Teleskop Jamese Webba poprvé detekuje 5 „stavebních kamenů života“ v ledu mimo Mléčnou dráhu
Vědci poprvé objevili několik složitých stavebních kamenů života v ledu kolem hvězdy mimo ni Mléčná dráha.
Pomocí Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), výzkumníci objevili pět velkých sloučenin na bázi uhlíku kolem protohvězdy ve Velkém Magellanově mračnu, malé galaxii, která obíhá blízko Mléčné dráhy. Podle studie zveřejněné 20. Astrophysical Journal Letters.
„To, co jsme se naučili ve Velkém Magellanově mračnu, můžeme použít k pochopení těchto vzdálenějších galaxií z doby, kdy byl vesmír mnohem mladší,“ spoluautor studie Marta Sewilováastronom na University of Maryland a NASA‚s Goddard Space Flight Center, řekl v a prohlášení. „Drsné podmínky nám říkají více o tom, jak složitá organická chemie může probíhat v těchto primitivních prostředích, kde je pro chemické reakce k dispozici mnohem méně těžkých prvků, jako je uhlík, dusík a kyslík.“
V březnu 2024 výzkumníci nasměrovali JWST na vyvíjející se hvězdu nazvanou ST6 ve Velkém Magellanově mračnu. Pomocí přístrojů, které měří infračervené světlo, objevili v ledu kolem hvězdy pět komplexních molekul na bázi uhlíku: methanol, acetaldehyd, ethanol, methylformiát a kyselinu octovou.
Z pěti molekul byl dříve v protohvězdách mimo Mléčnou dráhu detekován pouze metanol. Kyselina octová, hlavní složka octa, nebyla nikdy předtím přesvědčivě nalezena ve vesmírném ledu.
„Před Webbem byl metanol jedinou komplexní organickou molekulou přesvědčivě detekovanou v ledu kolem protohvězd, dokonce i v naší vlastní galaxii,“ řekl Sewilo. „Výjimečná kvalita našich nových pozorování nám pomohla shromáždit obrovské množství informací z jediného spektra, více než kdy předtím.“
Vědci také našli signály, které by mohly být způsobeny chemickou látkou zvanou glykolaldehyd, i když k potvrzení jeho přítomnosti bude zapotřebí další studie. Glykolaldehyd může reagovat s jinými molekulami za vzniku typu cukru zvaného ribóza, důležité složky ribonukleové kyseliny (RNA), která je nezbytná pro život.
Nalezení tak složitých molekul ve Velkém Magellanově mračnu naznačuje, že chemické reakce na povrchu prachových zrn mohou produkovat složité molekuly i za drsných podmínek, uvedli vědci. V budoucích studiích tým plánuje hledat tyto a podobné molekuly kolem jiných protohvězd, a to jak v Mléčné dráze, tak v blízkých galaxiích.
„S tímto objevem jsme učinili významný pokrok v pochopení toho, jak se ve vesmíru objevuje složitá chemie, a otevíráme nové možnosti pro výzkum toho, jak vznikl život,“ uvedl Sewilo v prohlášení.
