Evropská unie se před globálním klimatickým summitem v Brazílii dohodla na nových emisních cílech

Evropská unie ve středu (5. listopadu 2025) po celonoční debatě před klimatickou konferencí OSN v Brazílii uvedla, že do roku 2040 sníží emise uhlíku o 90 %, což je dohoda, která je všeobecně považována za oslabení předchozích klimatických cílů 27-členného bloku.

Maďarsko, Slovensko a Polsko hlasovaly proti dohodě, přestože ostatní země souhlasily s klíčovými kompromisy, včetně umožnění pružnosti pro členské státy nakupovat uhlíkové kredity na mezinárodní úrovni, aby dosáhly svých emisních cílů, a pro EU, aby přehodnotila svou klimatickou politiku v závislosti na ekonomické výkonnosti. Dohoda také umožňuje odložit nový plán obchodování s uhlíkem pokrývající dopravu a vytápění, což je hlavní poptávka Polska.

Ekologové kritizovali dohodu za ustanovení, která umožní EU nakupovat uhlíkové kredity od méně rozvinutých zemí, čímž se fakticky převezmou závazky bloku. „Využití praní uhlíku na moři ke splnění tohoto nominálního cíle znamená, že vlastní závazek EU je mnohem nižší, a tento závazek znamená ještě méně s vypečenou doložkou o zředění cíle každé dva roky,“ řekl aktivista Greenpeace EU za klima Thomas Gelin.

Jeroen Gerlag, ředitel pro Evropu v neziskové organizaci Climate Group, řekl, že „zatímco EU dodrží svůj 90% závazek na papíře, ve skutečnosti přenese některé ze svých snížení emisí, což z toho udělá problém někoho jiného.

Dohoda byla uzavřena mezi ministry klimatu EU na maratonu v noci na středu ráno (5. listopadu). Než se stane právně závazným dokumentem, bude o něm hlasovat Evropský parlament a jeho obsah projedná s Evropskou radou.

„Toto je přesně signál, který musí Evropa v těchto časech vyslat,“ řekla švédská ministryně pro klima Romina Pourmokhtari, která poděkovala Finsku, Německu, Španělsku a Nizozemsku za to, že v debatě prosazovaly vysoké snížení emisí.

Wopke Hoekstra, evropský komisař pro klima, čistý nulový a čistý růst, řekl, že dohoda je silná ve srovnání s dohodami spojenců v Tichomoří, Evropě a Severní Americe, ale že je nutný určitý kompromis vzhledem k současnému geopolitickému a ekonomickému napětí.

„Na tomto kontinentu budeme pokračovat v opatřeních v oblasti klimatu, ale je třeba je překlenout; musí se spojit s nezávislostí a konkurenceschopností. Ne jedno bez druhého. Všechny tři jsou zásadní,“ řekl.

Exekutiva EU, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, nyní pojede do Brazílie na konferenci smluvních stran – známou jako COP30 – s jasnou dohodou EU o emisích.

„Nyní máme možnost jet do Belemu s vedením,“ řekla Sara Aagesen, španělská ministryně pro klima.

Mnoho vlád EU se od Pařížské dohody v roce 2015 posunulo doprava. Některé považují klimatické regulace za spoutanou ekonomiku, zatímco jiné tvrdí, že Evropa bude buď vyrábět a prodávat obnovitelné zdroje, nebo bude nucena nakupovat energii nebo zelené produkty ze zemí jako Čína.

Požáry, vlny veder a záplavy jsou v Evropě stále častější, což podněcuje volání po dalších opatřeních v oblasti klimatu. Ale krize jako ruská válka na Ukrajině a nově nestabilní vztahy se Spojenými státy zvýšily politický a ekonomický tlak na omezení vlajkových politik v oblasti životního prostředí.