Život Tazmin Brits prošel podivnými zvraty. Podivnější než životy většiny lidí. Na mistrovství světa mládeže v atletice v roce 2007 vyhrála oštěpařské zlato a prosadila se jako jedna z nejslibnějších vrhačů světa. Její oči byly upřeny na olympijské hry v Londýně v roce 2012. Tyto sny zhatila strašná autonehoda. Měla štěstí, že přežila. Ale bránila se. S větší tvrdostí než většina lidí.
Kriket dal Brits druhou směnu v životě, i když nemohla své postavení v jihoafrickém týmu léta upevnit. Uvažovala o tom, že skončí. Ale začátkem tohoto měsíce se 34letá žena stala první ženou v historii, která dosáhla pěti stovek ODI v kalendářním roce. Ta pátá stovka přišla na právě probíhajícím mistrovství světa, ve kterém Jihoafrická republika postoupila do semifinále. Výňatky z exkluzivního rozhovoru, který Britové poskytli Hinduisté:
Jak jste doposud našel zkušenosti z mistrovství světa v Indii?
Bylo to skvělé, kromě vedra a vlhkosti, ale na to jsme už zvyklí. Bylo úžasné, když jsme hráli proti Indii. Množství fanoušků, které tam skutečně bylo – to je to, co chcete na kriketových stadionech. Chcete je naplnit, zvláště ve hře žen. A vlastně nás také podpořili, což je docela fajn.
Letos jsi byl ve skvělé formě. Je to výsledek něčeho jiného, na čem jste pracoval?
Ano, pracovali jsme na několika věcech. Měli jsme také spoustu pálkovacích táborů. Snažím se stát více 360stupňovým hráčem, místo toho, abych byl jen (být) jednorozměrný. Stále si myslím, že se mám ještě hodně co učit, ale jsem rád, že se ta práce vyplácí.
Jak se díváte zpět na svých 171, kdy jste minulý měsíc nebyli proti Pákistánu v Lahore?
Snažil jsem se přemýšlet, co jsem v té hře vlastně dělal, ale byla to jedna z těch, kde to jen utíkalo. Chci říct, byl jsem obrácený úder švadleny; vždy trénujete ty údery, ale nikdy nemáte příležitost je udělat ve hře. Takže bylo hezké, že jsem to mohl udělat a vlastně přispět týmu.
Jaký to byl pocit, vydělat tři stovky v řadě?
Bylo to docela skvělé. Kéž bych tak mohl pokračovat. Bylo by hezké, kdybyste mohli vydělat stovku za každou hru. Ale jsem k sobě velmi kritický. Takže se na to vždy připravím. Snad se mi jich podaří získat ještě pár.
Jaké to bylo dostat se do finále před domácím publikem na Mistrovství světa T20 2023?
Myslím, že domácí publikum nám pomohlo dostat se do finále. Jen to množství Jihoafričanů, které na těch tribunách skutečně bylo – na konci dne nehrajete jen o odznak, ale také o své vlastní lidi v pozadí.
A ty jsi hodně přispěl k tomu semifinálovému vítězství proti Anglii – 68 a čtyři úlovky.
Nikdy předtím jsem nic takového nedělal, takže jsem si také uvědomil, že jsem schopen mnohem víc. Vyvinul jsem na sebe trochu tlak, protože si vždycky říkám, jak se s tím vyrovnám? Udělat 60 lichých jízd a čtyři chyty… byl to skvělý pocit.
Navázali jste velmi úspěšné zahajovací partnerství s vaší kapitánkou Laurou Wolvaardtovou. Máte nejlepší místo v domě, abyste mohli sledovat ty krásné kryty.
Rozhodně mě to baví. Mnohokrát, když vidím ty záběry, říkám si, jak to dělá, protože můj typ techniky zjevně není stejný. Lidé, proti kterým hrajeme, už vědí, že pokud se vám v ofsajdu nepovedlo, Wolfy se do vás dostává. Je skvělé to vidět.
Za Jihoafrickou republiku jste debutoval v roce 2018, ale chvíli trvalo, než jste se stal řádným členem týmu. Byly ty dny těžké?
Bylo to velmi těžké a mnohokrát jsem chtěl s kriketem skončit, protože příležitostí nebylo tolik. Víte, máte skoro pocit, že byste raději šli dělat jinou práci. Ale jsem rád, že jsem skutečně vydržel a byl motivován zůstat tam.
Jak jsi začal hrát kriket?
Na základní škole jsem si trochu hrál. Hrál jsem s klukama, ale většina mých sportů byla vlastně atletika. Miloval jsem sport obecně a pak jsem kriket trochu opustil, abych se mohl více věnovat své oštěpařské kariéře, ale z Boží vůle jsem vlastně skončil znovu u kriketu.
Byl jste vždy oštěpařem?
Zkoušel jsem každý sport, který jsem mohl dělat, když jsem byl mladší. Dokázal jsem hodit oštěpem hodně daleko, ale nikdy jsem ho nedokázal zaskočit a pak jsem potkal svého trenéra a skončil jsem s ním na střední škole. Pak mě naučili, jak to zavěsit, a odtud jsem se do toho sportu prostě zamiloval.
Vaše vzpomínky na zisk zlata na mistrovství světa mládeže…
Pokud vyhrajeme mistrovství světa, mohlo by to být lepší, ale je to jedna z mých nejlepších vzpomínek. Pamatuji si, jak se mnou celý dav tleskal. Vlastně mi teď naskakuje husí kůže, jen když na to pomyslím: víte, běžel jsem po té ranveji a říkal jsem si, to je teď nebo nikdy, házím tím oštěpem a vidím, jak to vlastně jde, když komentátoři přečetli vzdálenost, kterou jste hodil… abyste věděli, že jste číslo 1 na světě, nemyslím si, že někdo dokáže ten pocit popsat.
Musel jste vynechat olympiádu v Londýně…
Také jsem prošel velkou depresí a pokusil se o sebevraždu. Ale naštěstí jsem měl dobrý podpůrný systém, měl jsem mámu, tátu a pár kamarádů. Oni a kriket mě z toho vlastně dostali: nakonec jsem hrál trochu klubový kriket a pak provinční kriket, jen abych byl mezi lidmi a přáteli.
Které hráče kriketu obdivujete?
Jsem velkým fanouškem Quintona de Kocka. Jsem velmi rád, že je zpět v našem systému. Vlastně ho znám osobně. Jsem také fanouškem Virat Kohli. Rád se dívám na Smriti Mandhana. Je docela zapálená do hry. Je jednou z nejlepších na světě. Na světovém žebříčku je momentálně samozřejmě č. 1 a je hezké sledovat leváka. I proto mám Quintona rád.
Pomoc při překonávání sebevražedných myšlenek je dostupná na státní zdravotní lince 104, Tele-MANAS 14416 a na lince důvěry pro prevenci sebevražd Sneha 044-24640050. Linky pomoci po celé zemi jsou dostupné zde: https://www.thehindu.com/news/national/suicide-prevention-helplines/article61753129.ece
Publikováno – 24. října 2025 21:11 IST
