„Sofistikované“ město z doby bronzové objevené v Kazachstánu „transformuje naše chápání stepních společností“
Nová studie uvádí, že archeologové odkryli rozlehlé osídlení z doby bronzové na stepi Kazachstánu, které bylo pravděpodobně hlavním raným městem v době svého rozkvětu asi před 3 600 lety.
Původní město Semiyarka zabíralo 346 akrů (140 hektarů) – více než čtyřikrát větší než současné vesnice v regionu. Místo, které se datuje do roku 1600 př. n. l., je prvním místem v regionu, u kterého bylo objeveno významné místo věnované metalurgii a výrobě cínového bronzu, podle studie zveřejněné v úterý 18. listopadu v časopise Starověk.
„Semiyarka mění naše chápání stepních společností,“ uvedl první autor studie Miljana Radivojevičuvedl v prohlášení archeolog z University College London. „Ukazuje to, že mobilní komunity byly schopny vybudovat a udržet stálé, dobře organizované osady zaměřené na rozsáhlou metalurgickou výrobu.“
Místo leží na vrcholu útesu nad řekou Irtyš v severovýchodním Kazachstánu a dívá se na síť údolí. Jeho význačnost přiměla vědce, aby mu přezdívali „Město sedmi roklí“ a jeho poloha naznačuje, že město mohlo řídit pohyb podél řeky, napsali vědci ve studii.
Když tým zkoumal oblast pomocí dronů a vykopával několik různých částí místa, všimli si dvou řad zemních prací nebo velkých břehů půdy, nakloněných k sobě a rozdělených do menších struktur. Zdi z nepálených cihel byly postaveny podél vnitřku bank a mohly vymezovat jednotlivé domácnosti.
V místě, kde se obě řady setkávaly, seděla větší centrální struktura. Tato struktura byla asi dvakrát větší než ostatní a mohla být použita pro rituály nebo vládu, navrhli výzkumníci.
Jihovýchodně od jedné z řad zemních prací se nacházela oblast plná kovových artefaktů, rud a strusky, což naznačuje, že prostor byl využíván pro obrábění kovů. Tato oblast mohla být raným příkladem průmyslové výroby mědi a cínového bronzu (slitina mědi a cínu) – „základním kamenem hospodářství z doby bronzové v Eurasii, které dlouho chybělo v archeologických záznamech,“ řekl Radivojevič.
Kovové rudy používané k výrobě těchto artefaktů pravděpodobně pocházely z nedalekých ložisek v pohoří Altaj, poblíž hranic mezi Kazachstánem, Ruskem, Mongolskem a Čína. Vzhledem ke své strategické poloze v blízkosti těchto ložisek a řeky mohla Semiyarka sloužit jako centrum obchodu a distribuce v regionu.
„Rozsah a struktura Semiyarka se nepodobá ničemu jinému, co jsme viděli ve stepní zóně,“ spoluautor studie A LawrenceKrajinářský archeolog z Durhamské univerzity ve Velké Británii, uvedl v prohlášení. Rané město je mnohem větší než malé tábory a vesnice běžné v té době ve stepních komunitách.
Archeologické nálezy „ukazují, že zdejší komunity z doby bronzové vyvíjely sofistikovaná, plánovaná sídla podobná těm, která měla jejich současníci v tradičněji ‚městských‘ částech starověkého světa,“ dodal Lawrence.
Probíhající i budoucí vykopávky by mohly pomoci objasnit roli Semiyarky v rámci většího regionu, napsali vědci ve studii.
