Nejrůznější značky medu jsou vidět v supermarketu ve Vídni v Rakousku 3. dubna | Foto kredit: AFP
V laboratoři v rakouské horské provincii Tyrolské provincie vědci testují DNA asi 100 vzorků medu měsíčně, aby se dozvěděli o jejich složení – a v některých případech určili, zda byly falšovány.
S falešnými medovými záplavami a jen několika evropskými laboratořemi probíhajícími takovou analýzou začala malá rakouská společnost Sinsoma nabízet testy před dvěma lety.
„Pro medový trh je to opravdu něco nového,“ řekla Corinna Wallinger, vedoucí prodeje v Sinsoma.
Je nezbytné, aby se technologie „vždy posunula vpřed – stejně jako padělatelé“, dodala.
Med nemůže mít ingredience, jako je voda nebo levné cukrové sirupy – které by mohly zvýšit jeho objem – přidanou k němu, podle legislativy EU.
Testy však ukázaly, že je to běžná praxe.
Mezi lety 2021 a 2022 bylo 46% medu testováno při vyšetřování EU, když vstoupil do bloku, označen jako potenciálně falšovaný, a to ze 14% v období 2015–17.
Z podezřelých zásilek bylo 74% čínského původu.
Ohrozilo živobytí včelařů
Rakouská agentura pro bezpečnost zdraví a potravin), která se snaží lépe detekovat podvody, použila letos poprvé testování DNA a stále hodnotí výsledky.
Evropský řetězec supermarketů Spar také nařídil testy DNA pro svůj med.
Řetězec položil své meyys – sundal police koncem minulého roku v Rakousku k testování – zpět poté, co prošli testy DNA a další analýzu.
Kromě podvádění spotřebitelů, falešný med ohrožuje živobytí včelařů, kteří se snaží konkurovat mnohem nižším cenám dováženého medu – často smíchaného z různých zemí – a požadují efektivnější testování.
„Nemáme vůbec šanci,“ řekl Matthias Kopetzky, majitel Wiener Bezirksimkerei, který se stará o 350 úlů ve Vídni, když kolem něj včely bzučely na louce s výhledem na hlavní město.
Zatímco Evropská unie je po Číně nejlepším producentem medu na světě, je také druhým největším dovozcem po Spojených státech.
Většina dovozů medu Bloc pochází podle údajů EU z Ukrajiny, Číny a Argentiny.
Směrnice EU přijatá v loňském roce stanoví, že medové štítky z poloviny roku 2026 musí podrobně popisovat země původu, na rozdíl od pouhého odkazování na „směs mezery EU a mimo EU“.
Včelaři jako Kopetzky doufají, že nové pravidlo zvýší povědomí spotřebitelů.
Brusel také zřídil skupinu odborníků s mandátem až do roku 2028, aby „harmonizoval metody pro detekci falšování v medu a sledoval produkt zpět k producentovi nebo dovozci sklizně“.
Přísný proces
Rakouský Sinsoma se specializoval na testování DNA.
„Med je plný stop DNA, informací z prostředí, kde včely shromáždily nektar. Každý med má jedinečný profil DNA,“ řekl Wallinger.
Když vzorek medu postrádá širokou škálu stop DNA nebo například obsahuje vysoký podíl stop DNA z rýže nebo kukuřice – které včely nejsou často – to znamená, že med není skutečný, dodala.
Sinsoma, spoluzakládaná Wallingerem v roce 2018, nyní zaměstnává asi tucet lidí pracujících v malé laboratorní místnosti a sousedních otevřených kancelářských prostorech v tichém městě Voels poblíž Innsbruck.
Sinsoma účtuje včelařům 94 EUR (103 $) za základní závody na cílení na test DNA – asi polovina toho, co by klasický pylový test normálně stál, řekla.
Pro profil DNA dostávají včelaři také QR kód, který umožňuje spotřebitelům přesně vidět, které druhy rostlin včely, které vyrábějí med, navštěvovaly, řekla.
Odborníci varují, že metoda DNA může detekovat určité typy podvodů, ale ne všechny, a že k zajištění důvěryhodných výsledků je nutný přísný proces validace.
Wallinger uznal potřebu standardizace metod, ale řekl, že to bude trvat čas.
„Je to vždy poněkud problém – a to je také případ úrovně EU,“ řekla.
„Pokud vždy počkáte, až můžete použít standardizovanou metodu k odhalení falešného medu, pak vždy zaostáváte za tím, co padělatelé dělají.“
Publikováno – 28. dubna 2025 02:29
