Více než 300 000 případů uštknutí hadem se každoročně vyskytují v Africecož mělo za následek nejméně 7 000 úmrtí, stejně jako četné amputace a zranění. Nyní vědci vynalezli nový antijed na bázi nanobody, který je slibný proti 17 nebezpečným africkým druhům hadů.
Až dosud byly základem léčby antijedy vytvořené vystavením koní konkrétním jedům a následnou izolací ochranných protilátek z krve zvířat. Tyto tradiční protijedy mohou příležitostně způsobit u pacientů alergické reakce a jsou účinné pouze proti jednomu nebo několika příbuzným hadím druhům.
Juan CalveteŘeditel Evolutionary and Translational Venomics Laboratory v Biomedicínském institutu ve Valencii, který se na studii nepodílel, řekl, že nový antijed na bázi nanobody je „pozoruhodným pokrokem ve vývoji syntetických protijedů.“ Poznamenal však, že ve své současné podobě může být výroba protijedu nákladná, a tudíž náročné na použití v chudších regionech.
K vytvoření nového protijedu vědci vystavili alpaku a lamu jedům z 18 afrických hadů, včetně kobry, mamby a rinkhalů. Tyto hadí jedy jsou silné a mohou způsobit vážné problémy, jako je paralýza a poškození tkání, a také obsahují rozmanitou škálu toxinů.
Lama a alpaka vystavené jedu produkovaly speciální, drobné protilátky, známé jako nanobody. Kompaktní velikost těchto nanoprotilátek jim umožňuje rychle difundovat přes tkáně a vázat toxiny na těžko dostupná místa v těle, poznamenali autoři studie.
Vědci odebrali krev zvířat a použili techniku k nalezení nanobodies, které dobře ulpívají na různých toxinech jedu. Nanobody, které se nejúčinněji zachytily, byly poté vyrobeny v laboratoři a testovány na jejich schopnost blokovat účinky jedů. Nakonec bylo osm těchto zkonstruovaných nanoprotilátek spojeno do výkonné směsi, aby vznikl nový protijed.
V laboratorních testech na myších toto nanobody sérum zabránilo smrti 17 z 18 cílových hadích jedů; jed východní mamby zelené (Dendroaspis angusticeps) byl jediný, který nebyl zcela neutralizován. Další analýzy naznačovaly, že protijed neutralizoval sedm rodin toxinů nalezených v jedech a že snížil poškození tkáně jedy, o kterých je známo, že zabíjejí buňky.
Protijed překonal běžně používaný protijed navržený tak, aby cílil na více toxinů: Myši, kterým byla podávána směs nanobody, přežily více jedů s méně symptomy než myši léčené tradičním sérem na bázi koňských protilátek.
„Hlavním pokrokem naší práce je ukázat, že účinný rekombinantní protijed lze vyrobit s překvapivě malým počtem nanoprotilátek, které překonávají ty stávající,“ autor studie. Andreas Hougaard Laustsen-Kielbiotechnolog na Technické univerzitě v Dánsku, řekl Live Science v e-mailu. Nový protijed byl lepší v prevenci jak smrtelných účinků, tak poškození tkání a teoreticky by mohl být „produkován ve velkém měřítku v bioreaktorech, nezávisle na hadech a koních,“ řekl.
Další kroky zahrnují testování účinků protijedu na větších zvířatech, aby se odhadlo, jakou dávku by člověk mohl potřebovat, a optimalizoval proces pro zvýšení produkce. „Některá z těchto nanoprotilátek a nová nanobody také testujeme proti jedům asijských kobrí, abychom vyvinuli koktejly s širším druhovým pokrytím a geografickým významem,“ řekl Laustsen-Kiel.
Myšlenka širokospektrálního – nebo dokonce „univerzálního“ – protijedu se nedávno prosadila. Pozoruhodná studie z roku 2025 zveřejněná v časopise Buňka použili lidské protilátky z přeživšího hadího uštknutí k ochraně myší před mnoha jedy kobry a mamby. Praktické a ekonomické překážky však přetrvávají k vývoji takového protijedu a jeho výrobě za dostupné ceny a škálovatelnosti.
Calvete nazval nový jed nanotěles významným pokrokem, ale varoval, že požadavky na dávkování u lidí mohou věci zkomplikovat. „Terapeutická dávka k léčbě otrav od všech cílových hadů by mohla vyžadovat až 50 gramů nanoprotilátek,“ navrhl. (To znamená, že testy k oficiálnímu určení dávkování u lidí musí být ještě provedeny.)
Dodal, že zlepšení farmakokinetiky protijedu – tedy toho, jak léčba interaguje s lidským tělem – by pravděpodobně zvýšilo výrobní náklady nad rámec toho, co bylo vidět v této studii proof-of-concept. „Nejmocnější ze všech ‚omiks‘ – ekonomie – může opět představovat nepřekonatelnou překážku v boji proti těm nejvíce opomíjeným tropickým chorobám,“ uzavřel.
Teoreticky by nová směs nanotěles mohla představovat slibný krok směrem k bezpečnějším, škálovatelným terapiím hadího uštknutí, ale další testování, optimalizace výroby a regulační validace budou klíčové pro to, aby se dostala k lidským pacientům.
Tento článek je určen pouze pro informační účely a není určen k poskytování lékařské pomoci.
