Jazykové rozdíly ovládají návyky předpovědí věty vašeho mozku
Reakce mozku na informace závisí na gramatické struktuře jazyka
Jiri Studnicky/Getty Images
Pochopení jednoduché věty, jako je například „Četl jsem tento článek včera“, ve skutečnosti vyžaduje nějaký sofistikovaný koncepční výpočet: subjekt („i“) provedl akci („čtení“) na objektu („článek“) v určitém čase („včera“). Ale lidský mozek to rutinně funguje téměř okamžitě na základě gramatických pravidel jazykaříká lingvista Andrea E. Martin z Maxe Planckovy institutu pro psycholingvistiku v Nizozemsku. A Martinův tým nyní zjistil, že lidský mozek pojme základní gramatické rozdíly napříč jazyky tím, že upravuje, jak zpracovává každou větu.
Pro nedávnou studii v Biologie PLOSVědci pozorovali variace v mozkových vlnách účastníků holandsky, zatímco poslouchali audioknihu nizozemského jazyka. K vizualizaci těchto změn vědci použili metriku, která kvantifikuje, kolik nových „předpovědí“, které mozek dělá slov, která by mohla přijít dál ve větě. Tento rámec byl poté testován na třech různých strategiích analýzy nebo lingvistické modely, které ilustrují, jak mozek vytváří informace v průběhu času.
Předchozí anglické studie s podobným nastavením byly uzavřeny ve prospěch modelu, kde posluchači „čekají a uvidí“, jak každá věta ve větě skončí před jejím interpretací. Holandští řečníci v Martinově studii se však silně naklonili k vysoce prediktivnímu modelu; Účastníci měli tendenci předběžně dokončit každou větu v hlavě, než byla dokončena. (Třetí model, ve kterém posluchači čekají, až uslyší všechny fráze ve větě před interpretací jakékoli její části, se zřídka používá v obou jazycích.)
O podpoře vědecké žurnalistiky
Pokud se vám tento článek líbí, zvažte podporu naší oceněné žurnalistiky předplatné. Zakoupením předplatného pomáháte zajistit budoucnost působivých příběhů o objevech a myšlenkách, které dnes formují náš svět.
V nizozemské struktuře jazyka se slovesa blíží ke konci věty spíše než bezprostředně po předmětu jako v angličtině, vysvětluje vedoucí autor studie Cas W. Coopmans, postdoktorandského výzkumného pracovníka na ministerstvu psychologie New York University. Například: „„ snědl jsem sušenku s čokoládou “v holandštině by byl„ i cookie s čokoládou. “ Museli byste čekat velmi dlouho, než přijde sloveso, “říká Coopmans. „A to je pravděpodobně nerealisticky pozdě; pravděpodobně jste mnohem prediktivní při zpracování“ věta.
Ani strategie analýzy není nutně „lepší nebo horší“ než ta druhá, dodává Coopmans. „Prostě se stane vhodné pro jazyk (lidé) zpracovávají. Zdá se tedy, že je docela flexibilní v tom, že byste mohli zpracovat jeden jazyk odlišně od jiného jednoduše proto, že mají různé vlastnosti.“
Zjištění podporují potřebu vědců začlenit větší rozmanitost při vytváření lingvistických modelů, říká Jixing Li, lingvista na městské univerzitě Hongkong, který se do nové studie nezúčastnil. Její vlastní práce ilustrovala, jak se různé mozkové oblasti aktivují při zpracování anglických nebo čínských vět kvůli jejich odlišným jazykovým vlastnostem. Pokud se tyto studie provádějí pouze u neurotypických anglicky mluvících dospělých, říká, že zásadní rozdíly ve zpracování budou vynechány. Li tvrdí, že toto omezení porazí účel modelů, které mají poskytnout realistický obraz myšlení založeného na lidském jazyce.
Diverzifikace předmětů ve studiích o tom, jak mozek zpracovává jazyk „nám pomůže zachytit, jak je mozek (porozuměl) strukturovaným významem jazyka a sociální užitečnost jazyka, mnoha různými způsoby,“ říká Martin. „V mozku je toho ještě toho, co je třeba pochopit.“
