Příběhy, jako je tento, nám nadále připomíná, že učebny jsou mikrokosy širšího světa

„Dozvěděl jsem se, že domov není místo, je to pocit,“ napsala autorka Cecelia Ahern, v lásce, Rosie.

Uprostřed dnešní vyhřívané debaty o imigraci v USA, s rodinami oddělenými, hraničními politizovanými a nespočet příběhů o vysídlení ztracených v hluku, jsem si opravdu užil čtení této tiché, ale hluboké perspektivy protiopatření. Domov, domov, debutový autor a ilustrátor Sibu TP je něžnou zkoumání identity, sounáležitosti a hlubokých souvislostí, které vážou rodiny napříč generacemi a geografiími. Tato krásně ilustrovaná obrázková kniha nabízí jemný, ale silný způsob, jak diskutovat o tématech kulturního dědictví, vysídlení a významu „domova“ s mladými čtenáři. Ať už je vaše dítě členem imigrantské rodiny nebo se jednoduše učí o různých kulturách, domov, domov poskytuje příležitost přemýšlet o rituálech, příchutích a vztazích, které formují jejich pocit sounáležitosti. Je to také cenný zdroj pro učitele Idaho, kteří se snaží splnit státní vzdělávací standardy pro rané ročníky.

Dorazilo léto a Ajesh je připraven strávit příštích několik měsíců v pohodlí své ložnice a vypije Chaiya, kterou pro něj má jeho máma. Ajesh se cítí jako doma nejvíce, když pije tento teplý mléčný čaj se svými rodiči, mimo vnější svět, díky kterému se často cítí jinak.

Pro mnoho dětí přistěhovalců je spojení s jejich předky kořeny zásadní pro podporu jejich pocitu sounáležitosti v tomto neustále se měnícím světě. Tento krásný a svěží příběh osvětluje dualitu domova a zkušenost ze života mezi dvěma kulturami.

Když však jeho rodiče oznámí, že jdou na výlet „zpět domů“ do Keraly v Indii, má Ajesh potíže s spojením s místem, které je pro něj tak neznámé. Lepivé teplo, přeplněné ulice a řádky členů rodiny, kteří se zdá, že znají jeho jméno, i když se nikdy nesetkali, ho dlouho po celý život a fyzické prostory, na které je zvyklý – to je, dokud není podáván Chaiya.

Tento srdečný příběh je o lidských částech domova a spojování s vašimi předky a každodenními rituály, které propojují a spojují každého z nás napříč vesmírem a více generacemi. Domov, autor domu, jehož celým názvem je Sibu Puthenveettil, je dítě první generace přistěhovalců, které strávilo hodně svých dětských let čmáraním a skicováním, sněním a představováním. Dnes vypráví své příběhy prostřednictvím obrázkových knih.

Učitelé Idahoan mohou začlenit domov, domov pro splnění standardů obsahu v anglickém jazyce, včetně literatury čtení (RL.1.1 – RL.3.3), mluvení a poslechu (Sl.1.1 – Sl.3.4) a psaní (W.1.3 – W.3.3). Studenti mohou analyzovat emoce charakteru, identifikovat témata sounáležitosti a rodinných tradic a porovnat své vlastní životní zkušenosti. Učitelé mohou usnadnit diskuse o kulturní identitě pomocí výzev, jako je „Co se cítíte jako doma? Jak rodiny sdílejí tradice?“ Konečně, studenti mohou psát osobní příběhy o svých vlastních rodinných rituálech nebo vytvořit fiktivní příběh o návštěvě nového místa, aby přinesli diskusi plné kruh.

Kromě toho mohou učitelé tyto spojení aplikovat na standardy obsahu Idaho pro sociální studia. Pro standard 1: Historie (K – 3) mohou učitelé instruovat studenty, jak prozkoumat své rodinné tradice a kulturní dědictví. Domov, domov, může učitelům pomoci v diskusi o tom, jak rodiny udržují spojení s jejich kořeny a odpovídají jejich lekcím o rodinné historii a migraci.

Pro standard 2: Geografie (K – 3), domov, domácí kontrastuje Ajeshovým životem ve Spojených státech s domovem své rodiny v Indii Kerala, což studentům umožňuje porovnávat prostředí, kultury a koncept „domova“ na mezinárodní úrovni.

Pro splnění standardu 4: Civics and Government (K – 3) mohou učitelé používat domov, domov k zavedení diskusí o rozmanitosti, respektování různých kultur a co to znamená patřit do komunity.

Cesta Ajeshova domů, domov, domov připomíná čtenářům, že domov není jen místo. Je to láska, tradice a malé okamžiky, díky nimž jsme se všichni cítili viděni a pečliví. Ať už ve známosti ložnice nebo rušného tepla rodinného shromažďování oceánů, domov je místo, kde lze najít osobní spojení. Dojemný debut psaní SIBU TP je oslavou vazby, které lidi vážou s jejich minulostí, přítomností a budoucností. Nabízí pohodlí a porozumění každému, kdo se někdy cítil chycen mezi dvěma světy.

Nápady na aktivitu ve třídě zahrnují výrobu a servírování Chaiya během diskuse o spojeních. Po přečtení příběhu mohou studenti každý sdílet tradici své rodiny a diskutovat o tom, jak se tradice cítí jako doma. Pro porovnání a porovnání jejich domovů s dvěma domovy Ajesh (Spojené státy a Indie) představují učitelé Venn diagram, kde každý student porovnává a porovnává své domovy s Ajeshovým domovem. Studenti mohou vytvořit kulturní umělecký projekt, kde představují objekt, jídlo nebo tradici, která jim představuje „domov“ prostřednictvím jejich spisů a kreseb.

V předchozím Sloupec Idaho Education NewsŘekl jsem,

Idaho se mění. Na webových stránkách Boise School District můžete kliknout na překlady v kantonštině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině, tagalogem, vietnamštině, korejštině, ruštině a hindštině. Učitelé v Idahu a Utahu mi řekli, že se setkali se studenty s 12 až 25 různými prvními jazyky a národními původy v jedné třídě. Boise’s Taft Elementary hostí studenty z více než 15 různých zemí, kteří mluví 13 různých jazyků a poskytují halal obědy dětem muslimské víry.

S rostoucí kulturní rozmanitostí Idaho poskytuje obrazový příběh domova domov jemný, ale smysluplný způsob, jak učit empatii, globální povědomí a rodinné dědictví. Začleněním do lekcí mohou učitelé splňovat státní standardy a zároveň pomáhat studentům ocenit řadu způsobů, jak lidé zažívají patřící. Příběhy, jako je tento, nám nadále připomínají, že učebny jsou mikrokosy širšího světa. Prozkoumáním Ajeshovy cesty mohou učitelé pomoci studentům pochopit, že domov není jen místo. Je to láska, tradice a spojení, které s sebou neseme.