„Velmi nové a velmi záhadné“: Neznámý druh olihně spatřil, jak se zahrabává hlavou dolů a předstírá, že je rostlinou
Vědci natočili dosud neviděný druh hlubinné chobotnice, jak se zahrabává hlavou dolů do mořského dna – chování, které u hlavonožců nebylo nikdy zdokumentováno. Zachytili bizarní scénu při studiu hlubin Clarion-Clipperton Zone (CCZ), propastné pláně v Tichém oceánu, která je zaměřena na hlubokomořskou těžbu.
„Skutečnost, že je to chobotnice a zakrývá se bahnem – je to román pro olihně a skutečnost, že je vzhůru nohama,“ hlavní autor Alejandra Mejía-Saenzhlubinný ekolog ve Skotské asociaci pro námořní vědu, řekl Live Science. „Nikdy jsme nic takového u žádných hlavonožců neviděli. … Bylo to velmi nové a velmi záhadné.“
Bylo vidět zakrývání bahnem a pohřbívání chobotnice a sépie obecnáa dokonce i v mělkovodní chobotnice druhy dříve. Toto chování však nikdy předtím nebylo zdokumentováno u hlubinných olihní – a nikdy vzhůru nohama.
„Bylo tak vzrušující a nečekané pozorovat zahrabávání v hlubinné chobotnici, něco, co nikdy předtím nebylo!“ spoluautor studie Bethany Flemingovávýzkumník z University of Southampton a National Oceanography Center ve Spojeném království, uvedl v prohlášení zaslaném e-mailem Live Science.
Maškaráda na mořském dně
K setkání došlo během projekt SMARTEXexpedice pod vedením Spojeného království, která měla zkoumat, jak může hlubinná těžba ovlivnit život v CCZ. Dálkově ovládané vozidlo (ROV) týmu natáčelo přes komerční průzkumnou oblast, když se pod ním objevila chobotnice s chapadly, která vypadala jako stébla skleněné houby nebo velké trubkové červy které tečou zdánlivě neúrodnou propastnou plání.
Nejprve chobotnice pod ROV, zdánlivě nevědomá o její existenci. Tehdy si vědci uvědomili, že jde o druh chobotnice kvůli jejím pohybům a tělesným rysům. Pak se však zdálo, že chobotnice zmizela z kamery.
„(Fleming) to poprvé viděl a řekl: ‚Počkejte chvíli, je tam skutečně ta chobotnice?‘ Protože jediné, co jsme viděli, byly dvě bílé věci, které trčely ven.“ řekl Mejía-Saenz.
Případ mizející chobotnice byl rychle vyřešen, když si vědci uvědomili, že se pohřbila sama. Z pozorování chobotnice tým věří, že se maskuje, a navrhuje potenciálně dva důvody, proč se zahrabala s vystrčenými chapadly: snažila se vyhnout predátorům, jako jsou zobákovité velryby nebo viděl korýše, svou oblíbenou kořist, jak se plazí kolem skleněných houbiček v okolí a napodobuje houby svými chapadly, aby přilákal svačinu. „Pomysleli jsme si, ‚dobře, když houba přitahuje korýše a chobotnice napodobuje houbu a jí korýše, to by dávalo smysl‘,“ řekl Mejía-Saenz.
Pokud je to správně, chobotnice možná používá strategii, kterou volají biologové maškaráda — vypadá jako nepoživatelný předmět, takže ho predátoři ignorují — v kombinaci s nástražnou pastí na kořist. V propasti chudé na potraviny by tento druh přepadení mohl být chytrým energetickým kompromisem, protože zvířata plýtvají méně energie čekáním na jídlo, které k nim přijde, než by ho honili, a to vše a přitom zůstávají neviditelní pro okolní hrozby.
Jim Barrystarší vědec z Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI) v Kalifornii, který nebyl zapojen do studie, souhlasil s tím, že chobotnice zřejmě napodobuje skleněné houby pozorované v CCZ. „Když se chobotnice chová jako šaráda, je podobná některým bezobratlých z mořského dna (houby, měkké korály, mnohoštětinatci), kteří obývají tuto oblast,“ řekl Live Science v e-mailu.
Proč jsou propastné olihně tak zřídka k vidění
Hluboké pláně jako CCZ pokrývají rozsáhlé oblasti mořského dna, přesto zůstávají jedním z nejméně prozkoumaných stanovišť na planetě. „Oceán je obrovský,“ řekl Mejía-Saenz a propastné pláně „jsou jednou z nejméně prozkoumaných částí oceánu.“
I v této poměrně dobře prozkoumané zóně tým širší průzkum zjistil právě 33 setkání hlavonožců přes zhruba 3 100 mil (5 000 kilometrů) tratí ROV. Tento nepatrný záznam pomáhá vysvětlit, proč chování, jako je maškaráda pokrývající bláto, vychází najevo teprve nyní.
„S ohledem na velmi omezená pozorování, která byla provedena v propastných hloubkách, nemusí být překvapivé objevit nový druh,“ řekl Barry. „Propastné chobotnice jsou velmi vzácné a ty s napodobujícím chováním jsou vědě ještě méně známé. …hlavním důvodem, proč toho o hlubokomořských hlavonožcích víme tak málo, je velmi omezené množství úsilí, které bylo vynaloženo na průzkum hlubin.“
Těžba do neznáma
Co dělá tuto jedinou chobotnici obzvláště znepokojující, je kde to bylo vidět. CCZ je primárním cílem pro navrhovaná hlubinná těžba niklu, kobaltu, manganu a dalších kovů používaných v bateriích.
„Důvodem, proč toho o CCZ víme tolik, je to, že na něm existují komerční zájmy,“ řekl Mejía-Saenz. K získání cenných nerostů by těžařská vozidla rozvířila oblaky sedimentů, které pokrývaly okolní život. „Narušení mořského dna by mělo negativní důsledky většinou pro tato zvířata,“ řekla. „Rozsah těchto následků stále nevíme.“
Barry řekl, že jsme stále více závislí na hlubokomořských zdrojích. V potenciálních těžebních zónách „je toho hodně v sázce,“ řekl, „a je nezbytné, abychom alespoň pochopili, jaký život obývá tato místa a jak jsou tato biologická společenství zranitelná vůči lidské činnosti.“
Bruce Robisonavědec z MBARI, který se na studii nepodílel, uvedl, že objevy, jako je tato chobotnice pokrytá bahnem, zdůrazňují limity našich znalostí.
„Hlubokomořské chobotnice jsou rychlé, hbité a ostražité, takže nám je umožňují vidět jen tehdy, když chtějí, nebo když je to prostě nezajímá,“ řekl Live Science v e-mailu. „Museli jsme pozorovat jen velmi malý zlomek jejich chování. Vždy je překvapivé dozvědět se o nové (pro nás) taktice, kterou mají chobotnice ve svých tricích.“
