Domorodí obyvatelé zaplnili ulice, brázdili vodní cesty a protestovali v srdci místa konání, aby jejich hlasy byly slyšet během rozhovorů OSN o klimatu, které jim měly dát hlas jako nikdy předtím na výroční konferenci.
Jak rozhovory nazvané COP30 skončily v sobotu (22. listopadu 2025) v Belemu v BrazíliiDomorodí lidé se zamysleli nad tím, co pro ně konference znamenala a zda byli vyslyšeni.
Brazilští vůdci velmi doufali, že summit, který se koná v Amazonii, posílí moc lidí, kteří obývají zemi, a ochrání biologickou rozmanitost největšího deštného pralesa na světě, což pomáhá odvrátit změnu klimatu, protože jeho stromy absorbují uhlíkové znečištění, které ohřívá planetu.
Mnoho domorodých obyvatel, kteří se rozhovorů zúčastnili, se cítili posíleni solidaritou s kmeny z jiných zemí a někteří ocenili malá vítězství v konečném výsledku. Ale pro mnohé rozhovory zaostávaly za zastoupením, ambicemi a skutečnými kroky v otázkách klimatu, které ovlivňují domorodé obyvatelstvo.
„Bylo to COP, kde jsme byli viditelní, ale neměli jsme moc,“ řekla Thalia Yarina Cachimuel, Kichwa-Otavalo členka A Wisdom Keepers Delegation, skupiny domorodých lidí z celého světa.
První odstavec hlavního politického textu uznává „práva původních obyvatel, jakož i jejich pozemková práva a tradiční znalosti“.
Taily Terena, domorodá žena z brazilského národa Terena, řekla, že je šťastná, protože text poprvé výslovně zmínil tato práva.
Mindahi Bastida, člen otomisko-toltécké delegace A Wisdom Keepers Delegation, však řekl, že země měly více usilovat o dohody o postupném vyřazování paliv, jako je ropa, plyn a uhlí, „a nevidět přírodu jako zboží, ale vnímat ji jako posvátnou“. Několik zemí prosazovalo plán na omezení používání fosilních paliv, která při spalování uvolňují skleníkové plyny, které ohřívají planetu. Sobotní konečné rozhodnutí vynechalo jakoukoli zmínku o fosilních palivech, takže mnoho zemí zklamalo.
Brazílie také spustila finanční mechanismus, kterému mohly země přispět, což mělo pomoci motivovat národy se spoustou lesů, aby tyto ekosystémy zůstaly nedotčené.
I když iniciativa obdržela peněžní přísliby od několika zemí, projekt a myšlenka vytvoření trhu s uhlíkem jsou falešná řešení, která „nezastaví znečištění, pouze jej přesunou,“ řekl Jacob Johns, strážce moudrosti národů Akimel O’Otham a Hopi.
„Poskytují korporacím povolení pokračovat ve vrtání, spalování a ničení, pokud mohou ukázat na ofset napsaný na papíře. Je to stejná koloniální logika převlečená za klimatickou politiku,“ řekl Johns.
Od začátku konference měli někteří domorodí účastníci obavy, že viditelnost není totéž jako skutečná síla. Nakonec ten sentiment přetrval.
„To, co jsme viděli na tomto COP, je zaměření na symbolickou přítomnost spíše než umožnění plné a efektivní účasti domorodých národů,“ napsala Sara Olsvig, předsedkyně Inuitského Circumpolar Council, ve zprávě po skončení konference.
Edson Krenak, brazilský manažer skupiny za práva domorodců Cultural Survival a člen lidu Krenak, si nemyslel, že vyjednavači udělali dost pro to, aby navštívili lesy nebo porozuměli komunitám, které tam žijí. Také nevěřil, že 900 domorodých lidí, kterým byl umožněn přístup na hlavní místo, bylo dost.
Sonia Guajajara, brazilská ministryně pro domorodé národy, která je sama domorodým obyvatelstvem, formulovala úmluvu jinak.
„Je nepopiratelné, že jde o největší a nejlepší COP, pokud jde o účast domorodých obyvatel a protagonismus,“ řekla.
Zatímco rozhodnutí delegátů vyvolalo u některých domorodých účastníků pocit odmítnutí, mnozí uvedli, že se cítili zmocněni účastí na demonstracích mimo místo konání.
Když summit 10. listopadu začal, Paulo Andre Paz de Lima, amazonský domorodý vůdce, si myslel, že jeho kmen a další nemají přístup k COP30. Během prvního týdne on a skupina demonstrantů prolomili bariéru, aby se dostali dovnitř místa konání. Úřady rychle zasáhly a zastavily jejich postup.
De Lima řekl, že tento čin pomohl domorodým lidem zesílit jejich hlasy.
„Po prolomení bariéry jsme byli schopni vstoupit do COP, dostat se do Modré zóny a vyjádřit své potřeby,“ řekl s odkazem na oficiální oblast vyjednávání. „Přiblížili jsme se (k jednání), více se zviditelnili.“ Smyslem protestu na tomto COP nebylo jen upoutat pozornost nepůvodních lidí, ale bylo také zamýšleno jako způsob, jak domorodci spolu komunikovat.
Poslední noc před dosažením dohody vstoupila do místa konání malá skupina s transparenty, která protestovala proti případům násilí a ničení životního prostředí od nedávného zabití guaranského mladíka na jeho vlastním území až po navrhovaný projekt Prince Rupert Gas Transmission Project v Kanadě.
„Musíme se sejít, abychom se ukázali, víš? Protože nás potřebují slyšet,“ řekl Leandro Karai z Guarani v Jižní Americe o solidaritě mezi domorodými skupinami. „Když jsme spolu s ostatními, jsme silnější.“ Zpívali za stálého rytmu bubnu, sepjatými pažemi v řadě a pochodovali dlouhou chodbou COP k východu, čímž prolomili ticho v chodbách, protože vyjednavači zůstali uvězněni uvnitř.
Pak se vynořili se zvýšenými hlasy pod žlutou oblohou.
Publikováno – 23. listopadu 2025 09:46 IST
