci nyní řídí Sýrii, pracují na vytvoření aliance a spojují mocnou kurdskou armádu do nové národní síly.
Rozhovory s desítkami lidí na severovýchodě na konci března odhalily, že kurdská nedůvěra nové vlády je částečně zakořeněna v tom, že bývalí rebelové, kteří jsou nyní na starosti, byli kdysi spojeni s Al -Káidou. Někteří Kurdové jsou také opatrní, protože nová vláda je podporována Tureckem, která se po celá léta pokusila podkopat kurdskou moc v Sýrii.
„Jak můžeme věřit této nové vládě v Damašku?“ zeptala se Amina Mahmoud, 31, kurdská obyvatelka severovýchodního města Kobani.
Její skepticismus sdílí ostatní členové rozmanité etnické a náboženské menšiny, kteří se obávají, že nová vláda je nebude chránit, zahrnout nebo zastupovat.
Kurdské syrské demokratické síly nebo SDF Souhlasil 10. března Integrovat své vojenské a další instituce, včetně cenných ropných a plynových polí, pod kontrolou ústřední vlády do konce roku. Byl to hlavní průlom pro nového syrského prezidenta Ahmeda al-Shara ve svém úsilí o sjednocení země stále zápasí s násilné nepokoj.
V posledním měsíci začali Kurdové snižovat svou vojenskou přítomnost v hlavním severovýchodním městě Aleppo a obě strany si vyměnily vězně, i když se rétorika na obou stranách stala konfrontační a zdůraznila dlouhou historii napětí.
Zpočátku byla dohoda o fúzi na severovýchodě tleskána-oblast se smíšenou populací Arabů a Kurdů, která je spravována kurdskou regionální vládou. Kurdové, kteří tvoří asi 10 procent populace Sýrie, zvláště uvítali ustanovení v souladu s tím, že budou mít stejná práva jako ostatní Syřané.
Ale pochybnosti se rychle vynořily.
Členové regionální vlády popsali dohodu pouze jako první krok. Důležité podrobnosti ještě musí být vypracovány, například to, zda se SDF připojí k národní armádě jako blok nebo bude mít pokračující roli při zajišťování severovýchodu.
„Al-Shara a nová vláda chtějí ovládat celou Sýrii,“ řekl Badran Kurdi, kurdská politická postava, která se zúčastnila jednání o fúzích s panem Al-Shara. „A samozřejmě sní o ovládání všech našich oblastí. Ale je to velmi obtížné.“
Ali Ahmed, 55 let, Kurd ze severovýchodního města Hasakah, který vyučuje chemii, nazval pan Al-Shara „teroristou“. Mluvil, když si jeho rodina užila piknik na venkově na oslavu jarního festivalu Nowruzu, perského nového roku.
„Známe ho,“ řekl.
Odkazoval na období od roku 2013 do roku 2016, kdy pan Al-Shara vedl syrskou přidruženou společnost Al-Káidy, frontu Nusra. Během těch let byla fronta Nusra bojoval Řada bitev proti SDF nad kontrolou několika severovýchodních měst. Pan Al-Shara nyní hovoří o rekonstrukci a začlenění.
Když se pan Ahmed podíval přes zápor zelených polí směrem k turecké hranici, sotva 10 mil daleko, řekl, že k jeho pochybnostem přispěly úzké vazby pana Al-Shara s Tureckem.
Ale ne všichni Kurdové považují dohodu za negativní.
Jeden starší člen kurdského politického vedení Salih Muslim řekl, že navzdory vzdálenosti mezi oběma stranami to považuje za historickou příležitost pro Kurds, aby získal uznání od vlády.
Neoddělitelně se však do každé konverzace zapojily otázky o tom, zda dohoda zastaví turecké útoky na syrské Kurdy.
Turecko spojuje kurdské bojovníky v Sýrii na severovýchod s Kurdští militanti Uvnitř Turecka, kteří bojují s vládou více než 40 let. Za posledních několik let Turecko zahájilo letecké útoky na syrské kurdské síly přes hranice a také podporovalo syrské proxy síly proti Kurdům.
Turecká armáda zpočátku udržovala nějaké útoky a letecké údery i poté, co pan Al-Shara a vůdce SDF, Mazloum Abdi, podepsali dohodu o fúzi. Nyní však útoky pozastavilo.
Jeden z nejsmrtelnějších tureckých úderů, protože Accord zasáhl v březnu zemědělskou vesničku před kurdským městem Kobani. Podle Firas Qassim Lo, farmáře, pro který pracovali, a syrské demokratické síly, a syrských demokratických sil, to zabilo rodinu zemědělských dělníků.
Turecko popřelo zabití rodiny a ve svém prohlášení uvedlo, že její operace „výhradně zacílí na teroristické organizace“. Turecko běžně označuje SDF jako „teroristy“.
Neexistoval žádný náznak, že by někdo spojený s kurdskou silou byl v rodinném domě, když byl zasažen.
Pohřeb pro rodinu přitáhl více než tisíc Kurdů, kteří lemovali silnici vedoucí na malý hřbitov v Kobani. Každá z rakví, fotografie zesnulého nalepeného na vnější stranu, byla zvednuta na ramena místních mužů a přenášena na pohřebiště.
Paní Mahmúdová, kurdská obyvatelka Kobani, žije v bytě s výhledem na hřbitov a sledovala se slzami v očích.
„Proč nám to Erdogan dělá? Co jsme udělali?“ Řekla s odkazem na turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Krátce po stávce Kobani Turecko do značné míry pozastavilo své útoky na SDF, stejně jako jeho syrské síly proxy.
Někteří křesťané, kteří otevřeně praktikují svou víru na severovýchodě, zněli strach z jakékoli dohody, která by umožnila vojenským silám pana Al-Shara nasadit tam.
Jejich obavy byly minulý měsíc zvýšeny násilím zaměřené především na jinou syrskou menšinu, Alawity, ve dvou severozápadních provinciích podél Středozemního pobřeží. Násilí začalo, když loajalisté vypuštěného diktátora Bashara al-Assada zaútočili na síly nové vlády.
Vojáci odpověděli, ale stejně tak tisíce bojovníků, včetně zahraničních bojovníků a ozbrojených skupin nominálně propojené nové vládě. O Bylo zabito 1600 lidíVětšina z nich civilistů z Alawitské menšiny, ke které Assadova rodina patří.
Alis Marderos, 50, arménský křesťan v severovýchodním městě Qamishli, uvedl, že Kurdové musí zůstat na starosti bezpečnost. „Kdyby tu Kurdové neexistovali, byli bychom sťat,“ řekla po účasti na nedělní mši v arménské pravoslavné církvi.
Spojené státy po celá léta daly válečný, Finanční a politická podpora SDF poté, co byla považována za pozemní sílu, která je nejvíce schopná porazit islámský stát, teroristickou skupinu, která během občanské války převzala velký řádek syrského území. Americké jednotky si po léta udržovaly malou přítomnost v severovýchodní Sýrii, ale začaly je tento měsíc čerpat.
Po letech boje se SDF podařilo získat zpět veškeré území zachycené islámským státem.
Někteří arabští obyvatelé na severovýchodě uvedli, že byli s dohodou spokojeni, protože by to přivedlo SDF pod kontrolou ústřední vlády, kterou považují za potřebnou kontrolu kurdské moci. Arabové, kteří jsou majoritní etnickou skupinou v Sýrii, však byli rozděleni, ale o roli, kterou chtějí, aby kurdské síly v budoucnu hrály.
Sheikh Hassan Al Muslat al-Milhim, arabský Sýk z Hasakahu, řekl, že nesnášel sílu SDF v oblasti, která má velkou arabskou populaci. Americká podpora síly zhoršila věci podle jeho názoru zvýšením její síly.
„My Arabové, až do této chvíle, nemáme rádi, že tady máme Američany,“ řekl pan Al-Milhim. Řekl, že ocenil přístup pana Al-Shara, když vedl frontu Nusra a byl aktivní na severovýchodě.
„Respektovali nás, pomohli nám,“ řekl pan Al-Milhim. „Byli to islamista, ale ne radikální.“
Ale jeho pohled nesdílí všichni arabští Syřané.
Mann Aldaneh, kmenový vůdce několika arabských vesnic v poblíž turecké hranice, má vřelé vztahy s nedalekými kurdskými vesnicemi.
Uvítal dohodu, ale řekl, že nevěřil nové ústřední vládě v Damašku, aby chránil věznice a tábory na severovýchodě, které drží Tisíce bojovníků islámského státu a asi 40 000 členů jejich rodiny.
Tento sentiment byl opakován bezpečnostními úředníky v sousedním Iráku a Evropě.
