V loňském roce, když Andre Rouhani a Gabriela Reyes navštívili Culdesac Tempe, vývoj pronájmu mimo Phoenix, místo vypadalo docela sladce. Měl jsem ohraničené chodníky, butikové obchody a nízké bílé štukové budovy seskupené kolem stínovaných nádvoří.
Jediným překvapením přišlo, když pan Rouhani, 33, doktorský student na Arizonské státní univerzitě, se zeptal na rezidentní parkování a bylo mi řečeno, že žádné neexistuje.
Pár měl na cestě dva psy, batole a další dítě. „Dlouhý příběh krátký, rozhodli jsme se, že všechny výhody převažují nad nevýhody,“ řekl pan Rouhani v nedávném telefonním rozhovoru. Rodina dala své auto otci paní Reyesové a v prosinci se přestěhovala do Culdesacu. „Opravdu to děláme, opravdu to milujeme,“ řekl pan Rouhani. „Je to nejlepší místo, jaké jsem kdy žil.“
50 států, 50 oprav je série o místních řešeních environmentálních problémů. Více přijde letos.
Modelovaně na městech v Itálii a Řecku postaveném dlouho před příchodem aut, Culdesac Tempe je to, co jeho vývojáři nazývají zemí První sousedství záměrně postavené jako bez auta.
Ryan Johnson, generální ředitel společnosti Culdesac, řekl, že chce nabídnout plán pro život na pěším místě, a to i ve stavu, který je zaměřen na auto a často griloval.
„Je to jedna z nejlepších věcí, které můžeme udělat pro klima, zdraví, štěstí, nízké životní náklady, dokonce nízké náklady na vládu,“ řekl pan Johnson, který žije také v Culdesacu. „Je to také lepší životní styl. Všichni jsme se stali nejhoršími verzemi sebe za volantem.“
Přestože existuje krátkodobé parkoviště pro dodávky, maloobchodníky a hosty, očekává se, že obyvatelé Culdesac se obejdou v nedalekém systému Light Rail, jakož i na autobusech, skútrech, elektrických kolech a pomocí akcií jízdy. K dispozici je 22 maloobchodních obchodů, několik z nich živé práce a malý korejský trh. Doposud bylo na osmi ze 17 hektarů na místě postaveno 288 bytových jednotek s plánovaným dalších 450 jednotek.
Ve Spojených státech jsou další místa bez aut, většinou ostrovních pobytů, kde lidé chodí, kolo nebo nástroj kolem golfových vozíků. Požadavky na územní plánování však ve většině měst obvykle vyžadují nový vývoj, aby obyvatelům poskytl minimální počet parkovacích míst, včetně oblasti Phoenixu, paragonu městského rozrůstání. Vývojáři společnosti Culdesac Tempe dostali zvláštní výjimku z požadavků na parkování městem Tempe.
„Je to úplně jiné než náš moderní, konvenční přístup k rozvoji,“ řekl Edward Erfurt, hlavní technický poradce ve Strong Towns, severoamerické neziskové skupině, která podporuje odolnost komunity. „Tento experiment jsme právě měli posledních osm desetiletí, kdy jsme se rozhodli upřednostňovat izolovaný dopravní systém versus náš přirozený způsob spolupráce jako lidé.“
Culdesac Tempe zlomil tuto plíseň, řekl pan Erfurt a dodal: „Je to velmi velký problém.“
Dvou a třípodlažní budovy společnosti Culdesac jsou navrženy pro pouštní klima, natřené jasně bílou, aby odrážely teplo. Nemusíte se zohlednit rezidenční parkování umožnilo jeho architektům konfigurovat budovy tak, aby maximalizovaly stín a navrhovaly úzké cesty, které podporují vánky a sociální angažovanost.
„Pěší je opravdu primární osoba, postava, pro kterou se vyvíjíte,“ řekla Alexandra Vondeling, hlavní architekt projektu. Velké expanze skla byly vyhýbany, markýzy přidané přes okna orientovaná na slunce a nativní rostliny a stromy vložené do chlazení stínu. Existuje široký chodník, který může pojmout pohotovostní vozidla, ale žádný asfalt, snižování efektu městského tepelného ostrova a zlepšení podmínek pro psy, kteří tam žijí.
Apartmány sahají od ateliérů po tři ložnice, pronajímá se od 1 300 do 2 800 $ měsíčně, což pan Johnson řekl, že byly tržní sazby. Téměř 90 procent je pronajato.
Někteří obyvatelé byli přitahováni k Culdesacu kvůli své misi bez aut, jiní navzdory tomu. Existuje kontingent, velikost neznáma, která tiše stále vlastní auta, právě zaparkovaná mimo lokalitu.
Sheryl Murdock, 50 let, postdoktorandský výzkumník, který žije v Kanadě, si pronajímá jednotku, protože je často v tempu pro práci a chtěla vyrovnat emise uhlíku ze všeho, co létalo.
Ashley Weiland a její manžel se nastěhovali se svým malým dítětem, aby se vzdali nákladů na auto a skončili v práci v Culdesacu, ona tam v restauraci a on v údržbě.
Electra Hug, 24 let, která pracuje pro město Tempe a je slepá, chtěla být blízko veřejné dopravy a mít smysl pro komunitu. Je to poprvé, co žila bez pomoci rodiny a přátel. „Abych se mohl dobře bavit nebo se bavit, nemusím překročit ulici,“ řekla paní Hugová. „Je to prostě super jedinečné a opravdu jen domácí.“
Pan Rouhani a paní Reyes si půjčují auto otce jednou týdně za pochůzky. Jinak většinou jezdí na veřejnou dopravu s volnými průsmyky poskytovanými společností Culdesac.
Život na místě, kde lidé neběží od místa, kde lidé ve svých autech nezapínají, znamená, že tempo je pomalejší, s větší příležitostí k spojení, řekl pan Rouhani. Je to druh komunity, řekl, kde sousedé si půjčují od sebe šálek cukru. Ve dnech poté, co se jejich dcera narodila, tři různé rodiny buď přinesly jídlo, odhodily cookies, nebo nabídly, že si koupíte potraviny. „Opravdu se tu cítíme podporovaní a milovaní,“ řekl.
David King, který vyučuje urbanistické plánování na Arizonské státní univerzitě, uvedl, že Culdesac Tempe může přimět další vývojáře, aby prosazovali výjimky z požadavků na parkování. A pan Erfurt ze silných měst řekl, že Culdesac Tempe by mohl připravit cestu, jak to bylo, aby byl podobný vývoj bez aut, aby byl postaven na místech, jako jsou zavřená pásová centra, která by mohla řešit dostupnou krizi bydlení, snížit osamělost a přiblížit lidi, kde pracují.
„Mohli bychom to všechno udělat jednoduše tím, že jsme oddělení parkování z rozvoje,“ řekl pan Erfurt. „Na každém trhu to lidé hledají.“
