Kusher, Witkoff cestují do Německa na klíčová jednání se Zelenským, evropskými vůdci při hledání mírové dohody s Ukrajinou
Američtí představitelé míří do Berlína na pondělní setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými vůdci – zatímco Washington naléhá na prchavou mírovou dohodu, která by ukončila smrtící válku na Ukrajině.
Bílý dům tento týden uvedl, že vyšle úředníky k jednání pouze v případě, že bude dosaženo dostatečného pokroku, což naznačuje, že návštěva zetě prezidenta Trumpa Jareda Kushnera a amerického vyslance v Německu by mohla být o krok blíže k příměří.
Rozhovory mezi Spojeným královstvím, Francií, Německem a Ukrajinou naplánované na sobotu v Paříži byly bez vysvětlení zrušeny. USA daly najevo, že si nejsou jisté, zda plánují na schůzku vyslat delegaci.
Kyjev a evropští lídři doručili své revize Washingtonem navržený mírový plán tento týden, poté, co minulý měsíc unikl návrh – všeobecně považovaný za příznivý pro Rusko – nechal Ukrajina postoupit území, zříci se svých ambicí v NATO a omezit velikost své armády.
Největším problémem zůstávají územní ústupky — s ruským silákem Vladimirem Putinem, který požaduje celý region Donbas bohatý na nerostné suroviny, včetně částí Doněcka a Luhanska, které se mu nepodařilo dobýt za téměř čtyři roky bojů – něco, co Zelenskij označil za nepřijatelné.
Ukrajinský vůdce řekl, že Washington má „kompromisní vizi“, podle níž se ukrajinské i ruské jednotky stahují z východního Doněcka, kde Moskva podle zpráv z tohoto týdne okupuje zhruba 80 % regionu.
„Diskutovali o otázce ‚svobodné ekonomické zóny‘. Američané to tak nazývají, zatímco Rusové o ní mluví jako o ‚demilitarizované zóně‘,“ řekl Zelenskyj a dodal, že přetrvávají „vážné“ otázky, kdo by takovou zónu řídil a hlídal a ujistil, že se z ní ruské jednotky skutečně stahují.
Myšlenka na zřízení jakési demilitarizované zóny byla podle zpráv také zahrnuta do nejnovějšího mírového návrhu Ukrajiny.
USA chtějí do Vánoc „plné pochopení“ mírového plánu, řekl Zelenskyj.
Jakákoli územní rozhodnutí ale musí učinit sami Ukrajinci, dodal tento týden, buď prostřednictvím voleb, nebo referenda.
Pokud jde o bezpečnostní záruky, zvažuje se možná klauzule ve stylu článku 5 NATO zahrnující Washington, jejímž cílem je uklidnit Kyjev v případě dalšího ruského útoku, aniž by se Ukrajina formálně připojila k alianci, řekl v pátek agentuře Reuters francouzský představitel.
Významnou změnou je, že prezident Trump začátkem tohoto týdne řekl, že USA jsou připraveny podílet se na poskytování bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, přičemž uvedl, že to může být „nezbytný faktor k tomu, aby to bylo dosaženo“, s odkazem na mírovou dohodu.
Mezitím v sobotu pokračovalo krveprolévání v nejsmrtelnějším konfliktu od druhé světové války.
Nejméně dva Rusové byli zabiti v jihozápadní Saratovské oblasti po ukrajinském útoku na ruskou ropnou rafinerii, přičemž celou noc bylo slyšet výbuchy.
Kyjev se opakovaně zaměřil na rafinerii, kterou vlastní Ruský státní ropný gigant Rosněfťv posledních týdnech.
Na Ukrajině byli přes noc zabiti tři lidé sporná Doněcká oblast jako téměř 400 lidí bylo nuceno evakuovat frontovou linii, Gov. Vadym Filashkin řekl v Telegramu.
Dalších 35 dalších bylo zraněno po celé válkou zničené zemi, protože Rusko vypálilo 450 dronů a 30 raket. Části Kyjeva opět ztratily moc po cílených útocích Moskvy na jeho energetickou infrastrukturu.
Více než milion lidí bylo v sobotu bez elektřiny, uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko.
Hlavní úder zamířil na jih země a na Oděskou oblast, Zelensky řekl na X Sobota.
„Je důležité, aby nyní každý viděl, co Rusko dělá – každý krok, který podnikne v teroru proti našemu lidu, všechny jejich útoky, protože tady zjevně nejde o ukončení války,“ dodal.
„Stále mají za cíl zničit náš stát a způsobit maximální bolest našemu lidu… Při veškerém našem diplomatickém úsilí o dosažení výsledků je třeba vyvinout tlak na agresora, aby ukončil válku, kterou začal.“
Se sloupkovými dráty
