První víkend tohoto měsíce se Mount Everest (na tibetské straně) stal dystopickým: okolí hory zasáhla náhlá vánice, přívalové sněžení a údery blesků, uvěznění tisíce turistů kteří byli postupně zachráněni za pomoci místních vesničanů plahočících se sněhem po kolena. V jiných částech Himálaje ve stejnou dobu prudký liják a sněžení vedly k záplavám a sesuvům půdy, které zabily desítky obětí v Nepálu a Darjeelingu.
Toto je nejnovější z řady katastrof v Himalájích, které jen přibývají: z 687 katastrof, které země zažila v letech 1900 až 2022, bylo až 240 v Himalájích, podle studie z roku 2024. Down To Earth (DTE) zpráva. Zahrnují výrony ledovcových jezer, sesuvy půdy, záplavy, lesní požáry a zemětřesení. V letech 1902 až 1962 zaznamenal region pouze pět katastrof.
Propastně chudý
„Od té doby došlo k rychlému nárůstu počtu katastrof z dekády na desetiletí. V letech 1963-1972 region ohlásil 11 katastrof, po nichž následovalo 13 katastrof v letech 1973-82. V posledním desetiletí (2013-2022) došlo k nejvyššímu počtu katastrof, 68,“ a na všechny katastrofy připadalo 44 % katastrof v Indii. DTE zpráva vysvětlena.Cituji údaje NASA o sesuvech půdy, DTE řekl: region zažil v letech 2007 až 2017 1121 sesuvů půdy.
„Přišel jsem do Himálaje asi 20krát, ale nikdy jsem nezažil takové počasí,“ řekl dlouholetý turista Dong Shuchang (27) BBC. Klimatické změny skutečně činí toto seismicky zranitelné pásmo stále nepředvídatelnějším: region zažívá „rychlejší tempo oteplování, než je celosvětový průměr, v rozmezí od 0,15º do 0,60º C za dekádu“, podle článku zveřejněného loni v roce Springer Nature.
Proč tedy máme v jednom z nejnestabilnějších regionů světa tak propastně nízký počet EWS, praktického zmírňovače katastrof, který předpovídá události a zachraňuje životy?
Pomoc AI
Vzhledem k tomu, že recenzované studie předpovídají prohlubující se krizi v Himalájích, existuje zjevně naléhavá potřeba EWS pro hrozící zemětřesení, sesuvy půdy, sněhové bouře, záplavy v jezerech, extrémní teploty v tomto bouřlivém pohoří, které zahrnuje 12 indických států a území Unie.
S ohledem na naprostý rozsah problému „musíme nainstalovat mnohem více EWS, jeden v každém údolí, napříč celým himálajským obloukem (skutečně existují případy přeshraničních záplav),“ řekl glaciolog Argha Banerjee pracující na himálajských ledovcích v IISER Pune. Hinduisté. „Nemáme domácí levný EWS, který by byl odolný vůči povětrnostním vlivům, snadno se instaloval a provozoval (místními lidmi), používá více vstupních parametrů (in-situ a vzdálený), přenáší živá data (mnohá z těchto údolí jsou vzdálená, mimo dosah mobilní sítě.“
Funkční systém včasného varování může jednoznačně zachránit životy, řekl.
S monitorováním 2 400 km jsou problémy dosah: drony mají problém s měřítkem a „jsou dobré pouze pro lokalizované studie a těžko létají v zaledněných, větrných a drsných himalájských podmínkách,“ řekl Dr. Banerjee.
Ale modely umělé inteligence (AI), dodal, by jistě mohly pomoci při transformaci živých dat na důvěryhodné varování. Existuje prostor pro satelitní použití, ačkoli satelitní spojení jsou velmi drahá a nemusí být škálovatelná. „Existuje pro ně určitý prostor, ačkoli sběr dat ze satelitů musí být rychlý.
Per Dr. Banerjee: „Je důležité zapojit a vyškolit místní lidi, aby udržovali, provozovali EWS a také reagovali na varování.“
Mapa nebezpečí
Byly odvráceny slibné precedenty himálajských katastrof: nedávnému zhroucení ledovce/toku trosek ve vesnici Blatten ve švýcarských Alpách bylo zabráněno, aby propukl v humanitární krizi, když pastýř zavolal do vesnice po proudu řeky a zachránil stovky životů.
Vědci z Čínské akademie věd publikovali v roce 2022 článek o tom, jak vytvořili EWS pro záplavy ledovcových jezer (GLOF) v Cirenmaco, vysoce rizikovém ledovcovém jezeře v centrálním Himálaji s použitím bezpilotní lodi.
EWS „předchází ztrátám na životech a snižuje ekonomické a společenské dopady katastrof,“ autoři článku publikovaného v International Journal of Disaster Risk Reductionnapsal. Skládal se z monitorování změny hladiny jezera, posunutí konce morény, kolapsu ledu a odtoku po proudu. Data lze přenášet přes satelity a mobilní síť do datového centra.
Byla vytvořena mapa ohrožení hloubky a rychlosti záplavy a převedena do čtyř úrovní intenzity.
„V budoucnu se lze při sestavování této mapy nebezpečí spolehnout na dokonalejší a přesnější výsledky simulace, která má důsledky pro určení evakuačních míst v oblastech po proudu, výstavbu zařízení pro prevenci a zmírnění GLOF a implementaci opatření ekonomického rozvoje,“ uvádí se v dokumentu.
Není prioritou
Vinod Kumar Gaur, seismolog z Bengaluru a bývalý ředitel Národního ústavu pro geofyzikální výzkum, se úzce podílí na implementaci tří EWS, z nichž třetí je stále v základní fázi týkající se průtrží mračen. Jeden z nich byl nedávno financován ministerstvem životního prostředí s cílem vytvořit operační systém, který bude poskytovat předběžná upozornění na krupobití v subkilometrovém měřítku (několik set metrů) správcům jabloňových sadů v Uttarakhandu a Himáčalu.
„Systémy jsou založeny na sloučení místních dat a předpovědí podporovaných umělou inteligencí a na přísně zmenšeném atmosférickém modelu v místním měřítku se schopností zachytit místní povrch země a hydrometeorologické procesy,“ řekl Dr. Gaur.
Ve skutečnosti není čas ztrácet čas: studie publikovaná v loňském roce v časopise Změna klimatu předpovídali, že 90 % Himálaje zažije sucho trvající déle než rok, pokud se globální oteplení zvýší o 3º C. Podle nedávné zprávy OSN jsme pro tento scénář získali vodítka ze skutečnosti, že divoká zvěř je zde uvězněna ve „nadmořské výšce“, protože oteplující se pohoří vytlačuje jeleny pižmové a sněžné pstruhy do vyšších poloh.
Himalájským katastrofám není přikládána priorita, kterou by si zasloužili: buď vědci, inženýři, finanční agentury, průmysl nebo politici v centrálních a místních úřadech, řekl Dr. Banerjee. „Myslím, že to himálajští lidé potřebují a je to naléhavá potřeba. Mělo by to být národní prioritou.“
Publikováno – 28. října 2025 12:36 IST
