Studie zjistila, že líbání sahá 21 milionů let zpět ke společnému předku lidí a dalších velkých lidoopů
Nová modelová studie naznačuje, že akt líbání mohl začít dávno předtím, než existovali moderní lidé.
Podle studie zveřejněné ve středu 19. listopadu v časopise se líbání táhne zhruba před 21 miliony let ke společnému předku lidí a dalších velkých lidoopů. Evoluce a lidské chování. Mezitím, Moudrý muž se pravděpodobně objevil asi před 300 000 lety.
„Je to poprvé, co někdo vzal širokou evoluční čočku, aby prozkoumal líbání,“ hlavní autor studie Matilda Brindleováevoluční biolog z Oxfordské univerzity, uvedl v prohlášení. „Naše zjištění přispívají k rostoucímu počtu prací, které zdůrazňují pozoruhodnou rozmanitost sexuálního chování vykazovaného našimi bratranci z primátů.“
Model líbání
Před datováním nejstarších polibků na světě definoval mezinárodní tým výzkumníků, co to znamená líbat. To bylo důležité, protože jiné akce z úst do úst v přírodě vypadají podobně jako líbání. Například matky orangutanů a šimpanzů přenášet rozžvýkanou potravu svým kojencům z úst do úst a ryby se zapojují do „polibkového boje“, aby prosadily dominanci nebo soutěžily o území. Nakonec vědci definovali líbání jako „neagresivní kontakt z úst do úst, který nezahrnoval přenos jídla,“ napsali v prohlášení.
Na základě této definice různé moderní primátů — včetně bonobů, goril, šimpanzů, orangutanů, makaků a paviánů — byli pozorováni při líbání.
Vědci pak použili statistickou metodu zvanou Bayesovské modelování k rekonstrukci evoluční historie líbání. Považovali líbání za biologickou vlastnost a testovali mnoho možných způsobů, jak se toto chování mohlo vyvinout, aby zjistili, jak je pravděpodobné, že se líbali také různí předkové. Spustili model 10 milionůkrát, aby se ujistili, že výsledky jsou silné a spolehlivé.
Došli k závěru, že líbání se vyvinulo kdysi u společného předka velkých lidoopů (Hominidae) někdy mezi asi 21,5 miliony a 16,9 miliony let.
Líbání však chybělo u rodů Macacina a Papionina (skupiny, které zahrnují makaky a paviány), což naznačuje, že líbání se u moderních druhů patřících do těchto skupin vyvinulo odděleně. Tým to určil extrapolací zpět v čase od chování moderních druhů k chování jejich společných předků.
Ačkoli je zapotřebí více důkazů, vědci uvedli, že líbání se mohlo vyvinout z praxe předžvýkání a přenášení jídla z matky na dítě. Toto praktické chování při sdílení jídla mohlo být přeměněno na to, co nyní známe jako líbání.
Jak to zapadá do dřívějšího výzkumu líbání
Zjištění, že se neandrtálci líbali nejen mezi sebou, ale i s moderními lidmi, není pro antropology zrovna novinkou.
„Nejsem si jistý, že současná studie přidává něco podstatně nového k našim znalostem tohoto chování u neandertálců,“ April Nowellpaleolitický archeolog a profesor antropologie na University of Victoria v Britské Kolumbii, který nebyl zapojen do studie, řekl Live Science v e-mailu.
Ale nová studie je v souladu s předchozími zjištěními. Nowell si toho všiml „zajímavý důkaz“ přišel v roce 2017když jiná výzkumná skupina porovnávala mikroby uchované v zubním plaku neandrtálce, který žil před 48 000 lety, s mikroby nalezenými v ústech moderních lidí. Tým dospěl k závěru, že neandrtálci a H. sapiens se mohli políbit, i když mikrobiální překrytí mohlo také odrážet sdílené jídlo nebo vodu, řekl Nowell, který nebyl součástí této studie.
Navíc to už víme H. sapiens a neandrtálci se pářili během zhruba 7000 let dlouhý pulstakže je možné, že k nějakému líbání došlo, když se to stalo, za předpokladu, že některé starověké chování při páření bylo podobné těm dnešním.
To znamená, že není jasné, jak rozšířené bylo líbání mezi našimi lidskými příbuznými. Protože líbání není mezi moderními lidmi univerzálním chováním – zabývá se jím jen asi polovina kultur – Nowell řekl, že stejná variabilita mohla existovat v minulosti. Pokud se neandertálci líbali, řekla, „pak to mohlo být chování, které některé neandertálské komunity provozovaly, zatímco jiné ne.“
Vědci si stále nejsou jisti, proč líbání přetrvává u tolika druhů, zejména s ohledem na potenciální nevýhody, jako je šíření nemocí. Jedna myšlenka je, že líbání pomáhá jednotlivcům zvýšit reprodukční úspěch. Například líbání potenciálního partnera může lidem pomoci změřit kvalitu partnera pomocí jemných chemických podnětů, které mohou poskytnout vodítka o celkovém zdraví člověka, genetické kompatibilitě, imunitním systému a složení jejich ústního mikrobiomu, napsali vědci v nové studii. Vědci také navrhli, že líbání posiluje sociální vazby a může dokonce prospívat imunitě tím, že umožňuje výměnu mikrobů.
