věda

Proč X žaloval vládu nad Sahyogem? | Vysvětlil

Platforma sociálních médií X žalovala vládu Unie u vrchního soudu v Karnataka pro portál Sahyog, o kterém se říká, že je „cenzurním portálem“ | Foto kredit: Reuters

Příběh zatím: Platforma sociálních médií X žalovala vládu Unie Na vrchním soudu v Karnataka pro portál Sahyog, který říká, že je „cenzurním portálem“, který umožňuje místní policii a různým částem vlády bez rozdílu vyžadovat zastavení online obsahu.

Co je to sahyogský portál?

Portál Sahyog byl „vyvinut tak, aby automatizoval proces odesílání oznámení zprostředkovatelům příslušnou vládou nebo její agenturou podle IT zákona z roku 2000, aby se usnadnilo odstranění nebo deaktivaci přístupu k jakýmkoli informacím, datům nebo komunikačním spojení, které se používá k spáchání nezákonného činu,“ uvádí středisko na místě. Probíhá ministerstvo vnitra (MHA) s pomocí ministerstva elektroniky a informačních technologií (Meity).

Existenci portálu byla zveřejněna MHA během případu vrchního soudu v Dillí podaném rodičem „chybějícího“ 19letého v roce Shabana versus vláda NCT v Dillí a Ors. Soud zpochybnil vládní a sociální média na zpoždění při získávání údajů z účtu Instagramu používaného teenagerem. Soud zdůraznil potřebu mechanismu, který umožňuje interakce mezi internetovým zprostředkovatelům a vymáháním práva v reálném čase, aby se vyřešily naléhavé případy.

Vláda, která již byla Testování portálu SahiyogA MHA uspořádala virtuální konferenci s úředníky státní policie a informovala je o pilotovi. Portál má být předán policii po celé zemi, uvedli úředníci MHA na schůzce a brzy by byl „rozšířen“ tak, aby v takových případech vyhověl požadavkům na údaje od sociálních médií. Hlavní mandát však zůstal obsahová oznámení o zastavení šíření podle § 79 odst. 3 písm. B) zákona o informačních technologiích (IT) z roku 2000. X považuje tento nezákonný, protože tvrdí, že v Indii se řídí pouze dva zákony.

Jaké jsou zákony?

Oddíl 79 odst. 1 zákona o IT dává online platformám štít před právní odpovědností za obsah zveřejněný třetími stranami, tj. Jejich uživateli. Oddíl 79 odst. 3 však tento bezpečný přístav kvalifikuje tím, že uvedl, že štít se nebude platit, pokud „po obdržení skutečných znalostí nebo po oznámení příslušnou vládou nebo její agenturou, že jakékoli informace… kontrolované prostředníkem se používají k tomu, aby se dopustila nezákonného činu. Jinými slovy, pokud jsou společnosti na sociálních médiích oznámeny jakoukoli „příslušnou vládou nebo její agenturou“, mohou být také předloženy k soudu pro obsah, stejně jako uživatel. To je dostatečně motivační, aby firmy sociálních médií sundaly příspěvky, které byly označeny úřady, bez výslovného právního směru.

X tvrdí – stejně jako skupiny občanské společnosti -, že se jedná o přesah. „Ustanovení § 79 odst. 3 písm. B) zákona o IT nepovoluje vládě k vydávání příkazů blokování informací,“ uvedla X ve své petici. „Tato síla se řídí oddílem 69a IT Act čtená s informačními technologiemi (Postup a záruky pro blokování přístupu k informacím veřejností) pravidla z roku 2009.“ Toto bylo dodržováno Shreya Singhal Rozsudek Nejvyššího soudu v roce 2015, verdikt, který také zastával protiústavní oddíl 66A, což je široký zákon, který umožňuje stíhání nad uživateli, kteří zveřejňují „urážlivý“ obsah.

Oddíl 69a umožňuje vládě blokovat obsah, říká ministerstvo IT, pokud to zasahuje „(i) zájem o svrchovanost a integritu Indie, (ii) obrana Indie, (iii) bezpečnost státu, (iv) přátelské vztahy se zahraničními státy nebo (v) veřejným řádem nebo vi) za podání podněcování k provizi jakéhokoli souběžného trestného činu, které se vztahují k výše uvedenému.“ Tato část však má do ní zabudováno několik záruk, například poskytnutí uživatelům příležitost být slyšet. Tyto záruky jsou stanoveny v informačních technologiích (postupu a záruky pro blokování přístupu k informacím veřejností) z roku 2009. Dokonce i blokování podle oddílu 69A však byly sporné, protože existovaly případy, kdy nebylo vydáno oznámení.

„Zatímco objednávky blokování webových stránek podle oddílu 69A mají špatná procedurální záruky, stále mají některé z nich,“ poznamenala nadace internetu Freedom v analýze nového žaloby X. „Nyní, dokonce i ty základní prahové hodnoty byly obejít Meity, který změnil rámec Safe Harbor podle oddílu 79 na cenzurní systém ve velkém měřítku.“

Jaký je postoj vlády?

I když jsou tyto právní výzvy vypracovány, portál Sahyog zaznamenal účast většiny firem v sociálních médiích, včetně těch, které vlastní Meta a Google. Vláda tvrdila, že příkazy „zastavení šíření“ (jak se nazývají i v oznámení o modelu, ministerstvo IT s úřady) neblokují příkazy. „Režim oddílu 79 nepředpokládá žádné„ blokovací příkazy “a pouze vydává oznámení o informování o zprostředkovatelkách o jejich povinnosti náležitosti péče,“ uvedla vláda v podání v tomto případě. „V případě nedodržení oznámení je výsledkem zrušení ochrany bezpečného přístavu a následné opatření podle existujícího práva … a to samé je v zásadě v jiné rovině úplně.“

Potenciál pro cenzuru i v tak nepřímém režimu správy obsahu však vyvolal obavy. Jak Vasudev Devadasan, pak s Center for Communications Governance na National Law University v Dillí, napsal v roce 2022: „Na rozdíl od novin a vysílání, kteří jsou přímo motivováni k ochraně vlastního obsahu, mají společnosti sociálních médií jen málo pobídek k obraně obsahu svých uživatelů.“

Zdrojový odkaz

Related Articles

Back to top button