Kolébka civilizace ohrožená erozí v Iráku v důsledku klimatických změn

Iráčtí představitelé bijí na poplach, aby zachránili památky kolébky civilizace, u níž hrozí, že tisíce let historie zmizí, protože starověká irácká města na jihu čelí erozi v důsledku klimatických změn.

Drsné a suché počasí zvyšuje slanost půdy a poškozuje historické památky v troskách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abrahama, a Babylon, kdysi velkolepé hlavní město říší.

Písečné duny způsobují zhoršení stavu severní strany majestátního zikkuratu Ur, masivního stupňovitého pyramidového chrámu, který byl před více než 4000 lety zasvěcen bohu měsíce Nanně.

„Kombinace větru a písečných dun vede k erozi severních částí stavby,“ řekl Abdullah Nasrallah, archeolog z oddělení starožitností v provincii Dhi Qar, kde se nachází město Ur.

Svatyně, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstává jedním z nejlépe zachovaných příkladů starověké mezopotámské architektury, která nabízí pohled na náboženské praktiky a posvátné rituály sumerské říše, kde vzkvétala jedna z prvních civilizací na světě.

„Zatímco třetí vrstva (Zikkuratu) se již zhoršila vlivem počasí a klimatických změn, eroze nyní začala ovlivňovat druhou vrstvu,“ řekl Nasralláh.

Nedaleká ložiska soli požírala hliněné cihly královského hřbitova v Uru, který objevil britský archeolog Sir Leonard Woolley ve 20. letech 20. století a nyní hrozí jeho zřícení.

„Tato ložiska soli se objevila v důsledku globálního oteplování a změny klimatu – což vedlo ke zničení důležitých částí hřbitova,“ řekl Dr. Kazem Hassoun, inspektor z oddělení starožitností v Dhi Qar.

„Nakonec nánosy způsobí úplný kolaps hliněných cihel, které tvoří tento hřbitov,“ řekl Hassoun.

Irák se potýká s rostoucími teplotami a velkými suchy, které zvýšily úroveň slanosti na jeho jihu, kde se mohutné řeky Tigris a Eufrat sbíhají, když se přibližují k Perskému zálivu.

Dále po Eufratu jsou v nebezpečí i archeologická naleziště starověkého Babylonu. Naléhavě vyžadují pozornost a obnovu, ale nedostatek financí zůstává problémem, řekl Dr. Montaser al-Hasnawi, generální ředitel iráckého ministerstva kultury a cestovního ruchu.

Země již prošla desetiletími válek, které ohrožovaly její historické struktury – od války s Íránem v 80. letech přes válku v Perském zálivu na počátku 90. let, invazi vedenou USA v roce 2003 následovanou násilím povstalců a vzestupem a pádem skupiny Islámský stát.

Jeho nejnovější výzvou je změna klimatu, která mění celý ekosystém země a ohrožuje nejen její zemědělskou budoucnost, ale také ohrožuje její historickou stopu.

V Babylonu ohrožuje vysoká úroveň salinity materiály starověkých staveb na bázi hlíny, na kterých jsou stále viditelné propracované sumerské kresby.

Materiály byly získávány přímo z půdy, která měla v té době nižší slanost. To by je mohlo učinit méně zranitelnými vůči změně klimatu, ale nesprávné restaurátorské postupy v předchozích desetiletích způsobily, že staré struktury byly náchylnější, řekl Hasnawi. Rostoucí salinita zvyšuje naléhavost potřeby předělat vadnou výplň.

„Problém se slaností se zvyšuje v povrchových i podzemních vodách. To povede ke zničení mnoha měst, která jsou pod zemí,“ řekl Hasnawi.