Studie IIT Kharagpur zjistí, že znečištění povrchu ozonu ovlivňuje venkovské Indie; předpovídá drastický pokles zemědělského výnosu

Studie | Foto kredit: PTI

Podle studie Indického technologického institutu (IIT) Kharagpur má znečištění povrchového ozonu významný dopad na hlavní indické potravinářské plodiny, zejména v indo-gangetické rovině a střední Indii.

Autoři studie tvrdí, že znečišťující látka brání pokroku země směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN (SDG) „bez chudoby“ a „nulového hladu“ do roku 2030.

Výzkum, který provedl prof. Jayanarayanan Kuttipurath a jeho tým v centru IIT Kharagpur pro oceány, řeku, atmosféru a pozemní vědy (Coral), zdůrazňuje rizika, která představují rostoucí hladinu povrchu ozonu, aby se stadovali plodiny, jako je Wheat, rýže a kukuřice.

Ve svém prohlášení IIT Kharagpur poznamenal, že studie s názvem „Rizika poháněná povrchovým ozonem o znečištění ozoru pro výnos hlavních potravinových plodin v budoucích scénářích změny klimatu v Indii“ odhalila, jak by tato „méně známá, ale silná hrozba“ mohla drasticky snížit zemědělské výnosy. „Povrchový ozon je silný oxidant, který poškozuje rostlinné tkáně, což vede k viditelným zraněním listů a snížení produktivity plodin,“ vysvětlila instituce.

Prohlášení se dále rozvíjelo o zranitelnosti základních potravinových zrn, jako je pšenice, rýže a kukuřice: „V důsledku toho dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN 1 (žádná chudoba) a 2 (nulový hlad) do roku 2030 je do roku 2030, že je nutné, aby se snížilo a monitorovalo, musí být sníženo a monitoruje se snižující a monitoruje.“

S využitím dat z projektu Concored Model Intercomparison Project Phase-6 (CMIP6) výzkum hodnotil historické trendy a budoucí projekce ztráty výnosu vyvolaných ozonem. Zjištění naznačují, že při scénářích s vysokým emisím s nedostatečným zmírněním by výnosy pšenice mohly utrpět další 20% snížení, zatímco rýže a kukuřice mohou dojít ke ztrátám přibližně 7%.

Studie identifikuje indo-gangetickou rovinu a střední Indii jako zvláště zranitelné regiony, kde úroveň expozice ozonu by mohla potenciálně překročit bezpečné limity až šestkrát. IIT Kharagpur varoval, že by to mohlo mít vážné důsledky pro bezpečnost potravin, nejen na domácím, ale také globálně, protože Indie vyváží významné množství potravinových zrn do několika asijských a afrických národů. „(Tyto výzvy) představují významné hrozby pro dosažení dvou cílů udržitelného rozvoje,“ dodala instituce.

Zatímco Indie zavedla národní program čistého vzduchu, který se zaměřil především na boj proti znečištění městského ovzduší, studie podtrhuje, že zemědělské regiony často zůstávají neadresované. Výzkum vyžaduje, aby naléhavé, cílené politiky monitorovaly a omezovaly znečištění vzduchu a ozonu konkrétně v oblasti zemědělské půdy. Studie naznačuje, že implementace efektivních strategií snižování emisí by mohla zvýšit produktivitu zemědělství a přispět k ochraně globálních dodávek potravin.