Po pětiletém studiu Indie nabízí holandský tým technologii pro výrobu potravin bez pesticidů
Indický zahradnický sektor je připraven získat hi-tech podporu poháněnou umělou inteligencí pro přesnost, protože nizozemská vláda se pustila do společného projektu v Indii, který má pomoci produkovat potraviny bez pesticidů v nejmodernějších skleníkových domech, které se zaměřují na úsporu vody a energetickou účinnost.
Iniciativa se zaměřuje na technologie a postupy, které pomáhají produkovat potravinářské plodiny způsobem odolným vůči klimatu. Nizozemský zahradnický sektor vytvořil konsorcium HortiRoad2India, partnerství veřejného a soukromého sektoru, aby pokračovalo ve své iniciativě v Indii. Konsorcium je nyní připraveno navázat spojenectví se zúčastněnými stranami v Indii.
Indický požadavek
Tiffany Meijer, projektová manažerka pro mezinárodní obchod v nizozemském zahradnictví a spoluvedoucí HortiRoad2India, říká, že nizozemský tým strávil posledních pět let pochopením indických požadavků, na základě kterých byl připraven komplexní balíček.
Desh Ramnath, ředitel a koordinátor HortiRoad2India, zdůrazňuje, že přichází s pragmatickým a holistickým přístupem, říká, že by to zahrnovalo technologické konzultace, vzdělávání, školení a propojení trhu. „Dokonce jsme vytvořili finanční modely s indickými bankami společně s nizozemskou vládou,“ říká.
Podle něj by nizozemský balíček nabídl středně technologické a high-tech skleníkové technologie, které zahrnují stavbu skleněných domů namísto konvenčních polyhousů pro vysokou účinnost a odolnost vůči klimatu. Volba polyhousů středních nebo vyspělých technologií by však závisela na povaze plodin, které se mají pěstovat. Zatímco jahody, barevné papriky, cherry rajčátka, mikrozeleniny a salát jsou navrženy pro pěstování v hi-tech sklenících, pěstování rajčat lze ideálně provádět ve středně technologických sklenících, vysvětlil.
„Tato technologie je ekologicky a finančně udržitelná, protože používáme o 96 % méně vody ve srovnání s pěstováním na otevřeném poli a získáváme 30krát vyšší výnos (v porovnání s rajčaty). Upouštíme od používání pesticidů a škůdce zvládáme pouze metodami biologické kontroly. Také nepoužíváme geneticky modifikované plodiny. Preferujeme hybridní odrůdy odolné vůči chorobám,“ říká. „Chceme vyrábět čisté potraviny, které není třeba mýt.“
Blízko měst
Hlavním záměrem je rozvíjet v blízkosti velkých měst seskupení vysoce hodnotných plodin produkujících skleníky, aby se minimalizovaly ztráty v dopravě, vysvětluje. „Nyní jsme v procesu zahájení projektů skleněných domů v Bengaluru, Chennai a Paňdžábu spolu s farmáři, kteří investují do infrastruktury,“ říká.
IM (Ivo) Meijer, senior manažer pro mezinárodní a ekonomické záležitosti na oddělení politiky/ekonomiky nizozemské vlády, podporuje model založený na klastrech a poukazuje na to, že v Indii se kvůli ztrátám po sklizni plýtvá velkým množstvím potravin. Nizozemská iniciativa by se také zaměřila na vytvoření řetězce chladírenských jednotek, aby se tomu zabránilo.
Nizozemský generální konzul pro jižní Indii Ewout de Wit říká, že navrhovaná iniciativa nejen pomůže zajistit dostupnost čistých potravin bez pesticidů pro spotřebitele, ale také zajistí udržitelné příjmy zemědělcům. Proměnilo by to zemědělství v techničtější profesi a vytvořilo by více pracovních míst ve venkovských oblastech, říká. „S touto technologií můžete založit výrobní jednotky v blízkosti přístavů, trhů, spotřebních center nebo jakéhokoli místa, které je ideální pro export,“ zdůrazňuje.
Nedaleko Bengaluru
Ramakrishna, farmář, který se chystá postavit hi-tech skleník s holandskou spoluprací v Bengaluru na pěstování jahod, v současné době pěstuje ovoce na 12 akrech půdy v Malur prostřednictvím své společnosti The Bangaluru Berry Company, která spotřebitelům umožňuje sbírat bobule na poli.
„Podařilo se mi vypěstovat kvalitní bobule, po kterých je vysoká poptávka. Lidé chodí na naši farmu a sbírají bobule. Ale v současnosti je moje produkce sezónní a nejsem schopen uspokojit poptávku. Zkouším proto holandskou metodu, abych zvýšil svou produkci,“ říká pan Ramakrishna, strojní inženýr, který před několika lety opustil práci v IT a stal se farmářem.
Pieter Jan Robbermont, nizozemský podnikatel, říká, že iniciativa by pomohla dosáhnout transformace z hlediska technologie a udržitelnosti. Navrhuje, aby vedoucí podniků v Indii, zejména IT podnikatelé, uvažovali o investicích do těchto skleníků, aby se indické zahradnictví stalo udržitelnějším.
Publikováno – 31. října 2025 15:48 IST
