COP30 zdůrazňuje „přizpůsobení“ jako cestu ke světu bez fosilních paliv

Jednání na COP30, která byla uzavřena v Brazílii v sobotu (23. listopadu 2025), zdůraznila, že ačkoli se země dohodly na přechodu od fosilních paliv, měl by být kladen větší důraz na přizpůsobení se změně klimatu spíše než na definování plánů pro ukončení používání fosilních paliv.

Jak se uvádí v textu konsensu nazvaném dohoda Mutirão (scházet se), země se dohodly na vytvoření dvouletého „pracovního programu“ pro financování klimatu, vyzývající k úsilí o „alespoň ztrojnásobení“ financování adaptace do roku 2035; a vést systematický dialog za účasti stávajících obchodních fór Organizace spojených národů – např. Mezinárodního obchodního centra, Konference OSN o obchodu a rozvoji a Světové obchodní organizace – o tom, jak by opatření v boji proti změně klimatu neměla bránit obchodu a růstu rozvojových zemí.

Financování klimatu se týká peněz, které musí rozvinuté země vyplatit rozvojovým zemím; je však sporné, zda se striktně vztahuje pouze na veřejné peníze, nebo zahrnuje i investice do komerčních projektů. Zatímco cílem COPs (Konference smluvních stran) bylo dosud poskytovat rovnoměrně finanční prostředky na zmírňování (vyhýbání se projektům fosilních paliv a financování obnovitelné energie) a přizpůsobení (budování infrastruktury pro lepší ochranu proti změně klimatu, investice do odolného zemědělství atd.). Projekty na zmírňování jsou obecně přívětivější k podnikání a získaly více pozornosti.

Delegáti z Etiopie, hostitel COP32, se fotí na COP30 summitu OSN o klimatu, který se bude konat v sobotu 22. listopadu 2025 v Belemu v Brazílii. | Fotografický kredit: AP

„I když rozhodnutí o financování adaptace nebylo to, co rozvojové země chtěly, pomáhá to zajistit, že financování adaptace bude i nadále růst s tím, jak se dopady klimatu budou zvyšovat. I když je konečný termín za deset let, rozvinuté země se nemohou uspokojit a musí okamžitě začít pracovat a navýšit podporu pro adaptaci. Mít tento cíl v rámci NCQG znamená, že rozvinuté země se ujmou vedení, přičemž další země jsou povzbuzovány finančním ředitelem Jountewarite, Cvoltewaarite, International V prohlášení to uvedl globální think-tank Natural Resources Defense Council (NRDC). NCQG neboli New Collective Quantified Goal on Climate Finance odkazuje na dohodu z COP29 v Baku mezi rozvinutými zeměmi o mobilizaci 300 miliard dolarů ročně do roku 2035 a práci na jejím rozšíření na 1,3 bilionu dolarů ročně ze všech zdrojů.

Soutěž mezi dvěma bloky

Úvahy na COP v průběhu let byly často koncipovány jako soutěž mezi dvěma ideologickými bloky – těmi, které chtějí tvrdé cíle a plány na postupné vyřazení fosilních paliv, a těmi, které se jim brání. Každý COP je zakončen analýzou toho, který blok měl na konci jednání daného roku navrch, ačkoli je možné, aby si obě strany vybraly prvky, které deklarují vítězství svých příslušných pozic.

Indie například v závěrečné části jednání v sobotu vyjádřila „spokojenost s hlavními výsledky“ COP30, jako je mechanismus spravedlivého přechodu (JTM) a za „poskytnutí prostoru“ k diskusi o jednostranných opatřeních omezujících obchod v oblasti klimatu. „Tyto problémy nelze nadále zametat pod koberec. Strany zde začaly tento trend zvrátit,“ uvedlo prohlášení skupiny převážně rozvojových zemí. JTM odkazuje na proces, kterým lze pracovní systémy přimět k tomu, aby se přizpůsobily budoucnosti daleko od fosilních paliv způsobem, který podporuje spravedlnost a spravedlnost.

Na druhou stranu, ačkoliv dohoda COP30 Mutirão neobsahuje žádnou zmínku o „fosilních palivech“ nebo plán pro ukončení jejich používání – což znamená, že nejsou součástí konsensuální dohody, závazek prezidenta COP Andrei Lago vytvořit dvě cestovní mapy – jednu o zastavení a zvrácení odlesňování a druhou o přechodu od fosilních paliv jako vhodného a uspořádaného opatření – spravedlivým a spravedlivým způsobem. Evropská unie a země požadující ukončení používání fosilních paliv.

„COP30 přinesla vyvážený výsledek, který uznává velmi reálné výzvy a rozpory, kterým čelí země globálního Jihu, zejména pokud jde o energetické přechody, a zároveň odráží pokračující ducha zemí na globálním severu, které do tohoto procesu přicházejí s očekáváním zrychlené akce a odpovědnosti,“ řekl Aarti Khosla z Climate Trends v prohlášení. „V mnoha ohledech tento okamžik zdůrazňuje, že při absenci jediné hegemonické moci se země stávají přístupnějšími kooperativnímu multilateralismu,“ dodala.