Raketa Long March-2F nesoucí kosmickou loď Shenzhou-20 startuje ze střediska Jiuquan Satellite Launch Center k misi s posádkou na čínskou vesmírnou stanici Tiangong poblíž Jiuquan, provincie Gansu, Čína 24. dubna 2025. Fotografie: China Daily via Reuters
Čínská kosmická loď Shenzhou-20 s posádkou odložila svou návratovou misi na Zemi poté, co plavidlo pravděpodobně zasáhly malé kousky vesmírného odpadu, uvedla ve středu 5. listopadu 2025 čínská kosmická agentura pro lety do vesmíru.
Probíhá analýza dopadu a hodnocení rizik, uvedla Čínská kosmická agentura pro lidskou posádku (CMSA) v prohlášení, aniž by poskytla nový harmonogram návratové mise, která měla původně přistát v severní Číně ve středu (5. listopadu).
Zpoždění zdůrazňuje nebezpečí pro cestování vesmírem, které představuje rostoucí množství vesmírného odpadu. Pozůstatky, nazývané také vesmírné smetí, sestávají z vyřazených nosných raket nebo částí kosmických lodí, které se vznášejí ve vesmíru stovky mil nad Zemí a riskují kolize s aktivními vesmírnými aktivy zemí.
Program Shenzhou přivádí čínské astronauty na čínskou vesmírnou stanici Tiangong a zpět na šestiměsíční pobyty, kde plní různé úkoly, včetně opravy škod na stanici způsobených dopadem trosek.
Dubnová návratová mise posádky Shenzhou-19 byla zpožděna o jeden den kvůli povětrnostním podmínkám v místě přistání. Ale je to poprvé, co byla návratová mise zdržena vesmírným odpadem.
Vesmírné smetí a rostoucí bolest hlavy
Rychlý nárůst vesmírného odpadu v posledních letech vedl k rostoucím požadavkům na spolupráci při řízení vesmírného provozu.
Čínský prezident Si Ťin-pching na loňském fóru vyzval čínské a arabské země, aby společně vybudovaly „centrum pro pozorování vesmírného odpadu“.
Panel Organizace spojených národů pro koordinaci vesmírného provozu loni uvedl, že je nutná naléhavá akce, a vyzval ke společné databázi orbitálních objektů a také mezinárodnímu rámci pro jejich sledování a správu.
Čína si v roce 2021 stěžovala OSN, že Tiangong musel provést dva nouzové vyhýbací manévry, aby se vyhnul úlomkům produkovaným satelity Starlink, které vlastní SpaceX Elona Muska a které převládají na nižších orbitálních drahách Země.
Peking a Washington si léta vyměňují obvinění z chování při vytváření trosek.
„Jistá supervelmoc, která je první zemí, která provedla testy protisatelitních zbraní ve vesmíru, provedla více takových testů a vytvořila více vesmírného odpadu než kterákoli jiná země,“ napsala stálá čínská mise při OSN v dokumentu z roku 2022 s odkazem na Spojené státy.
USA označily čínský test protisatelitní rakety v roce 2007 za „nezodpovědný“ poté, co zničil satelit na polární oběžné dráze a vytvořil masivní pole trosek.
Čína investovala do technologií, které by mohly být použity ke snížení rizika vesmírné kolize způsobené úlomky.
To zahrnuje technologii laserového monitorování a deorbiting „plachet“, které po rozvinutí mohou způsobit, že připojená kosmická loď urychlí svůj sestup do zemské atmosféry, což způsobí, že shoří, aniž by opustilo vesmírný odpad.
Publikováno – 5. listopadu 2025 12:59 IST
