Kosmické paprsky by mohly pomoci podpořit mimozemský život na světě mimo „zónu Goldilocks“
Hledání mimozemského života by mělo zvážit dopad kosmických paprsků, naznačuje nová studie.
Když vědci hledají známky života za zemí, nejprve zkontrolují mimozemské světy uvnitř „zóny Goldilocks“ – oblast kolem hvězdy, kde sluneční světlo není příliš horké, ani příliš chladné na to, aby na povrchu planety existovala. Tým vědců však navrhl další region, kde by mohly existovat živé věci: „Radiolytická obyvatelná zóna“, kde Kosmické paprsky (také známé jako kosmické záření) může generovat dostatek energie na podporu života hluboké pod vodou nebo na ledě.
„Život by mohl být schopen přežít na více místech, než jsme si kdy představovali,“ Dimitra AtriAstrofyzik na New York University Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech a spoluautor nové studie, uvedl v a prohlášení. „Místo toho, abychom hledali pouze teplé planety se slunečním světlem, nyní můžeme zvážit místa, která jsou studená a tmavá, pokud mají pod povrchem nějakou vodu a jsou vystaveny kosmickým paprskům.“
Výzkum, publikovaný 28. července v International Journal of Astrobiologyzkoumal potenciál pro Život na Marsustejně jako na Jupiterově měsíci Europa a Saturn’s Moon Enceladus. Tyto ledové světy jsou k životu docela nepřátelské, jak to známe, alespoň na povrchu. Ale pod povrchemdrží obrovské množství kapaliny nebo zmrazené vody. Vědci studovali, zda kosmické záření může být schopno povzbudit chemické reakce ve vodě natolik, aby podporovala biologickou aktivitu.
Kosmické paprsky se skládají z vysoce energetických částic a atomových jádra, která se pohybují prostorem téměř rychlostí světla. Jsou produkovány hvězdami, supernovami a v některých případech Černé díry. Na Zemi většina kosmických paprsků nedokáže proniknout silnou atmosférou naší planety. Ale na světě s tenčími atmosférami, jako je Mars, se mohou dostat na povrch – a možná pod zemí.
V nové studii tým použil počítačové simulace k modelování toho, kolik energie by toto kosmické záření mohlo dodávat na podpovrchový led a vodu na Mars a na světě, jako je Jupiter’s Moon Europa. Zjistili, že některé energetické částice by to mohly způsobit pod povrchem. Jakmile tam, paprsky by pak rozložily stávající molekuly vody a uvolnily elektrony v procesu zvaném elektrolýza. To by mohlo potenciálně generovat dostatek energie na podporu-a možná dokonce i na trh-život.
Vědci předpověděli, že Saturnův ledový měsíc Enceladus má nejvyšší potenciál pro podporu života, následovaný Marsem a Evropam. Astrobiologové plánují v nadcházejících letech těsněji studovat tyto světy, pomocí údajů z dalekohledů, jako je velké milimetrové/submilimetrové pole a sondy jako Atacama NASA‚s Clipper Europakterý je v současné době na cestě k Jovian Moon.
Nová studie však má také důsledky pro hledání života mimo naše sluneční soustava „Tento objev mění způsob, jakým přemýšlíme o tom, kde by mohl existovat život,“ řekl Atri ve svém prohlášení.
