Příběh zatím: Ve středu (23. července 2025) ve středu (23. července 2025) v oznámení Mezinárodního soudu (ICJ) uvedl, že země a území jsou povinny bojovat proti změně klimatu prostřednictvím úsilí o to nejlepší ze svých schopností. Podle jednomyslného poradního názoru ICJ uvedl, že rostoucí teploty a extrémní povětrnostní události, způsobené kvůli změně klimatu vyvolané člověkem, vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti a při riskování lidského života a zdraví.
Podle ICJ je odpovědností států chránit klimatické systémy a prostředí Země před antropogenními skleníkovými plyny (GHG) a omezit globální oteplování.
Jaký je poradní názor?
Poradní stanovisko ICJ je nezávazné právní poradenství doručené Mezinárodním soudem, které požaduje Organizace spojených národů nebo jejích specializovaných agentur o konkrétních záležitostech.
Poradní stanovisko ICJ je obvykle odrazem toho, co je třeba provést podle mezinárodního práva.
Přestože jsou tyto názory nesouvisející, mají podle OSN „právní váhu a morální autoritu“.
Jaké jsou údaje o názoru?
ICJ se domníval, že je povinností států zabránit poškození životního prostředí podle obvyklého mezinárodního práva a že státy musí snížit emise skleníkových plynů a chránit práva současných a budoucích generací.
Změna klimatu představuje „naléhavou a existenciální hrozbu“, uvedl soud. Jeho názor se silně spoléhá na pozorování mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), mezinárodního vědeckého orgánu pod OSN, který shromažďuje a organizuje důkazy o změně klimatu.
Soud zdůraznil, že na základě náležité péče jsou země povinny snížit své emise skleníkových plynů a podpořit zranitelné země. Due diligence nekončí při přijetí opatření, ale také zahrnuje „určitou úroveň bdělosti v jejich vymáhání a výkon administrativy“.
Rovněž poznamenal, že národní příspěvky, které jsou na úrovni země na cestě k dosažení emisí čistého nula, spadají pod zásadu náležitosti a že členské státy by měly zajistit, aby tyto cíle představovaly jejich „nejvyšší možné ambice“.
Strany mají také povinnost udělat maximum k dosažení těchto cílů.
Podle ICJ není opatření v oblasti klimatu založena na žádném zákonu, ale je to spíše směsí ustanovení mezinárodního práva, jako je Charta OSN, a mezinárodní smlouvy, jako je Kjótský protokol, Úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížská dohoda, a mimo jiné, a že by měly ovlivnit akce, které členské státy podniknou k ochraně prostředí.
Tyto tři mezinárodní dohody jsou právně závazné.
Ačkoli stanovisko poznamenal, že není odpovědností soudu za stanovení individuální odpovědnosti za poškození klimatických systémů, přidala právní důsledky vyplývající z porušení mezinárodních dohod může vést k ujištění a zaručuje, že takové činy budou zastaveny a neopařeny, a také plné reparace do postižených států.
Soud uvedl soud také země a území, podle mezinárodního práva pro lidská práva k ochraně klimatických systémů a dalších částí životního prostředí.
ICJ podle svého názoru také uznal lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné prostředí.
„V posledních třech desetiletích se jedná o klimatických jednáních OSN, aby rozhodně řešila změnu klimatu, ale názor ICJ zmocní soudy, aby státy byly odpovědné za slabé klimatické opatření a podpořily zranitelné země v prosazování spravedlnosti v oblasti klimatu prostřednictvím soudních sporů a jednání,“ uvedla Lavanya Rajamani, profesorka environmentálního práva na univerzitě v Oxfordu.
Jak ICJ doručil tento názor?
Valné shromáždění OSN formálně požádalo o stanovisko ICJ dne 29. března 2023, včetně povinností států podle mezinárodního práva chránit životní prostředí hlavně před emisemi skleníkových plynů a právní důsledky, že tak neučiní.
Semena této diskuse však byla zaseta před lety, když skupina právnických studentů z University of South Pacific zahájila v roce 2019 kampaň za poradenství v oblasti klimatu spravedlnosti od ICJ.
To vedlo k vytvoření studentů Pacific Islandu bojující proti změně klimatu, místního hnutí pro mládež. Světová mládež pro spravedlnost pro klima spojilo síly s hnutím v roce 2020.
V roce 2021, Vanuatu – malý ostrovní rozvíjející se stát v jižním Tichém oceánu – uvedl, že povede diplomatický proces k budování podpory mezi národy pro usnesení UNGA, který hledá poradenství v oblasti klimatu ICJ.
Vanuatu byl nepřiměřeně ohrožen změnou klimatu a vedl mnohonásobné globální úsilí o řešení účinků.
V roce 2022 se více než 1 500 organizací občanské společnosti připojilo k Vanuatuově diplomacii pro poradenské stanovisko ICJ.
Co je zákonnost názoru?
Zatímco poradní stanovisko je legálně nezávazné, může stále ovlivnit soudní rozhodnutí a výkonnou akci.
„Poradní stanovisko může pomoci při rozvoji mezinárodního environmentálního práva, zejména pokud jde o povinnosti států a důsledky porušení práva,“ uvedl právník v oblasti životního prostředí Ritwick Dutta.
„V současné době jsou mezinárodní environmentální úmluvy slabé ohledně právních důsledků újmy a porušování. Dále, poradenské stanovisko, zdůrazněním propojení mezi smlouvami o změně klimatu a jinou environmentální úmluvou, jako je úmluva o biologické rozmanitosti a úmluvu OSN o mořském právu, by USA mohly přimět, aby konečně ratifikovaly tyto smlouvy, které se po celá léta vyhýbaly.“
Co znamená názor pro Indii?
Názor do značné míry hovoří spíše o ochraně klimatických systémů než o zaměření pouze na emise uhlíku.
„Tento posun nad“ uhlíkovou posedlost „by znamenalo, že opatření k řešení změny klimatu musí být v souladu s ochranou klimatických systémů – řeky, pastviny, lesy, oceány a práva lidské i přírody,“ řekl pan Dutta.
„Úzké zaměření na klima vedlo k soudnímu rozhodnutí v Indii, jako je ten na Velkém indickém Bustardu, kde Nejvyšší soud zdůraznil potřebu podporovat obnovitelné zdroje energie pro splnění cílů klimatu, ale podkopal zachování biologické rozmanitosti.
„Jak to vidím, boj proti změně klimatu bude nyní o tom, aby státní a soukromé subjekty odpovědly za porušení své povinnosti zabránit újmě pro lidi a také životní prostředí.“
Ačkoli historicky Indie významně nepřispěla k emisím skleníkových plynů, v současné době je to třetí největší emitor skleníkových plynů. Nadále také používá uhlí jako svůj primární zdroj energie, ale má ambiciózní plány na přechod. Indie se zavázala dosáhnout emisí čistého nula do roku 2070.
„Oficiální pozice Indie je, že se přesune od uhlí k čistším způsobům výroby elektřiny. Názor ICJ tedy není v rozporu s státem Indie v uhlí,“ tvrdí pan Dutta.
„V čestném prohlášení podaném před Nejvyšším soudem v. MK Ranjitsinh v. Union of IndiaMinisterstva moci, životního prostředí a nové a obnovitelné energie se kategoricky zaujala postoj, že závislost uhlí je proti ekonomickému zájmu národa také nepříznivý dopad na zdraví občanů. “
Tento názor neznamená, že by se použití fosilních paliv mělo zastavit, ale že jeho použití by mělo být racionalizováno zaměřením na energetickou účinnost a snižováním dotací, „zejména pokud jde o ty, kteří nejsou chudí,“ dodal pan Dutta.
„Navzdory svým nízkým emisím na hlavu a značné výzvy v oblasti přístupu k energii, jako hlavní emitor uhlíku s rostoucími energetickými požadavky, bude Indie bezpochyby čelit zintenzivňovanému tlaku, aby zvýšila jeho ambice a urychlila svůj přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii,“ uvedl Harjeet Singh a zakládající ředitel Sahat Sampada Climate.
„Jednotný přístup ICJ k diferencované odpovědnosti, který může zpochybnit statickou povahu„ rozvinutého “nebo„ rozvoje “na základě současných okolností, přímo zpochybňuje tradiční indické stanovisko, jak omezit jeho klimatické odpovědnosti založené pouze na historických klasifikacích.“
„To vyžaduje pečlivou rekalibraci indické globální klimatické diplomacie. Je však důležité si uvědomit, že primární a převažující odpovědnost za klimatickou krizi, včetně povinnosti za významné snižování emisí a finanční podpory, jednoznačně zůstává s rozvinutými národy kvůli jejich nepřiměřeným historickým emise a většímu schopnostem,“ dodal Singh.
