Časová osa lidského objevu ohně zničena 400 000 let starým odhalením

Vědci nedávno objevili to, co může být nejstarším důkazem úmyslného vytváření ohně lidmi – a je to mnohem starší, než se dříve vědci domnívali.
Studie, která byla publikována v časopise Nature dne 10. prosince, se soustředila kolem lokality v Barnhamu v Anglii, která se datuje do paleolitické éry, nejdelší éry lidské prehistorie.
Ačkoli paleolit zahrnuje období před asi 2,5 miliony až 10 000 lety, nově objevené důkazy jsou datovány zhruba do doby před 400 000 lety.
Až dosud se nejstarší známý důkaz o záměrném rozdělávání ohně datuje asi před 50 000 lety v severní Francii, což z nového objevu činí významný chronologický posun.
Během vykopávek našel tým vedený Britským muzeem pazourkové ruční sekery, kousek pečené hlíny a úlomky pyritu.
Pyrit byl pravděpodobně udeřen proti pazourku, aby vyvolal oheň.
Archeologové našli spálená ložiska v sedimentu starých rybníků, což pomohlo zachovat důkazy o stovky tisíc let později.
Vědci zjistili, že místo toho, aby bylo důkazem dávných lesních požárů nebo úderů blesku, místo vykazovalo důkazy o opakovaném hoření.
Podle geochemických testů sedimenty ukázaly, že teplo přesáhlo 1292 stupňů Fahrenheita, což naznačovalo spíše lokalizovaný požár vysoké intenzity než přírodní událost.
Rob Davis, paleolitický archeolog z Britského muzea, řekl The Associated Press, že nedávno shromážděné důkazy ukazují, „jak skutečně zakládali oheň, a skutečnost, že ho dělali“.
Kromě toho, že raným lidem umožnily vařit jídlo, oheň jim také pomohl přežít nízké teploty a zastrašit predátory.
Zabíjení toxinů a patogenů během procesu vaření bylo také hlavním klíčem k přežití.
Výsledky v Barnhamu, říkají archeologové, jsou součástí širšího vzoru napříč Británií a kontinentální Evropou před 500 000 až 400 000 lety, kdy se zvětšila velikost raného lidského mozku a začalo se objevovat složitější chování – jako je tvoření ohně.
Například pyrit železa nepochází z Barnhamu, což naznačuje, že jej raní lidé záměrně sbírali, aby zakládali požáry.
„(Je to) nejvzrušující objev mé dlouhé 40leté kariéry,“ řekl kurátor Britského muzea Nick Ashton pro The Associated Press.
Barnhamský objev se připojuje k vlně pozoruhodných prehistorických nálezů objevených v roce 2025.
Letos na jaře našli představitelé Texasu „kolosální“ kosti megafauny při práci na plánované státní dálnici.
Nedávno severoirští školáci nedávno narazili na prehistorické artefakty při hledání dávno ztraceného hradu.
Reportáží přispěla agentura Associated Press.



